Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 A 153/2017 - 35

6. Žalobkyně opírá důvodnost žaloby o judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. aplikoval podmínky pro přiznání ochrany před nezákonným zásahem vyslovené v , (dále jen „“): „žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a které byly zaměřeny přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka); srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, čj. -65, č. 603/2005 Sb. NSS. Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle a násl. poskytnout.“

7. Přímé zkrácení na právech spatřuje žalobkyně v protiústavním působení zákonných norem (zejména věta první , a věta první zákona o specifických zdravotních službách do jejích práv, konkrétně do práva na tělesnou a duševní integritu dle d (dále jen „“) a osobní autonomii, která je součástí práva na soukromý život dle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „EÚLP“). Žalobkyně dále uvádí relevantní rozsudky Evropského soudu pro lidská práva.

8. Nezákonnost zásahu spatřuje žalobkyně v rozporu s absolutním zákazem nelidského a ponižujícího zacházení podle EÚLP, právem na tělesnou integritu dle y a právem na zdraví dle y zejména proto, že nerespektuje požadavek svobodného a informovaného souhlasu s lékařským zákrokem způsobujícím narušení tělesné integrity člověka, který rovněž považuje za diskriminační na základě , 3 a 8 EÚLP. Nelidské a ponižující zacházení spatřuje žalobkyně ve znemožnění reprodukční funkce, což označuje jako formu lékařské péče, která způsobuje utrpení bez legitimního důvodu.

9. Požadavek změny pohlaví podle hmotného práva je v příčinné souvislosti s tím, že nebylo zahájeno řízení o změně rodného čísla. Tento požadavek je však v rozporu s čl. 3, 8 a 14 EÚLP, tedy i ústavním pořádkem České republiky. Nekonáním Ministerstva vnitra tak bylo přímo zasaženo do práv žalobkyně.

10. S ohledem na výše uvedené žalobkyně soudu navrhuje, aby určil, že zásah Ministerstva vnitra spočívající v opomenutí učinit cílené a konkrétní kroky vedoucí k zajištění změny rodného čísla žalobkyně, byl nezákonný.

11. Usnesením ze dne 7. 12. 2017, č. j. -26 byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů formulovala návrh výroku rozsudku, jehož se domáhá, zejména aby žalobkyně konkretizovala, co zamýšlí „cílenými a konkrétními kroky“ které žalovaný opomněl dle žalobkyně učinit.

12. Podáním ze dne 14. 12. 2017 žalobkyně doplnila žalobní petit a uvedla, že česká právní úprava, která vyžaduje k uznání její pohlavní identity podstoupení chirurgického zákroku a sterilizace, je v rozporu s aktuální judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“), vyjmenovanými ustanoveními EÚLP a s ohledem na eurokonformní výklad i su. Konkrétně se jedná o rozsudek Christine Goodwin proti Spojenému království ([GC], stížnost č. 28957/95, §-93), kde ESLP judikoval, že nepřípustnost procedury změny pohlaví pro transgender osoby je porušením EÚLP, a zároveň rozsudek A. P., Garcon a Nicot proti Francii (stížnosti č. 9885/12, 52471/13 a 52596/13) že podmiňování přípustnosti této procedury podstoupením invazivního chirurgického zákroku je v rozporu s týmž ustanovením. Podle judikatury Ústavního soudu je nutné respektovat tyto standardy a přímo je aplikovat, i když se vztahují k jinému členskému státu. V nálezu ze dne 15. 11. 2006, sp. zn. Ústavní soud konstatoval: „bezprostřední aplikovatelnost mezinárodních smluv zahrnuje též povinnost českých soudů a jiných orgánů veřejné moci přihlížet k interpretaci těchto smluv příslušnými mezinárodními tribunály jako orgány povolanými autoritativně se vyslovovat k interpretaci mezinárodních smluv. To se pochopitelně vztahuje též na interpretaci Evropské úmluvy Evropským soudem pro lidská práva (dále také "ESLP"), přičemž relevance rozhodnutí ESLP dosahuje v českém právu ústavněprávní kvality. …Z důvodů výše uvedených mají ovšem orgány veřejné moci obecnou povinnost přihlížet k interpretaci Evropské úmluvy prováděné ESLP. Rozhodnutí ESLP představují významné interpretační vodítko pro aplikaci Úmluvy. Orgány veřejné moci, na prvém místě pak soudy, jsou proto povinny přihlížet k judikatuře ESLP jak ve věcech, kde rozhodovaly v řízeních proti České republice, tak i ve věcech, které se týkají jiného členského státu Úmluvy, pokud tyto věci mají podle své povahy význam též pro interpretaci Úmluvy v českém kontextu. To platí tím spíše za situace, kdy takovouto judikaturou argumentuje účastník řízení před českým obecným soudem.“ Z tohoto důvodu mají orgány veřejné moci povinnost uvedené standardy pod EÚLP respektovat a postupovat tak, aby nedocházelo k jejich porušování.

13. Žalobní petit upřesnila žalobkyně tak, že navrhuje, aby soud přikázal žalovanému změnit rodné číslo žalobkyně, in eventum aby soud přikázal žalovanému, aby zahájil řízení o změně rodného čísla žalobkyně, in eventum aby žalovaný učinil konkrétní a cílené kroky k iniciaci změny právních předpisů vztahujících se ke změně pohlaví tak, aby podmínkou pro změnu pohlaví nebyla nutnost podstoupit chirurgický zákrok.

14. V písemném vyjádření k žalobě a k upřesnění žalobního petitu navrhl žalovaný odmítnutí, popř. zamítnutí žaloby. K meritu věci uvedl, že na základě prověření osobních údajů žalobkyně zjistil, že neexistují žádné nově skutečnosti, které by byly ve smyslu , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) důvodem pro provedení změny rodného čísla žalobkyně. Žalovaný odmítá tvrzení, že nepostupoval v souladu s , neboť při nesplnění podmínek pro změnu rodného čísla nezbývá správnímu orgánu než úkon neprovést. Žalobkyně nepodstoupila chirurgickou změnu pohlaví, ani nenastala jiná událost, se kterou zákon spojuje možnost změny rodného čísla. Žalovaný proto řízení o změně rodného čísla nemohl zahájit.

15. Žalobkyně nezaslala potvrzení zdravotnického zařízení o ukončení léčby pro změnu pohlaví, ačkoliv to byl důvod, pro který žalobkyně o změnu pohlaví žádala. Prověřením osobních údajů vedených k osobě žalobkyně v registru rodných čísel i v základním registru obyvatel žalovaný žádná nová fakta nezjistil. Rovněž doslovný výpis z matriční knihy narození neobsahoval žádné dodatečné záznamy o změnách či opravách, které by byly důvodem pro provedení změny rodného čísla žalobkyně. Z těchto důvodů žalovaný zaslal žalobkyni sdělení, že podání žalobkyně bylo ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) považováno za podnět k provedení změny rodného čísla, která nebude ministerstvem provedena.

16. Žalovaný dále uvedl, že ve vztahu k zákonu o evidenci obyvatel a k problematice provádění změn rodných čísel fyzických osob, které se identifikují s neutrálním pohlavím, zejména zavedení údaje o neutrálním pohlaví do rodného čísla samotného, se ze strany ministerstva v dohledné době změna platné právní úpravy nepřipravuje. Posuzovaný případ je jediným, který je žalovanému takto navrhován.

17. Žalovaný upozornil, že pokud by bylo uzákoněno pohlaví „neutrální“ či „neurčeno“, muselo by dojít k rozsáhlým změnám ve většině informačních systémů veřejného i soukromého sektoru. V legislativě by bylo nutno vyřešit důsledky týkající se této problematiky, např. že rozdělení pohlaví na muže a ženu úzce souvisí se způsobem výpočtu odchodu do starobního důchodu, či je důležitým prvkem v oblasti vymezení rizikových prací, které mohou vykonávat výlučně muži apod. Nelze opomenout nutnost změn v položkové struktuře v osobních dokladech (občanský doklad, cestovní doklad), kdy pohlaví je jedním z povinně zapisovaných údajů. Je třeba upozornit i na případné finanční dopady, které se týkají i úprav informačních systémů soukromých subjektů (banky, pojišťovny, telefonní operátoři).

18. K námitce, že žalovaný porušil základní práva a svobody žalobkyně, když odmítl registrovat změnu jejího rodného čísla a neučinil žádné kroky k nápravě, žalovaný uvádí, že je ve své činnosti vázán zákonnými ustanoveními. Námitka, že předmětný právní předpis je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, je pouze tvrzením žalobkyně a žalovanému o tom rozhodovat nepřísluší. K tvrzení žalobkyně, že zásah ministerstva spočívající v opomenutí učinit cílené a konkrétní kroky vedoucí k zajištění změny rodného čísla žalobkyně, byl nezákonný, žalovaný poukazuje na V souvislosti s tímto ustanovením dospěl žalovaný k závěru, že žalobkyně nesplňovala podmínky stanovené právním řádem České republiky pro provedení změny rodného čísla, a nemohlo se tak jednat o zásah nezákonný.

19. Městský soud v Praze posoudil věc takto:

20. Podle ust. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu.

21. Podle ust. soud zamítne žalobu, není-li důvodná.

22. V žalobě se žalobkyně dovolává důvodnosti své zásahové žaloby s poukazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. aplikoval podmínky pro přiznání ochrany před nezákonným zásahem vyslovené v , (dále jen „“): „žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a které byly zaměřeny přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka); srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, čj. -65, č. 603/2005 Sb. NSS. Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle a násl. poskytnout.“

23. Žalobkyně předně tvrdí, že nezákonný zásah spočívá v nečinnosti žalovaného, který neučinil konkrétní kroky vedoucí k zajištění změny rodného čísla žalobkyně. K posouzení této otázky je třeba posoudit, zda zákon ministerstvu ukládá nějaké takové kroky učinit či nikoliv.

24. S ohledem na současnou právní úpravu a situaci žalobkyně lze konstatovat, že jediným východiskem pro změnu jejího rodného čísla na neutrální či na ženské bez nutnosti podstoupit chirurgický zákrok, je změna současné právní úpravy. Toho lze v zásadě dosáhnout třemi postupy.

25. V případě protiústavnosti zákona či jeho ustanovení lze podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení dle , o Ústavním soudu (dále jen „“), který může podat prezident republiky, skupina poslanců či senátorů, senát Ústavního soudu, vláda za určitých podmínek či ten, kdo podal ústavní stížnost. Tento výčet je taxativní, tedy žalovaný nemohl tento postup aplikovat.

26. Druhým způsobem je podání ústavní stížnosti dle , kterou však může podat pouze fyzická nebo právnická osoba, které bylo zásahem orgánu veřejné moci porušeno její základní právo nebo svoboda, případně ji může podat za určitých podmínek zastupitelstvo územního samosprávného celku. Ani tento postup tedy pro žalovaného nepřipadal v úvahu.

27. Třetím způsobem je předložit návrh změny zákona (v tomto případě zákona o evidenci obyvatel, zákona o specifických zdravotních službách a ) Parlamentu České republiky. Žalovaný měl v tomto případě možnost, nikoliv však povinnost iniciovat jednání o změně zákona. Jak již vyjádřil žalovaný, ministerstvu nepřísluší posuzovat ústavnost platných právních předpisů. tuto pravomoc svěřuje soudní soustavě v y: „dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.“

28. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k dílčímu závěru, a sice, že neučiněním cílených a konkrétních kroků vedoucích k zajištění změny rodného čísla žalobkyně se žalovaný nedopustil nezákonného zásahu.

29. Zbývá tak posoudit, zda se žalovaný dodržováním litery zákona o evidenci obyvatel, zákona o specifických zdravotních službách a , jejichž ústavnost žalobkyně zpochybňuje, dopustil nezákonného zásahu.

30. Podle § 17 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel se změnou rodného čísla rozumí přidělení nového rodného čísla.

31. Podle § 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel se změna rodného čísla se provede v případě, kdy

a) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla,

b) bylo přiděleno chybné rodné číslo,

c) došlo k osvojení nezletilé fyzické osoby, nebo

d) došlo ke změně pohlaví.

32. Podle § 17 odst. 7 zákona o evidenci obyvatel změnu rodného čísla provádí výdejové místo, které přidělilo původní rodné číslo. Změny rodných čísel přidělených před účinností tohoto zákona zajišťuje obdobným způsobem ministerstvo. Vzhledem k tomu, že rodné číslo bylo žalobkyni přiděleno před účinností tohoto zákona, je příslušným orgánem k provedení jeho změny žalovaný.

33. Podle , změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.

34. Podle y státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Tento princip vázanosti státní moci zákony je nutno vykládat způsobem, že orgány státní moci mohou činit pouze ty úkony, ke kterým jsou zákonem zmocněny.

35. Žalovaný v odpovědi ze dne 24. 8. 2017 k žádosti žalobkyně ze dne 11. 8. 2011 o změnu rodného čísla (na které žalobkyně v žalobě poukazuje), setrval na svém stanovisku, že právní řád České republiky mu neumožňuje změnit administrativní pohlaví žalobkyně bez doložení dokončení lékařské operativní změny pohlaví. Žalovaný tedy žádost žalobkyně posoudil jako podnět k zahájení řízení o změně rodného čísla, které je ve smyslu § 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel správním řízením zahajovaným výlučně správním orgánem z moci úřední. Z dané odpovědi lze seznat, že v něm žalovaný toliko informoval o tom, že nebude zahajovat řízení o změně rodného čísla, neboť v daném případě nedošlo k naplnění zákonných podmínek k zahájení takového řízení, resp. v tomto přípise o žádných právech či povinnostech žalobkyně rozhodováno nebylo.

36. K návrhu žalobkyně, aby soud přikázal žalovanému změnit rodné číslo žalobkyně, in eventum aby soud přikázal žalovanému, aby zahájil řízení o změně rodného čísla žalobkyně, soud uvádí, že takovému návrhu nemohl soud přisvědčit, neboť z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že nebyly splněny podmínky vyžadované právním řádem České republiky ke změně rodného čísla žalobkyně, a žalovaný proto postupoval zcela v souladu se zákonnou úpravou, když nezahájil řízení o změně rodného čísla žalobkyně, neboť nedoložila potvrzení vydané poskytovatelem lékařských služeb o tom, že došlo ke změně pohlaví, resp. nedoložila žádný ze zákonem předpokládaných důvodů zahájení řízení z moci úřední. Postup žalovaného tak byl zcela v souladu se zákonem a tudíž žádný nezákonný zásah v daném případě z jeho strany nenastal.

37. Lze konstatovat, že žalobkyně svou žalobou míří de facto na změnu současné právní úpravy změny rodného čísla, přičemž současně tvrdí, že jde o nezákonný zásah, jehož se dopustilo Ministerstvo vnitra. Této otázce se již soud věnoval pod body 23. až 28., na něž pro stručnost odkazuje.

38. K námitce nesouladu současné právní úpravy změny pohlaví v České republice su, soud uvádí, že se sice ztotožňuje s názorem, že právo na sexuální sebeidentifikaci je jedním z aspektů práva na soukromý život, avšak většina rozhodnutí ESLP, na které žalobkyně upozorňuje, spočívala v odmítnutí států registrovat změnu administrativního pohlaví poté, co žadatelé podstoupili chirurgický zákrok změny pohlaví, jak jej vyžaduje český . Nelze tedy dle soudu úspěšně tvrdit totožnost řešených případů. V posuzovaném případě se spíše jedná o „neochotu“ žalobkyně naplnit zákonné požadavky, které jsou právní řádem České republiky stanoveny pro změnu pohlaví.

39. Z rozsudku ESLP ze dne 6. 4. 2017 ve věci A. P., Garcon and Nicot proti Francii sice vyplývá, že podmiňování uznání genderové identity podstoupením chirurgického zákroku, případně sterilizace může být v rozporu s čl. 8 EÚLP, je však nutné tuto otázku posuzovat nejen s ohledem na zájem žadatele o změnu, ale i na zájem veřejný. V daném případě se zde střetává právo na genderové sebeurčení a právo na zajištění spolehlivosti a konzistentnosti záznamů o občanském stavu, potažmo obecněji právo na ochranu právní jistoty jako institutu obecného zájmu.

40. Městský soud se ztotožňuje s názorem, který vyslovil soudce Ranzoni ve svém odlišném stanovisku k výše zmíněnému rozsudku ESLP. Vzhledem k velké neshodě mezi členskými státy Úmluvy, kdy v roce 2016 povolovalo úřední změnu pohlaví bez podmínky sterilizace toliko pouze 18 členských států z celkového počtu 47, a k obecné zdrženlivosti Evropského soudu pro lidská práva zasahovat do práva na uvážení jednotlivých členských států v takto citlivých záležitostech, se rozhodnutí Garcon jeví jako překvapivé a v současné situaci s ohledem na právní úpravu změny pohlaví, která vznikala v souladu většinovým trendem v této oblasti, v České republice neaplikovatelné.

41. I vzhledem k nejednotnosti v přístupu k administrativním změnám pohlaví v členských státech Úmluvy a značné obtížnosti změny právní úpravy v této oblasti Městský soud dospěl k závěru, že současná právní úprava změny pohlaví není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a neshledal důvodným předložit posuzovaný případ Ústavnímu soudu.

42. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 3. 2005, č.j. judikoval, že „není-li splněna byť jen jediná z kumulativně formulovaných podmínek důvodnosti ochrany podle , je nutno takovou ochranu odepřít a žalobu, která se jí domáhá, zamítnout.“ V návaznosti na výše uvedené zdejší soud dospěl k závěru, že tvrzený zásah nesplňuje podmínku nezákonnosti, neboť žalovaný postupoval v souladu se zákonnými ustanoveními, a proto žalobu jako nedůvodnou podle zamítl.

43. Pro úplnost soud dodává, že je mu známo z úřední činnosti, že žalobkyně se již s ústavní stížností obrátila na Ústavní soud, který její stížnost a návrh s ní spojený proti postupu Ministerstva vnitra spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla žalobkyně do neutrálního tvaru, in eventum proti postupu Ministerstva vnitra spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla žalobkyně do ženského tvaru, spojené s návrhem na zrušení ustanovení , ustanovení , o specifických zdravotních službách, a ustanovení zákona o evidenci obyvatel, ve slovech „u žen zvýšené o 50“, odmítnul usnesením ze dne 15. listopadu 2016, sp. zn. . Ústavní stížnost považoval Ústavní soud za předčasnou, a tedy nepřípustnou ( ), současně pod bodem 13. uvedl, že neshledal, že by ústavní stížnost podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatelky ve smyslu .

44. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 14. května 2018

JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: M. H.