Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 105/2019 - 12

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: a) J. V., b) M. V., c) A. V., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2019, č. j. - 8,

takto:

I. Návrh žalobce a) na přerušení řízení a na prodloužení lhůty se zamítá.

II. Kasační stížnost se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností předloženou Nejvyššímu správnímu soudu dne 27. 5. 2019 se žalobce a (dále též „stěžovatel a)“) domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2019, č. j. – 8 (dále je „napadené usnesení“), kterým byla odmítnuta žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Napadené usnesení bylo žalobci a) doručeno dne 25. 2. 2019.

[2] Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), „Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“

[3] Lhůta dvou týdnů pro podání kasační stížnosti proti napadenému usnesení stěžovateli a) počala běžet následující den (26. 2. 2019) a uplynula v pondělí dne 11. 3. 2019, tj. dnem, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek běhu lhůty, jímž bylo pondělí 25. 2. 2019 – shodně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2003, č. j. - 34.

[4] Stěžovatel a) svou kasační stížnost prostřednictvím e-mailu podepsaným svým elektronickým podpisem dne 13. 5. 2019. Za tohoto stavu věci tak nelze hovořit o včasném podání. S ohledem na dikci ustanovení nemohl Nejvyšší správní soud prominout stěžovateli zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti.

[5] Otázkou posuzování lhůty k podání kasační stížnosti se mj. zabýval Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 26. 11. 2007, sp. zn. , v němž uvedl, že jestliže je lhůta určena na týdny, je rozhodný pro počítání nikoli začátek, ale konec lhůty. Lhůta k podání kasační stížnosti počne sice běžet dnem, který následuje po dni doručení rozhodnutí krajského soudu, avšak den, který určil počátek lhůty, je den doručení, takže konec lhůty se svým označením musí shodovat s označením dne doručení. Uvedený výklad odpovídá všeobecně známé, dostupné a konsolidované doktríně i judikatuře správních soudů.

[6] Nejvyšší správní soud tedy musel kasační stížnost stěžovatele a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2019, č. j. - 8, odmítnout podle ustanovení za přiměřeného použití ustanovení

[7] Ve vztahu k podání stěžovatele ze dne 4. 6. 2019, v němž žádá o přerušení řízení či o prodloužení lhůty, musí Nejvyšší správní soud uvést, že za dané procesní situace, kdy předmětná kasační stížnost musí být ze strany Nejvyššího správního soudu odmítnuta pro opožděnost, není důvodu předmětné řízení přerušit či prodloužit blíže neupřesněnou lhůtu, protože vyhovění ani jednomu z těchto návrhů by nemohlo zvrátit závěr o opožděnosti kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud výrokem I. tohoto usnesení tyto návrhy zamítl.

[8] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. června 2019

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu