Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 262/2018 - 36

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: M. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2018, č. j. – 28,

t a k t o :

I. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Žalobkyně podala ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu, kterou se domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 25. 1. 2018, č. j. MPSV-2018/17893-923. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 24. 10. 2017, č. j. 580088/2017/OOI, kterým jí nebyla přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení z důvodu, že stěžovatelka měla nájemní smlouvu k předmětnému bytu uzavřenou na dobu určitou do 30. 11. 2016, tedy v době vydání rozhodnutí užívala byt bez právního titulu k užívání. Žalobkyně v žalobě rovněž požádala soud o osvobození od soudních poplatků a navrhla, aby jí byl ustanoven zástupce.

[2] Krajský soud usnesením ze dne 1. 6. 2018, č. j. – 28, rozhodl tak, že výrokem I. žalobkyni zcela osvobodil od soudních poplatků a výrokem II. zamítl její návrh na ustanovení zástupce. Krajský soud odůvodnil rozhodnutí neustanovit žalobkyni zástupce tím, že zastoupení advokátem není nutné k ochraně jejích práv. Vycházel z , který stanoví podmínky, jejichž kumulativní naplnění je nutné, má-li dojít k ustanovení zástupce účastníku řízení. Musí jít o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce musí být nezbytně třeba k ochraně práv tohoto účastníka. První podmínku žalobkyně podle krajského soudu splňovala, nezbytnost ustanovení zástupce však neshledal, neboť z obsahu žaloby dovodil, že žalobkyně se bez problémů orientuje v hmotněprávních i procesních předpisech, zná svá práva a je schopna samostatně sepsat dostatečně odborné podání k soudu, které je vnitřně systematizované a obsahuje veškeré podstatné formální i materiální náležitosti. Nadto poznamenal, že žalobkyně u něj podala již více žalob v obdobných případech, a proto neměl pochybnosti o jejích znalostech v dané problematice.

II.

[3] Proti výroku II. tohoto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v zákonné lhůtě kasační stížnost. Stěžovatelka je přesvědčena o důvodnosti svého návrhu na ustanovení zástupce. Namítla, že nemá právní vzdělání. Dále má za to, že nadále splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, což doložila vyplněným formulářem Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

III.

[4] Nejvyšší správní soud na úvod konstatuje, že nepožadoval zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, jelikož povinnost zaplatit poplatek má stěžovatel jen tehdy, směřuje-li jeho kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé či o jiném návrhu, jehož podání je spojeno s poplatkovou povinností (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. - 19, bod 27, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS). O žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků proto nebylo nutno rozhodovat. V nyní souzené věci se ze stejných důvodů neuplatní ani o povinném zastoupení advokátem (viz shora zmiňované usnesení rozšířeného senátu, konkrétně jeho bod 29); Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku nevyzýval k doložení povinného zastoupení.

[5] Nejvyšší správní soud se dále zabýval návrhem stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Vycházel přitom z , podle kterého lze účastníku ustanovit zástupce, jestliže jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně jeho práv.

[6] Při úvaze, zda je v řízení o této kasační stížnosti nezbytné ustanovit k hájení zájmů stěžovatelky advokáta, vycházel Nejvyšší správní soud ze skutečnosti, že stěžovatelka brojí proti usnesení o neustanovení zástupce a jedná se tedy o věc, která není skutkově ani právně nijak složitá. V kasační stížnosti prezentuje (byť obecně) důvody, kterými zpochybňuje úvahu, na které je rozhodnutí krajského soudu postaveno, tedy že je schopna orientovat se v právních věcech a reagovat na požadavky soudu. Kasační stížnost tedy obsahuje dostatečné argumenty a ustanovení zástupce není k ochraně práv stěžovatelky nezbytně nutné (srov. také dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterými byly zamítnuty stěžovatelčiny návrhy na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti za obdobné procesní situace, a to usnesení ze dne 27. 8. 2015, č. j. - 15, výrok I. rozsudku ze dne 15. 2. 2018, č. j. – 15, a výrok I. rozsudku ze dne 20. 2. 2018, č. j. - 16). Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce zamítl.

[7] Nejvyšší správní soud poté posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( , 4 ).

[8] Kasační stížnost není důvodná.

[9] Podstatou projednávané věci je otázka, zda stěžovatelka je schopna dostatečně hájit svá práva v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, tj. zda byla v této věci naplněna druhá podmínka pro ustanovení zástupce podle citovaného

[10] Krajský soud stěžovatelce sice přiznal zcela osvobození od soudních poplatků, dospěl však k závěru, že v jejím případě není ustanovení zástupce nezbytně třeba k ochraně jejích práv. Nejvyšší správní soud s tímto závěrem souhlasí.

[11] Jak správně konstatoval krajský soud, žaloba stěžovatelky obsahuje všechny zákonem předepsané formální náležitosti, včetně rozhodujících skutkových okolností a právní argumentace zpochybňující rozhodnutí o nepřiznání doplatku na bydlení z důvodu užívání bytu stěžovatelkou bez právního důvodu. S ohledem na úroveň formulace podané žaloby svědčící o dobré orientaci v dané problematice se Nejvyšší správní soud shodně s krajským soudem nedomnívá, že by k ochraně práv stěžovatelky v řízení před krajským soudem bylo nezbytné zastoupení ustanoveným advokátem (srovnej přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2011, č. j. - 62).

[12] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že krajský soud posoudil existenci podmínek pro ustanovení zástupce správně; ze shora uvedených důvodů proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl ( ).

[13] Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle věty první za použití Stěžovatelka nebyla v řízení o kasační stížnosti úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. července 2018

Mgr. David Hipšr

předseda senátu