Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
10 Azs 200/2018 - 34.pdf
PDF · 0 B
No categories available
10 Azs 200/2018 - 34
[7] Stěžovatel neprokázal, že v jeho konkrétním případě nelze Mongolsko považovat za bezpečnou zemi. Především totiž neobjasnil, proč mu nemohou poskytnout ochranu před údajnou hrozbou ze strany otčíma orgány jeho domovského státu (srov. judikaturu k pronásledování ze strany soukromých osob, např. rozsudek ze dne 27. 8. 2003, čj. 4 Azs 5/2003 -51). Samotné tvrzení, že je otec policista, nemůže obstát. Z této skutečnosti nelze bez dalšího dovozovat, že policie nebude stěžovateli udání otčíma věřit. Stěžovatel při pohovoru nebyl schopen detailněji popsat, jakou funkci otčím u policie zastává a co je náplní jeho pracovní činnosti. Dostačující není ani poukaz stěžovatele na způsob vyšetřování smrti jeho bratra, kterou otčím údajně způsobil. Stěžovatel neznal detaily vyšetřování vraždy jeho bratra, jelikož v té době, jak sám při pohovoru uvedl, byl ještě malý. Obecně navíc věrohodnost stěžovatelových tvrzení učiněných v průběhu azylového řízení narušují jeho rozporná tvrzení učiněná ihned po zadržení, kdy tvrdil, že se chce do Mongolska vrátit za rodinou a v návratu mu nic nebrání. Tento rozpor stěžovatel ani následně dostatečně přesvědčivě nevysvětlil.
[8] Pokud jde o námitku, že měl žalovaný posuzovat zjevnou nedůvodnost žádosti konkrétně také z hlediska doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu, lze odkázat na výslovné znění § 16 odst. 3 téhož zákona. Podle tohoto ustanovení jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, neposuzuje se, zda žadatel splňuje důvody pro udělení azylu podle § 12 , § 13 , § 14 , § 14a a § 14b zákona o azylu. Judikaturu, kterou stěžovatel cituje v kasační stížnosti nelze použít, jelikož se vztahuje ke znění § 16 azylového zákona předcházejícímu novele provedené zákonem č. 314/2015 Sb. , s účinností od 18. 12. 2015.
[9] Napadený rozsudek není ani nepřezkoumatelný, soud se zabýval všemi žalobou tvrzenými skutečnostmi. Pečlivě – v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu – objasnil otázku důkazního břemene v případě žadatelů pocházejících z bezpečných zemí a vysvětlil, proč se žalovaný nemusel zabývat zjevnou nedůvodností ve vztahu k udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu.
[10] NSS proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s.
[12] NSS dále ustanovenému zástupci přiznal odměnu za zastupování (§ 35 odst. 9 s. ř. s. s. ř. s. ). Jde o odměnu za jeden úkon právní služby (kasační stížnost) v částce 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) , § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu] a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky), celkem tedy 3 400 Kč. Přiznaná odměna bude vyplacena z účtu NSS do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. října 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu