Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 302/2018 - 34

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Mírov, se sídlem P. O. Box 1, Mírov, proti rozhodnutím žalované ze dne 11. 7. 2018, čj. VS-12631-15/ČJ-2018-8036PR, a ze dne 11. 7. 2018, čj. VS-12631-16/ČJ-2018-8036PR, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 12. 9. 2018, čj. – 14,

takto:

I. Kasační stížnost proti výroku I. usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 12. 9. 2018, čj. – 14, se odmítá.

II. Kasační stížnost proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 12. 9. 2018, čj. – 14, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se u krajského soudu domáhal vydání předběžného opatření v řízení o žalobě proti rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku o odložení žádostí žalobce o informace; v žalobě zároveň uplatnil vůči žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč. Krajský soud v záhlaví označeným usnesením návrh žalobce na vydání předběžného opatření výrokem I. zamítl, neboť neshledal, že by byly splněny zákonné podmínky pro vydání předběžného opatření dle , a žalobu na náhradu nemajetkové újmy výrokem II. odmítl podle pro nedostatek pravomoci správních soudů o této věci rozhodovat. Dále v odůvodnění napadeného usnesení krajský soud vyslovil, že o žalobě proti rozhodnutím žalované rozhodne následně.

[2] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost a žádal, aby jej NSS zrušil. Stěžovatel mimo jiné uvedl, že podle je možné spojovat věci, „je-li to skutkově přípustné, což v daném případě dovoluje i aplikaci norem antidiskriminačního práva do norem správního práva.“

[3] Žalovaná navrhla zamítnutí kasační stížnosti; na usnesení krajského soudu neshledala žádných vad.

[4] Podle je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Dle dikce je takovým procesním institutem také předběžné opatření. Dočasná povaha usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na předběžné opatření, byla potvrzena také v judikatuře NSS (viz rozsudky ze dne 16. 8. 2016, čj. -25, ze dne 1. 7. 2015, čj. -50, ze dne 21. 12. 2007, čj. -145 či usnesení ze dne 18. 1. 2016, čj. -75 a ze dne 28. 1. 2004, čj. 1 Ans 2/2003-35). S ohledem na uvedené se NSS kasační stížností směřující proti výroku I. napadeného usnesení krajského soudu nemohl meritorně zabývat, a proto ji jako nepřípustnou podle s. ř. s ve spojení s odmítl.

[5] Ke kasačním námitkám směřujícím proti výroku II. napadeného usnesení NSS uvádí, že stěžovatel podal jednu žalobu, v níž uplatnil více nároků. Krajský soud poté rozhodl napadeným usnesením ve výroku II. pouze o části této žaloby, a to o nároku na náhradu nemajetkové újmy (žalobu v této části odmítl). Námitky stěžovatele týkající se spojování věci jsou liché a na nyní projednávanou věc nepoužitelné, neboť spojování věcí přichází v úvahu pouze tehdy, pokud žaloby směřují proti témuž rozhodnutí anebo proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí ( ), přičemž se musí současně jednat o žaloby, o nichž mají pravomoc rozhodovat soudy ve správním soudnictví. O takový případ se v nyní projednávané věci nejedná, neboť o uplatněném nároku na náhradu nemajetkové újmy nepřísluší rozhodovat správním soudům, jak správně dovodil krajský soud, na jehož usnesení NSS v podrobnostech odkazuje. NSS proto kasační stížnost proti výroku II. usnesení krajského soudu jako nedůvodnou zamítl.

[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti NSS rozhodl v souladu s a 3 věty první za použití tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stěžovatel nebyl se svou kasační stížností úspěšný a žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec běžné činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2018

Ondřej Mrákota

předseda senátu