Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 74/2018 - 31

-32

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: Ing. Bc. N. T., proti žalované: Univerzita Karlova, se sídlem Ovocný trh 560/5, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 1. 2017, čj. UKRUK/11378/2016-3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2018, čj. -86,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jehož výrokem I. byla stěžovatelka vyzvána, aby ve lhůtě 10 dní zaslala městskému soudu vyplněný a podepsaný formulář k osobním a majetkovým poměrům, výrokem II. byla vyzvána, aby ve lhůtě 10 dní sdělila přibližnou výši výdajů za leden – únor 2018, výrokem III. doložila zdroje finančních prostředků a výrokem IV., aby prokázala výši důchodu její matky a výši jejího nájmu a poplatků spojených s užíváním bytu.

[2] Soud v napadeném usnesení zejména uvedl, že usnesením ze dne 13. 7. 2017, čj. -52, zamítl stěžovatelce žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků. Toto rozhodnutí ovšem Nejvyšší správní soud zrušil rozsudkem ze dne 31. 8. 2017, čj. -21. Stěžovatelku vyzval napadeným usnesením ke sdělení požadovaných informací z důvodu zjištění aktuální majetkové situace za účelem rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, neboť od podání této žádosti již uplynul více než rok.

[3] V podané kasační stížnosti stěžovatelka uvedla, že kasační stížnost je přípustná, jelikož se městský soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu v předchozím zrušujícím rozsudku. Podrobně se vyjádřila i k dalším důvodům, pro které považuje vydané usnesení za nezákonné.

[4] Předtím než Nejvyšší správní soud přistoupil k meritornímu projednání věci, zabýval se procesními podmínkami projednatelnosti kasační stížnosti. Jednou z nich je i její přípustnost dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Dle odst. 3 písm. a) tohoto ustanovení není kasační stížnost přípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.

[5] Za taková rozhodnutí označil Nejvyšší správní soud v minulosti např. výzvu soudu k uhrazení soudního poplatku (usnesení ze dne 27. 2. 2006, čj. -47, č. 973/2006, nebo rozsudek ze dne 16. 4. 2008, čj. -47); usnesení, jímž se zamítl návrh na opravu chyb v psaní a počtech (usnesení ze dne 14. 2. 2012, čj. -14); usnesení, jímž krajský soud rozhodl o návrhu na prohlášení doručení rozhodnutí za neúčinné (usnesení ze dne 25. 8. 2010, čj. -109); rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty (usnesení ze dne 12. 1. 2018, čj. -19, č. 3689/2018 Sb. NSS); nebo výzvu k opravě, resp. k odstranění vad podání, vydanou podle (usnesení ze dne 8. 2. 2012, čj. -12).

[6] Za rozhodnutí, kterými se naopak neupravuje vedení řízení, Nejvyšší správní soud označil usnesení krajského soudu o postoupení věci (např. usnesení ze dne 21. 12. 2007, čj. Nad 22/2007-101), usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků (usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 5. 2014, čj. -43, č. 3072/2014 Sb. NSS), rozhodnutí o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce (rozsudek ze dne 30. 9. 2003, čj. -46, č. NSS), nebo rozhodnutí, jímž nebylo přiznáno postavení osoby zúčastněné na řízení dle

[7] Nyní napadené rozhodnutí spadá svoji povahou do první zmíněné kategorie, tedy do rozhodnutí, jímž se pouze upravuje řízení. Jedno z důležitých hledisek pro posouzení přípustnosti kasační stížnosti ve smyslu je, zda by odepřením možnosti podat kasační stížnosti, resp. jejím neprojednáním, mohlo být účastníku řízení odepřeno právo na soudní ochranu.

[8] V posuzovaném případě nebylo přímo napadeným usnesením zasaženo do práv stěžovatelky. Nevyhověním výzvy je sice do značné míry předurčen výsledek žádosti o osvobození od soudních poplatků, ale je to až toto následné rozhodnutí, jímž může být stěžovatelce zasaženo do jejích práv, a tím efektivně odepřít právo k přístupu k soudní ochraně. Stěžovatelka tak má možnost napadnou až následné rozhodnutí o případném neosvobození od soudního poplatku a neustanovení zástupce. V takové kasační stížnosti může tvrdit, že samotná výzva ke sdělení požadovaných informací byla nezákonná, např. i z důvodu, že se městský soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

[9] Z výše uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud dle , ve spojení s a kasační stížnost odmítl.

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , větu první, , ve spojení s ustanovením , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 24. května 2018

JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.

předseda senátu