Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Af 39/2016 - 28

VI. Posouzení věci Městským soudem

14. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, podle a násl. (dále jen ) v mezích žalobních námitek.

15. Žaloba je důvodná.

16. Podstatou sporu mezi účastníky řízení je otázka, zda je napadené rozhodnutí dostatečně přezkoumatelné a odůvodněné, a to z hlediska aplikace ustanovení § 44a odst. 12 zákona o rozpočtových pravidlech, podle něhož může správní orgán z důvodu hodných zvláštního zřetele zcela nebo částečně prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) rozpočtových pravidel.

17. Institut prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně slouží k odstranění či zmírnění tvrdosti a lze jej využít až poté, kdy odvod za porušení rozpočtové kázně a případně penále byly již pravomocně a nezměnitelným způsobem vyměřeny. Institut prominutí odvodu jako institut mimořádné povahy nemůže sloužit k aplikaci úvahy, která náleží již do fáze samotného vyměření odvodu a penále. Nelze též přehlédnout, že na prominutí odvodu či penále nemá žadatel právní nárok. Právem, které mu přísluší, je právo na to, aby se správní uvážení o možnosti prominutí odvodu dělo v zákonných mezích a nedošlo k jeho zneužití.

18. V dané věci je mezi účastníky řízení nesporné, že odvody za porušení rozpočtové kázně byly již žalobkyni vyměřeny platebními výměry Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 5.6.2016 ve výši 76.500,- Kč a 13.500,- Kč, a to za porušení rozpočtové kázně týkající se zadržení poskytnutých prostředků na základě žalobcem uzavřených dohod o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu ze dne 29.9.2014 a ze dne 24.3.2014. Žalobkyně netvrdí ani nedoložila, že by proti těmto platebním výměrům podala odvolání nebo že by nějakým způsobem polemizovala s výší odvodu do státního rozpočtu v částkách vyměřených uvedenými platebními výměry. Předmětem přezkumu tedy může být toliko procesní postup při posuzování žádosti o prominutí penále v režimu ustanovení § 44a odst. 12 zákona o rozpočtových pravidlech, kde úvaha o výši stanoveného odvodu již nemá své místo k posouzení. Žalovaný se tedy řídil toliko zákonnými možnostmi, které mu poskytuje ustanovení § 44a odst. 12 v zákonných kritériích důvodů hodných zvláštního zřetele, jenž dávají prostor žalovanému k úvaze o úplném či částečném prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně. Z hlediska předmětu řízení tedy soud neshledává patřičnými námitky žalobkyně poukazující na aplikaci správního uvážení ve zcela jiném pořípadě,modifikujícím možnost správního uvážení v rozpětí určité sazby správní sankce.

19. Podle § 44a odst. 12 zákona o rozpočtových pravidlech (platné ke dni rozhodování žalovaného) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b).

20. Uvedené ustanovení obsahuje kombinaci neurčitých právních pojmů definující základní smysl, účel a podmínky uplatnění institutu prominutí odvodu, jimiž zákon umožňuje správnímu orgánu správní uvážení při uplatnění pravomoci prominout odvod či penále za prodlení s ním. Tím vytváří určitý prostor k výkladu, v jakých situacích či podmínkách žadatele lze beneficium zákona spočívající v prominutí odvodu či jeho části uplatnit.

21. Žalovaný svou výkladovou a aplikační praxi upřesnil v mezích uvedené zákonné podmínky (důvodů hodných zvláštního zřetele) v tehdy platném Pokynu č. GFŘ-D-17, konkrétně v čl. 3 tohoto pokynu,, který obsahuje speciální pravidla pro posuzování žádosti o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně v případech prostředků z EU a z finančních mechanismů. Účelem a smyslem vydání Pokynu č. GFŘ-D-17 je dle čl. 1 bodu 1 Pokynu stanovení jednotných pravidel pro posuzování žádostí o prominutí odvodů nebo penále za porušení rozpočtové kázně k zajištění shodného rozhodování v identických nebo obdobných případech porušení rozpočtové kázně tak, aby bylo zamezeno zvýhodnění některých žadatelů a tím poskytnutí veřejné podpory podle práva Evropské unie. Tento pokyn vymezuje skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat zákonem stanovené důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 44a odst. 12 (dříve § 44a odst. 10) zákona o rozpočtových pravidlech, pro něž může dojít k prominutí odvodu nebo penále za porušení rozpočtové kázně a kritéria, podle kterých bude o předložených žádostech rozhodováno.

22. Soud přisvědčuje tomu, že správní orgán je oprávněn svou správní praxí při uplatnění správního uvážení vytyčit a uvést, v jakých případech své pravomoci prominout odvod za porušení rozpočtové kázně využije a v jakých nikoliv. Rozlišovací kritéria pro tyto dvě kategorie případů musí mít racionální a nediskriminační povahu, musí se vyvarovat libovůle (tj. vést k tomu, že obdobné případy budou posuzovány obdobně a rozdílné rozdílně) a musí odpovídat smyslu a účelu institutu upuštění od předepsání úroku z posečkání. Měla by být založena i na zkoumání a hodnocení chování daňového subjektu v souvislosti s plněním jeho daňových povinností, jeho ekonomických a sociálních poměrů a dopadů uplatnění daňových zákonů na životní situaci či fungování daňového subjektu.

23. V daném případě při aplikaci Pokynu na případ žalobkyně mělo být vyjasněno, jaká pravidla prominutí odvodů za porušení rozpočtové kázně se na žalobkyni vztahují, jestliže předmětný Pokyn v čl. II a čl. III stanoví Obecná a následně i Speciální pravidla pro posuzování žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně. Z napadeného rozhodnutí, zmiňujícího požadavky Evropské komise vyjádřené v Akčním plánu, se na žalobkyni zřejmě měla ,pokud jde o zdroj z evropských fondů, vztahovat Speciální pravidla pro posuzování žádosti o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně v případech prostředků z EU a z finančních mechanismů dle čl. III ve spojení s čl. IV a V Pokynu, neboť tato ustanovení kategorizují důvody hodné zvláštního zřetele tak, že odlišují výjimečné případy důvodů hodných zvláštního zřetele ( čl. IV.) a ostatní důvody hodné zvláštního zřetele ( čl. V.), které se ještě dále rozdělují podle různých způsobů porušení rozpočtové kázně , postavení příjemce dotace, podílu poskytovatele dotace…. apod.

24. Na žalovaném proto bylo, aby dle Pokynu v aplikaci na případ žalobkyně upřesnil kontury zákonných podmínek dle § 44a odst. 12 zákona o rozpočtových pravidlech v několika směrech. V první řadě měl vyjasnit právní titul, předmět a účel dotace, jakož i zdroje dotačních prostředků. Dalším krokem by bylo uvedení konkrétního porušení rozpočtové kázně v komparaci s podmínkami na základě uzavřených dohod o vyhrazení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvků včetně způsobů porušení těchto podmínek žalobkyní. Teprve poté bylo možno posoudit kritéria prominutí dotace dle jednotlivých článků II a III. Pokynu a na základě ekonomické a případně i sociální reality, totiž zda na žalobkyni dopadá možnost prominutí odvodu či snížení míry odvodu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhá posouzení vyváženosti mezi účelem rozhodnutí a nepříznivým zásahem do jejích práv a dále i zásady proporcionality spočívající ve zvážení způsobu porušení dotačních povinností oproti striktnímu odvodu, bylo by možné oprávněnost tohoto požadavku přezkoumat toliko na základě dostatečného odůvodnění správního uvážení žalovaného dle vydaného Pokynu. To ovšem znamenalo vyjasnit smysl a důvod Akčního plánu Evropské komise a opatření směřující do prominutí odvodů, tj. zda program žalobkyně náležel do operačních programů, na které se Akční plán vztahoval, zda tím bylo odůvodněno i vydání Pokynu, který, jak lze z jeho textu usuzovat, z hlediska ekonomického i sociálního dopadu zohledňuje fyzické osoby, ostatní možnosti prominutí odvodů váže toliko na způsoby porušení rozpočtové kázně a jejich kvalitativní ukazatele.

25. Oproti uvedenému žalovaný napadené rozhodnutí založil toliko na konstataci porušení dohod o vyhrazení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvků spolufinancovaných ze státního rozpočtu a z rozpočtu Evropského sociálního fondu včetně konstatování, že dle Pokynu se tyto dotace nepromíjí, aniž by jakkoliv dle Pokynu pracoval s úvahou, že šlo o dotace spolufinancované (tedy jdoucí zčásti ze státního rozpočtu a jen zčásti z prostředků EU). Žalovaný teprve až ve vyjádření k žalobě rozvedl, z jakých důvodů kontrolních podnětů Evropské komise a požadavků na transparentnost rozhodovacího procesu v oblasti promíjení odvodů k žádosti žalobkyně přistupoval. Ani ve vyjádření však nevyjasnil, jak Pokyn aplikoval a zda na jeho aplikaci měla či neměla vliv skutečnost, že jen část prostředků byla poskytnuta z evropských fondů.

26. Signálem správní praxe v podobě kodifikace pravidel, kterými správní orgán sám sebe při uplatňování správní praxe váže, mohou být pokyny nebo jiné metodické nástroje, kterými řídící orgány daňové správy usměrňují rozhodování správců daně v konkrétních případech. Takovéto metodické nástroje mohou použít pouze ta rozlišovací kritéria, která splňují výše popsané požadavky. Při stanovení jakýchkoli pravidel strukturujících prostor správního uvážení správního orgánu je třeba, aby tato pravidla spočívala na důvodech odpovídajících tomu, proč je prostor pro správní uvážení v dané oblasti výkonu veřejné správy příslušnému správnímu orgánu vytvořen. Vždy však musí jít o kritéria založená na důvodech racionálních, pokud možno objektivně ověřitelných a správním soudem přezkoumatelných. Bylo na žalovaném, aby v napadeném rozhodnutí svá kritéria, jak naznačuje ve vyjádření k žalobě, objasnil a aplikoval na případ žalobkyně.

27. Správní soudy již v minulosti několikrát judikovaly, že vyjádření k žalobě, která doplňují odůvodnění správního rozhodnutí, které je žalobou napadeno, nemůže nahrazovat a konvalidovat absenci náležitého odůvodnění výroku rozhodnutí. Vady odůvodnění žalovaný nemohl odstranit ani svým obsáhlejším vyjádřením v rámci soudního řízení. Správní soudy v tomto směru ustáleně judikují, že nedostatek odůvodnění rozhodnutí vydaného ve správním řízení nelze dodatečně zhojit případným podrobnějším rozborem právní problematiky učiněným v řízení před soudem (srov. rozsudek ze dne 13. 10. 2004, čj. - 58).

28. Správní soudy včetně Nejvyššího správního soudu v minulosti opakovaně k otázce nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí judikovaly, že z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem ( zde požadavky žalobkyně) za nerozhodné.

29. Odůvodnění správního rozhodnutí, z něhož nelze zjistit, jakým způsobem správní orgán postupoval při svém správním uvážení, nevyhovuje zákonným požadavkům kladeným ust. na obsah odůvodnění a v konečném důsledku takové rozhodnutí zasahuje do základních práv účastníka řízení, který má nárok na to, aby jeho věc byla spravedlivě posouzena.

30. Na základě shora uvedených důvodů Městský soud v Praze přisvědčil žalobkyni, že napadené rozhodnutí je v rozsahu rozhodnutí o žádosti o prominutí odvodu zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů z hlediska aplikace Pokynu ve spojení s § 44a odst. 12 zákona o rozpočtových pravidlech. Protože však napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně jako celku, požadující jak prominutí odvodu, tak i prominutí penále, a žaloba směřuje proti napadenému rozhodnutí jako celku, soud zrušil napadené rozhodnutí v celém jeho rozsahu, nicméně v rozsahu týkajícím se prominutí penále ve prospěch žalobkyně považuje závěry žalovaného za odůvodněné a nadále za nezměnitelné.

31. Z uvedených důvodů soudu nezbylo, než napadené rozhodnutí žalovaného v souladu s ve spojení s , 3 a 4 zrušit pro vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, vztahujících se k úvahám o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení..

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 26. září 2018

JUDr. Naděžda Řeháková v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.