Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pst 16/2019 - 21

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: politické hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně, IČ 04277422, sídlem Ptice 113, Ptice, o návrhu na rozpuštění politického hnutí

takto:

I. Politické hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně se rozpouští.

II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Likvidátorem politického hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně je jmenován Mgr. Petr Brož, insolvenční správce, IČ 71471766, sídlem Nad Malým Mýtem 615/4, Praha 4.

Odůvodnění:

[1] Dne 7. 1. 2019 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně (dále jen „politické hnutí“) podle , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2017, č. j. -25, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť jednak nesplnilo povinnost vyplývající z zákona o politických stranách tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 2015, a dále nesplnilo povinnost stanovenou v , ve spojení s a zákona o politických stranách tím, že nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem. Politické hnutí však ani poté neučinilo kroky k odstranění závadného stavu a nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2016, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. 4. 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016. Z vyjádření Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na který přešla na základě novelizace zákona o politických stranách provedené kontrolní pravomoc ve vztahu k financování politických stran, dále vyplývá, že politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2017.

[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.

[3] Usnesením ze dne 13. 2. 2019, č. j. -12, předseda senátu s ohledem na vyhlášení voleb do Evropského parlamentu přerušil řízení [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) ve spojení s tohoto zákona a s zákona o politických stranách]. Ochranná doba podle zákona o politických stranách skončila dne 4. 6. 2019, a proto předseda senátu usnesením č. j. -14 vyslovil, že se v řízení od 5. 6. 2019 pokračuje.

[4] Podle rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.

[5] Podle zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují u a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, vyplývala povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s až 19 tohoto zákona.

[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou , kterým se mění , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou ( zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu ( zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí ( a 2 zákona o politických stranách v nyní účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první ) je zřejmé, že politické hnutí mělo splnit povinnost předložit výroční finanční zprávu za rok 2015 a 2016 vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudila naposledy ve lhůtě do 7. 6. 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. 6. 2017, jak vyplývá z vyjádření úřadu zaslaného společně s návrhem na rozpouštění politického hnutí.

[7] Politické hnutí tedy mělo předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 nejpozději ke dni 1. 4. 2017 Poslanecké sněmovně. Pokud tak v této lhůtě neučinilo a nestalo se tak ani do 8. 6. 2017, mohlo své pochybení napravit předložením výroční finanční zprávy za rok 2016 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při jejím posuzování vycházel z zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. 12. 2016. Výroční finanční zprávy za rok 2017 se již předkládaly tomuto úřadu ve lhůtě do 1. 4. 2018 podle zákona o politických stranách ve znění

[8] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého .

[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 5. 4. 2017, č. j. - 25, již byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. 12. 2016 tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 2015, a dále nesplnilo povinnost stanovenou v § 6 odst. 5, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) a § 10 zákona o politických stranách tím, že nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem.

[10] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2015 [usnesení II písm. b) bod 42]. Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k rozpuštění politického hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně ze dne 21. 6. 2018 č. j. UDH-732/2018-1, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2015 ani později, neodstranilo tedy závadný stav vedoucí k pozastavení jeho činnosti, a nadto nepředložilo ani výroční finanční zprávy za roky 2016 a 2017.

[11] Protože podle rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí aktuální informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv a ověřil, zda Ministerstvu vnitra byly sděleny údaje o osobách, které jsou statutárními orgány politického hnutí.

[12] Dne 10. 6. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí č. j. UDH-1860/2019, že politické hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně doposud nepředložilo výroční finanční zprávy za rok 2015 ani po pozastavení činnosti a nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2016 a 2017. Nadto politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2018.

[13] Dne 11. 6. 2019 nahlédl Nejvyšší správní soud do rejstříku politických stran a politických hnutí, vedený Ministerstvem vnitra, aby ověřil, zda politické hnutí nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem. Zjistil, že politické hnutí tak dosud neučinilo.

[14] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politické hnutí skutečně nesplnilo zákonem uložené povinnosti, která vedly k pozastavení jeho činnosti. Ani po pozastavení jeho činnosti rozsudkem Nejvyššího správního soudu, mj. z důvodů nepředložení finanční zprávy za rok 2015 příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, respektive později Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, tuto výroční finanční zprávu nepředložilo, ani nesplnilo povinnost stanovenou v § 6 odst. 5, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) a § 10 zákona o politických stranách, neboť nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem. Navíc hnutí v zákonem stanoveném termínu nepředložilo příslušnému orgánu (tj. Poslanecké sněmovně, respektive Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí) výroční finanční zprávy za roky 2016, 2017 a 2018, a neučinilo tak ani později. Politické hnutí tak opakovaně nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, respektive § 19h odst. 1 tohoto zákona v nyní účinném znění, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b) citovaného zákona].

[15] Platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§ 13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.

[16] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění politického hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně.

[17] Výrok o nákladech řízení se opírá o Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[18] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politického hnutí ve smyslu , , soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle tohoto zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem politického hnutí Mgr. Petra Brože, insolvenčního správce, IČ 71471766, sídlem Nad Malým Mýtem 615/4, Praha 4, tj. v blízkosti obce, v níž sídlí politické hnutí. Likvidace politického hnutí se řídí podle a násl. . Podle tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh přiznána soudem po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle přípustné.

Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) y, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek ( a věta druhá , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

V Brně dne 11. června 2019

Tomáš Langášek

předseda senátu