Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 166/2018 - 31

- 32

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobců: a) L. N., b) Y. N., c) A. Ch., zastoupeni JUDr. Petrem Adámkem, advokátem se sídlem Jeseniova 837/10, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2018, č. j. - 27,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“) rozhodnutími ze dne 13. 3. 2017, č. j. OAM-349/ZA-ZA14-ZA16-PD1-2014 a č. j. OAM-351/ZA-ZA14-ZA16-PD1-2014, neprodloužilo žalobcům doplňkovou ochranu podle , o azylu.

II.

[2] Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného žalobami u Městského soudu v Praze, který je zamítl rozsudkem ze dne 3. 4. 2018, č. j. - 27.

III.

[3] Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) podali proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodu uvedeného v V ní poukázali na situaci na Ukrajině a na důvody, které je vedly k opuštění země, a konstatovali, že přestože boje nejsou již natolik intenzivní jako v minulosti, situace se nezlepšila, ale spíše zhoršila. Namítli, že městský soud při hodnocení situace v místě jejich původu, jihovýchodní části Ukrajiny, vycházel pouze ze zpráv Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických a stanoviska odboru azylové a migrační politiky žalovaného. Tyto zprávy jsou podle stěžovatelů neobjektivní a ovlivněné mezinárodní politickou situací. Nehledě na klesající zájem sdělovacích prostředků o situaci na Ukrajině se tato situace oproti roku 2014, kdy stěžovatelům byla udělena mezinárodní ochrana, nezměnila. Doplnili také popis situace na Ukrajině, včetně jejích moderních dějin, a zmínili, že v České republice žijí někteří jejich příbuzní. Popsali také, jak se v České republice integrovali.

IV.

[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatelé v kasační stížnosti pouze zopakovali žalobní námitky, na které žalovaný již adekvátně reagoval ve vyjádření k žalobě. Odkázal pak na obsah správního spisu a konstatoval, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem.

V.

[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[6] Vzhledem k tomu, že se v projednávané věci jedná o kasační stížnost ve věci mezinárodní ochrany, zabýval se Nejvyšší správní soud v souladu s otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo nebyly plně vyřešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

[7] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatelů ani zásadní pochybení městského soudu, které by mohlo mít dopad do jejich hmotněprávního postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu totiž poskytuje dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky a stěžovatelé ve své argumentaci nevyložili žádné důvody, které by svědčily pro odklon.

[8] Klíčová kasační námitka stěžovatelů spočívá v tvrzení, že žalovaný vycházel z neobjektivních podkladů, které nesvědčí o skutečném stavu na Ukrajině. Nad rámec judikatury Nejvyššího správního soudu, z níž vycházel již městský soud, Nejvyšší správní soud uvádí, že požadavky na podklady pro rozhodnutí žalovaného se zabýval např. v rozsudku ze dne 4. 2. 2009, č. j. - 81, publ. pod č. 1825/2009 Sb. NSS, podle kterého musí být užité podklady (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné. Žalovaný nevycházel pouze ze zpráv Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických a stanoviska odboru azylové a migrační politiky žalovaného, jak tvrdí stěžovatelé, ale také z informací Ministerstva zahraničních věcí České republiky, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva či z Výroční zprávy Amnesty International.

[9] Ve zbytku kasační stížnosti nepolemizují s rozhodnutím městského soudu, pouze popisují situaci na Ukrajině a svou rodinnou situaci, zejména skutečnost, že v České republice již žijí někteří jejich příbuzní. K rodinným vazbám žadatelů o mezinárodní ochranu se Nejvyšší správní soud vyjádřil již v mnoha rozhodnutích (viz rozsudek ze dne 28. 11. 2008, č. j. - 71, ze dne 11. 6. 2009, č. j. - 65, či usnesení ze dne 12. 5. 2016, č. j. - 19).

[10] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tedy poskytuje dostatečnou odpověď na námitky uvedené v kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Proto kasační stížnost jako nepřijatelnou podle odmítl.

[11] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. července 2018

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu