Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 213/2018 - 30

- 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: V. S. H., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 6. 2017, č. j. MV-62049-5/SO-2017, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 4. 2018, č. j. - 36,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen k rukám jeho zástupce Mgr. Marka Sedláka, advokáta, z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 22. 6. 2018 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatele“) směřující proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Plzni.

[2] V souladu s , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Soudní poplatek za kasační stížnost činí částku 5.000 Kč.

[3] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek spolu s podáním kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 3. 7. 2018, č. j. - 16, vyzval k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů od dne doručení usnesení a současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s Kasační soud stěžovatele také poučil o tom, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží ( zákona o soudních poplatcích).

[4] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2018, č. j. - 16, bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 9. 7. 2018 (pondělí) prostřednictvím jeho datové schránky. Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet dne 10. 7. 2018 (úterý) a uplynula dne 24. 7. 2018 (úterý). Dne 25. 7. 2018 obdržel Nejvyšší správní soud přípis označený spisovou značkou nyní projednávané věci a razítkem zástupce stěžovatele spolu s vylepenými kolky v celkové hodnotě 5.000 Kč.

[5] Podle „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.“ Podle zákona o soudních poplatcích „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.“

[6] Nejvyšší správní soud ve svém nedávném rozsudku ze dne 28. 3. 2018, č. j. - 51, konstatoval, že i „soudní poplatek hrazený na výzvu soudu vydanou po 30. 9. 2017 je zaplacen v den, kdy je částka soudního poplatku skutečně připsána na účet soudu (při platbě bezhotovostním převodem či poštovní poukázkou) nebo kdy se kolky, jimiž je soudní poplatek zaplacen, dostanou do dispozice příslušného soudu (k tomu srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2008, sp. zn. a tomuto usnesení předcházející rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2008, č. j. - 144). Lze doplnit, že soudní poplatek je zaplacen též dnem, kdy dojde k jeho faktické úhradě na podatelně soudu.

[7] S ohledem na skutečnost, že stěžovatel doručil kasačnímu soudu přípis opatřený kolkovými známkami teprve dne 25. 7. 2018 (středa), dostaly se kolky, jimiž je soudní poplatek zaplacen, do dispozice kasačního soudu až po uplynutí lhůty určené k úhradě soudního poplatku, jejíž poslední den připadl na úterý 24. 7. 2018 (viz shora odst. [4]). Soudní poplatek byl tedy zaplacen pozdě. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než řízení o kasační stížnosti v souladu s ve spojení s zákona o soudních poplatcích zastavit.

[8] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle věty první ve spojení s téhož zákona. Jelikož řízení bylo zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[9] Výrokem III. tohoto usnesení Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku v plné výši, a to v souladu se závěry vyslovenými v usnesení zdejšího soudu ze dne 21. 3. 2018, č. j. - 38. Podle něj „[s]kutečnost, že k zaplacení soudního poplatku po uplynutí soudem stanovené lhůty již soud nemůže přihlédnout, ve svém důsledku zároveň způsobuje, že uplynutí této lhůty má za následek zánik poplatkové povinnosti účastníka řízení. Jinými slovy, není-li dle novelizovaného znění zákona o soudních poplatcích již stěžovatel oprávněn zaplatit soudní poplatek po uplynutí lhůty stanovené soudem ve výzvě k jeho úhradě, nelze dovozovat, že k tomu měl být stále povinen. V tomto smyslu je třeba vykládat i § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, tj. že dopadá na jiné případy zastavení řízení než na zastavení pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě stanovené soudem dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatel dne 14. 2. 2018 splnil již neexistující poplatkovou povinnost a uhradil soudní poplatek, k němuž nebyl povinen. Proto nebylo možné uvažovat o vrácení soudního poplatku sníženého dle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.“ Na základě § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích proto zdejší soud rozhodl tak, že stěžovateli bude vrácen celý zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč k rukám jeho zástupce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. července 2018

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu