Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 104/2018 - 79

- 80

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) I. D., b) L. N., proti žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 2. 2018, č. j. 10.01-001179/17, č. j. 10.01-001180/17 a č. j. 10.01-000004/18-002, vedeném dosud u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému krajskému soudu,

takto:

Věc dosud vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. se přikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobci domáhají zrušení shora označených rozhodnutí žalované. V žalobě zároveň navrhli delegaci vhodnou ve smyslu Městský soud přípisem ze dne 19. 4. 2018, č. j. – 71, postoupil návrh žalobců na delegaci vhodnou Nejvyššímu správnímu soudu, který je k rozhodnutí o něm příslušný.

[2] Žalobci v předmětném návrhu uvedli, že jsou těžce zdravotně postiženi. Žalobkyně proto není schopna se vůbec k případnému jednání k městskému soudu dostavit. Trpěla pásovým oparem, v jehož důsledku došlo k poškození nervových zakončení v její levé noze, což jí způsobuje konstantní bolesti a vyvolává nutnost průběžného střídání poloh nohy. Žalobce má relativně čerstvě zhojené fraktury zápěstí a neúplně obnovenou funkčnost rukou, přičemž se u něj projevily výpadky motoriky pravé nohy, jež zapříčiňují nestabilitu pohybu a pády. Žalobci rovněž poukázali na dřívější rozhodování Nejvyššího správního soudu o návrzích žalobkyně na delegaci vhodnou v řízeních vedených taktéž u městského soudu, konkrétně usnesení ze dne 1. 11. 2017, č. j. – 184 a usnesení ze dne 21. 3. 2018, č. j. – 106. Těmito usneseními přikázal Nejvyšší správní soud příslušné věci k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.

[3] Žalovaná ve vyjádření k návrhu žalobců uvedla, že neshledává důvody pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, navrhla však ke zvážení provedení výslechu žalobců dožádaným soudem. V případě, že by Nejvyšší správní soud zaujal ve věci odlišný názor, navrhuje žalovaná přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Žalovaná rovněž vznesla pochybnosti o pravomoci soudů ve správním soudnictví k projednání merita předmětné správní žaloby, neboť petitorně jde v podstatě o žalobu na náhradu škody.

[4] Ačkoli žalobci ve svém návrhu neuvedli konkrétní soud, k němuž by považovali za vhodné toto řízení přikázat, z jejich požadavku Nejvyšší správní soud dovodil, že navrhují přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Bydliště žalobců se totiž nachází v obci K. ve Zlínském kraji (v bývalém okrese Kroměříž), tudíž v obvodu Krajského soudu v Brně. Přikázání věci tomuto soudu (pro případ, že Nejvyšší správní soud návrh nezamítne) ve svém vyjádření navrhovala rovněž žalovaná.

[5] Podle může Nejvyšší správní soud „věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.“ Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 22. 4. 2004, č. j. - 26, uvedl, že tento postup představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudu a soudce a rovněž ze zásady trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori). Z tohoto důvodu je třeba k delegaci vhodné přistupovat pouze v ojedinělých a odůvodněných případech.

[6] Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti tak nemůže odůvodnit pouze to, že žalobce pobývá v obvodu jiného krajského soudu, než který je místně příslušný podle (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003, č. j. - 40). Zmíněný „důležitý důvod“, na nějž pamatuje citovaný ve svém závěru, však může spočívat v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. V usnesení ze dne 20. 4. 2006, č. j. - 36, Nejvyšší správní soud vyslovil, že zdravotní stav žalobce odpovídající plné invaliditě je důvodem pro přikázání věci krajskému soudu, v jehož obvodu má žalobce bydliště. V usnesení ze dne 23. 3. 2005, č. j. Nad 23/2005 - 41, shledal Nejvyšší správní soud podmínky pro delegaci vhodnou v případě těhotné žalobkyně, která nebyla pro narušení statiky hrudně bederní páteře schopna delšího sezení či chůze.

[7] Z návrhu žalobců i ze spisu předloženého městským soudem, jakož i z úřední činnosti je kasačnímu soudu známo, že žalobkyně trpí závažným onemocněním trávicího traktu (Crohnova choroba), jež jí znemožňuje cestovat na delší vzdálenosti a zapříčinilo vznik její invalidity, k čemuž se v nedávné době připojilo onemocnění v podobě pásového oparu spojené se zánětem nervů jedné z dolních končetin. Žalobkyně není v řízení zastoupena, a proto bude-li chtít realizovat své právo nahlížet do spisu či účastnit se jednání, bude tak muset učinit osobně. Z předložených lékařských zpráv však vyplývá, že ani tohoto není žalobkyně patrně schopna pro své hluboce podprůměrné kognitivní schopnosti (případné procesní řešení této skutečnosti však bude teprve předmětem rozhodování krajského soudu v rámci posouzení návrhu na ustanovení zástupce žalobkyni pro řízení o žalobě). Nejvyšší správní soud proto považuje za vhodné přikázat věc Krajskému soudu v Brně. Žalovaná má totiž v Brně pobočku (která vydala rozhodnutí, proti němuž nyní žalobkyně brojí) a vedení řízení u Krajského soudu v Brně pro ni tak nebude nijak problematické. Shodný názor ostatně vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše zmíněných usneseních ze dne 1. 11. 2017, č. j. – 184 a ze dne 21. 3. 2018, č. j. – 106, v nichž řešil skutkově i právně obdobnou věc týkající se žalobkyně. V nynější věci proto neshledal důvody, pro které by se měl od závěrů v citovaných usneseních uvedených odchýlit. Je třeba podotknout, že žalobce sice neosvědčil svůj tvrzený zdravotní stav, přinejmenším nikoli v takové míře, jež by měla vést ke kladnému rozhodnutí o návrhu delegace vhodné. Jelikož však Nejvyšší správní soud shledal důvody k delegaci již ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobkyně, není uvedený deficit na překážku vyhovění žádosti žalobců jako takové.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. května 2018

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu