Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pst 4/2022 - 23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA, IČ 07991291, sídlem Mikuleckého 1311/8, Praha 4, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,

takto:

I. Politické hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA se rozpouští.

II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Likvidátorem politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA je jmenován JUDr. Jaromír Císař, insolvenční správce, IČ 66229375, sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4.

Odůvodnění:

[1] Dne 7. 2. 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA (dále jen „politické hnutí“) podle , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Tento návrh odůvodnila tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 11. 2020, č. j. - 17, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z zákona o politických stranách, jelikož ve lhůtě 6 měsíců od svého vzniku neustanovilo své orgány a tuto povinnost nesplnilo ani do dne rozhodnutí soudu. Dle navrhovatelky ani po pozastavení činnosti politické hnutí neučinilo kroky k odstranění závadného stavu a dosud Ministerstvu vnitra nesdělilo údaje o osobách, které jsou jeho statutárními orgány.

[2] Navrhovatelka též uvedla, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2019 a 2020, čímž se dopustilo porušení § 19h odst. 1 zákona o politických stranách, k čemuž odkázala na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí ze dne 6. 10. 2020, č. j. UDH-02288/2020, a ze dne 24. 6. 2021, č. j. UDH-01815/2021, a na podnět Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí ze dne 5. 10. 2021, č. j. UDH-02377/2021.

[3] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu nevyjádřilo.

[4] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí příkazy a podnět, na které navrhovatelka odkázala.

[5] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.

[6] Dle § 6 odst. 5 zákona o politických stranách platí, že orgány hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14). Podle § 10 zákona o politických stranách jsou strana a hnutí povinny oznámit písemně Ministerstvu vnitra údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e), tedy také jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí, a to do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s § 6 odst. 5 tohoto zákona.

[7] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého Podle rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

[8] Politické hnutí vzniklo dne 15. 3. 2019, kdy bylo registrováno v rejstříku politických stran a hnutí pod číslem MV-38597-4/VS-2019. Na skutečnost, že nesplnilo svou povinnost ustanovit orgány, bylo politické hnutí upozorněno dopisem Ministerstva vnitra ze dne 18. 9. 2019 (viz bod 8 rozsudku č. j. - 17), nicméně ani poté nezjednalo nápravu.

[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku č. j. - 17 již byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 6 odst. 5 zákona o politických stranách, jelikož Ministerstvu vnitra ve lhůtě 6 měsíců od svého vzniku nesdělilo své orgány. Nejvyšší správní soud dne 16. 3. 2022 ověřil z rejstříku politických stran a politických hnutí, vedeného Ministerstvem vnitra, zda politické hnutí v mezidobí nesdělilo údaje o osobách, které jsou jeho statutárními orgány. Shodný postup pro zjištění splnění této povinnosti před rozhodnutím o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí zvolil např. v rozsudku ze dne 11. 6. 2019, č. j. - 21, bodu 13, či rozsudku ze dne 13. 6. 2019, č. j. - 32, bodu 13. Z rejstříku politických stran a hnutí zjistil, že politické hnutí doposud výše uvedenou povinnost nesplnilo.

[10] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).

[11] Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že je podaný návrh důvodný. Politické hnutí skutečně do dnešního dne nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť nadále Ministerstvu vnitra nesdělilo své orgány, pro což již byla jeho činnost pozastavena výše uvedeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu.

[12] Ze znění i smyslu § 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politické hnutí ani po pozastavení činnosti nenapravilo vadný stav spočívající v projednávané věci v tom, že Ministerstvu vnitra nesdělilo jména osob, které jsou jeho statutárními orgány, opodstatňuje takové porušení zákona o politických stranách rozpuštění politického hnutí, jelikož platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§ 13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.

[13] Je třeba uvést, že skutečnost uváděná navrhovatelkou, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2019 a 2020, by bez dalšího nestačila k jeho rozpuštění, jelikož dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2009, č. j. - 41, č. 2007/2010 Sb. NSS, platí: „Samotné rozpuštění politické strany či politického hnutí podle § 13 odst. 6 zákona o politických stranách z důvodu nepředložení finančních zpráv totiž probíhá ve dvou fázích. Nezbytným prvním krokem k rozpuštění politické strany je pozastavení činnosti politické strany či politického hnutí.“ Na tento rozsudek poté Nejvyšší správní soud navázal rozsudkem ze dne 5. 4. 2017, č. j. - 23, ve kterém konstatoval, že pokud navrhovatelka v návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí uvádí důvody, pro které má být nejdříve pozastavena jejich činnost, a tyto důvody nejsou shodné s důvody pro dřívější pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí, nejsou splněny podmínky pro jejich rozpuštění. Nejvyšší správní soud by tak musel zamítnout návrh na rozpuštění hnutí, který by spočíval pouze na nesplnění povinnosti předložit výroční finanční zprávy, neboť nešlo o důvod, pro který byla činnost politického hnutí pozastavena. Navrhovatelka však kromě tvrzení ohledně nesplnění této povinnosti též v části II. svého návrhu uvádí, že doposud nebyl napraven vadný stav, pro který dříve Nejvyšší správní soud rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí, neboť nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárními orgány. Politické hnutí se k tomuto tvrzení nijak nevyjádřilo, ačkoliv mu k tomu byla dána možnost a z rejstříku politických stran a politických hnutí vyplývá, že ani do dnešního dne politické hnutí nesplnilo svou povinnost stanovenou v § 6 odst. 5 zákona o politických stranách.

[14] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o rozpuštění politického hnutí.

[15] Výrok o nákladech řízení se opírá o Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[16] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany ve smyslu , , soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle tohoto zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem politického hnutí JUDr. Jaromíra Císaře, insolvenčního správce, IČ 66229375, sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, tj. ve stejné městské části, v níž sídlí politické hnutí. Likvidace politické strany se řídí podle a násl. . Podle tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a předložení potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle přípustné, vyjma obnovy řízení (§-119 ).

Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)y, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek ( a věta druhá , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

V Brně dne 16. března 2022

Tomáš Langášek

předseda senátu