Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 Az 34/2018 - 26

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: O. G.

st. příslušnost Mongolsko

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21. 8. 2018 č. j. OAM-370/ZA-ZA11-HA08-2018, o udělení mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 21. 8. 2018 č. j. OAM-370/ZA-ZA11-HA08-2018 žalované Ministerstvo vnitra ČR zastavilo řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobci podle ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) pro nepřípustnost této žádosti podle téhož zákona. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou žalobce podal dne 30. 4. 2018 je v pořadí již druhou a že důvody uváděné v této žádosti jsou opakovaně stejné, tedy neochota se do Mongolska vrátit, snaha o jeho legalizaci pobytu v České republice z rodinných důvodů a obava z potrestání v kauze úvěrového podvodu jeho švagra po návratu do vlasti, kde žalobce figuroval jako ručitel. V rámci řízení o opakované žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany žalobce neuvedl žádnou novou skutečnost ve smyslu , která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodu jeho odchodu ze země původu a obav z návratu do vlasti.

2. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které bez bližšího odůvodnění vytýká žalovanému porušení ust. ve spojení s , , a porušení ust. . Podle žalobce žalovaný nesprávně aplikoval ust. a ust. téhož zákona. Žalovaný nesprávně posoudil otázku, zda v rámci řízení o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce uvedl nové skutečnosti, které měl žalovaný meritorně posoudit. Primárním důvodem podání opakované žádosti o mezinárodní ochranu je snaha žalobce o zachování jeho práva na respektování soukromého a rodinného života, když v České republice má manželku a nezletilou dceru. Jeho nezletilá dcera se narodila teprve v roce 2017 až po podání první žádosti o mezinárodní ochranu a narození této dcery je dle žalobce zapotřebí považovat za novou skutečnost ve smyslu . Povinnost návratu do země původu bude pro něj nepřiměřeným zásahem do soukromého a rodinného života, neboť bude nucen být odloučen od manželky a nezletilé dcery. Tyto skutečnosti žalovaný řádně nevyhodnotil a jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2018 č. j. OAM-370/ZA-ZA11-HA08-2018, z obsahu správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a z připojeného spisu u Krajského soudu v Ostravě sp. zn. a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. a násl. (dále jen „ “) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. ).

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících ze správního spisu žalovaného vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 30. 4. 2018. V rámci poskytnutí údajů k této žádosti dne 7. 5. 2018 uvedl, že v České republice žije od srpna 2007 na základě dokladu za účelem zaměstnání, které ztratily platnost v důsledku chyby, kterou udělal zaměstnavatel. Důvody jeho žádosti o mezinárodní ochranu jsou rodinné, neboť má zde druhou manželku a dceru. Pokud odjede do Mongolska, nebude se moci vrátit zpět. V České republice obdržel správní soudní vyhoštění, chce však zde zůstat a pracovat. V Mongolsku již žádné známé nemá a těžce se mu bude práce shánět. Z obsahu správního spisu krajský soud dále zjistil, že dne 11. 7. 2018 byl s žalobcem proveden pohovor k důvodům žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Z protokolu o tomto pohovoru soud zjistil, že žalobce potvrdil stejné důvody ve věci udělení mezinárodní ochrany jako uváděl ve správním řízení o své první žádosti, tj. že v ČR má rodinu, a že situace v zemi jeho původu je stejná jako v době jeho první žádosti. V České republice má manželku G. T. B., nar. X, st. příslušnost Mongolsko a dceru, přičemž obě mají povolení k dlouhodobému pobytu. Kromě toho má v ČR ještě dceru z prvního manželství, které bylo rozvedeno v roce 2017. Bylo mu uděleno správní vyhoštění, které nerespektoval, a proto mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody. Nechce opustit rodinu žijící v ČR a navíc v Mongolsku je proti jeho osobě vedeno trestní řízení, jedná se o nějaký finanční podvod. Zavázal se ručit švagrovi při sjednání půjčky, švagr půjčku nesplácel a věřitel na něj podal žalobu. Žalobce se obává následku jako ručitel tohoto úvěru a navíc mu není známo, kde se nyní jeho švagr nachází.

6. Z obsahu správního spisu, jakož i ze spisu zdejšího soudu sp. zn. bylo dále zjištěno, že žalobce podal první žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 7. 12. 2016. Jako důvody této žádosti uváděl obavu z trestního stíhání kvůli tomu, že se zaručil při úvěru švagra svým majetkem u nebankovního subjektu. Švagr je nyní nezvěstný a jeho sestra se s ním rozvádí. Žalobce se domnívá, že s ohledem na ručení úvěru svého švagra a nesplácení tohoto úvěru bude uvězněn. Dále uváděl, že v červnu 2015 uzavřel manželství se svou ženou na Mongolské ambasádě v Praze, kde neměl žádné potíže s vydáním cestovního dokladu. S manželkou žili jako rodina do února 2016 i s nezletilou dcerou, v jejímž rodném listě žalobce nebyl zapsán pro své problémy s pobytem. Dne 13. 9. 2017 žalobce u příležitosti seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí uvedl, že se s bývalou manželkou rozvedl a nyní se oženil s novou přítelkyní G. T. B., nar. X, která má mongolskou státní příslušnost. Zároveň doložil rodný list vystavený Městským úřadem Valašské Meziříčí, dítěte M.-U. O., v němž je uveden jako otec. O této první žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 10. 2017 č. j. OAM-1031/ZA-ZA11-HA08-2016, jímž mezinárodní ochranu žalobci v žádné formě neudělil.

7. Podle ust. , žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou Ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle .

8. Podle ust. § 11a odst. 1 téhož zákona, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, Ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které

a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodu pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a

b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12, nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.

9. Podle ust. § 25 písm. i) citovaného zákona, řízení se zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

10. Zásadní žalobní námitkou v projednávané věci bylo to, že žalovaný nesprávně posoudil otázku nových skutečností uváděných v opakované žádosti o mezinárodní ochranu. Žalobce vytýkal žalovanému, že nezohlednil skutečnost, že se mu v mezidobí narodila dcera; nezletilá se narodila poté, co podal první žádost o mezinárodní ochranu a narození tohoto dítěte bylo podle něj nutno považovat za novou skutečnost ve smyslu . Žalovaný řádně neposoudil otázku, zda v případě jeho nuceného návratu do země původu nedojde k nepřiměřenému zásahu do jeho práva na respektování soukromého a rodinného života, neboť bude odloučen od manželky i nezletilého dítěte. Podle žalobce měl žalovaný také zohlednit nejlepší zájem dítěte ve smyslu článku 3 Úmluvy OSN o právech dítěte. Jak ovšem vyšlo najevo z obsahu správního spisu, žalobce podal první žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 3. 12. 2016 a o této žádosti rozhodl žalovaný dne 24. 10. 2017. V tomto rozhodnutí se mimo jiné uvádí, že žalobce dne 3. 10. 2017 doložil rodný list nově narozené dcery M.-U. O., v němž se uvedeno datum narození dítěte X. Narození tohoto dítěte bylo tedy známo ještě před vydáním rozhodnutí o žalobcově první žádosti o udělení mezinárodní ochrany a už z tohoto důvodu nelze přisvědčit jeho námitce, že narození tohoto dítěte je nutno považovat za „novou skutečnost“ ve smyslu . Krajský soud v této souvislosti zdůrazňuje, že se tvrzenou nepřiměřeností zásahu do soukromého a rodinného života žalobce zabýval již v rozsudku ze dne 7. 2. 2018, jímž zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného o neudělení mezinárodní ochrany ze dne 24. 10. 2017. Krajský soud tehdy poukázal na to, že jak žalobce, tak jeho nynější manželka jsou oba státními příslušníky Mongolska a není důvodu, proč by jejich rodinný a soukromý život nemohl být realizován v zemi jejich původu. Dovodil, že v případě žalobce se rozhodně nemůže jednat o takový zásah do rodinného a soukromého života, který by bylo možno hodnotit jako vážnou újmu ve smyslu ust. . Nejde tedy o rodinný a soukromý život žalobce na území ČR, který by používal ochrany podle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Krajský soud dodává, že jeho rozsudek nabyl právní moci dne 21. 2. 2018 a žalobcem podaná kasační stížnost proti němu byla Nejvyšším správním soudem odmítnuta pro nepřijatelnost. Uvedená žalobní námitka je tedy nedůvodná, stejně tak jako jsou nedůvodné i blíže neodůvodněné námitky týkající se údajného porušení a . Podle obsahu správního spisu si naopak žalovaný opatřil pro své rozhodnutí dostatek skutkových zjištění informacemi k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, tak i podrobně vedeným pohovorem k důvodům této žádosti, které řádně porovnal s důvody uváděnými v řízení o první žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Krajský soud proto uzavírá, že žalobou uváděný „nový důvod“ žádosti o mezinárodní ochranu není možno považovat za skutečnost, která bez vlastního zavinění žalobce nemohla být předmětem zkoumání důvodu pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím řízení, resp. která by svědčila o možnosti pronásledování z důvodů uvedených v , či z důvodů nebezpečí vážné újmy ve smyslu téhož zákona. Žalovaný proto nepochybil, když žádost o udělení mezinárodní ochrany žalobce vyhodnotil jako nepřípustnou podle shora citovaného ust. a řízení o této žádosti podle ust. tohoto zákona zastavil.

11. Ze shora uvedených důvodů proto žalobu žalobce krajský soud zamítl jako nedůvodnou v souladu s ust. , přičemž v této věci rozhodl bez nařízení jednání podle ust.

12. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly (ust. ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 2. ledna 2019

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje