Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 342/2011 - 22

- 22

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové

a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobce Znalecká

kancelář Dušek s.r.o., IČ 468 84 068, se sídlem v Chebu, K Nemocnici 2A, zastoupeného

Mgr.Pavlem Voříškem, advokátem se sídlem v Chebu, K Nemocnici 2, proti žalovanému

Ministerstvu spravedlnosti České republiky, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o žalobě

proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 21.9.2011, č.j.: 349/2011-OD-ZN/4

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek z podané žaloby v částce 3.000,-

Kč, která bude vyplacena ve lhůtě třiceti dnů po právní moci tohoto usnesení z účtu

Městského soudu v Praze k rukám zástupce žalobce Mgr.Pavla Voříška, advokáta.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a

zrušení rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (dále též žalovaného správního úřadu), jímž

k odvolání žalobce tento žalovaný správní úřad uvedl, že rozhodnutí Ministerstva

spravedlnosti ze dne 9.10.2009, sp.zn. 192/2009-OD-ZN/9, jímž byla žalobci vyslovena

výstraha podle ustanovení § 20 písm.c) ve spojení s ustanovením § 22 odst.3 zákona č.

, o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, nelze napadnout

odvoláním.

Žalobce v podané žalobě namítl, že obě rozhodnutí žalovaného správního úřadu jsou nezákonná a postupem žalovaného byl žalobce zkrácen na právech, která mu příslušejí.

Žalovaný správní úřad ve vyjádření k podané žalobě uvedl, pokud jde o přípis

žalovaného ze dne 21.9.2011, tento nelze za rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 odst.1

považovat, když nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva a

povinnosti žalobce. Ministerstvo sdělilo přípisem žalobci svůj názor na právní povahu

výstrahy a dále skutečnost, že nemá v úmyslu postupovat podle příslušným ustanovení

a vydat rozhodnutí ve smyslu ustanovení a

ustanovení , , ve znění pozdějších

předpisů – dále jen , neboť k tomuto postupu neshledává důvody.

pokračování 2

Podle ustanovení je podle názoru žalovaného přípis ze dne

21.9.2011 , č.j.: 349/2011-OD-ZN/4, ze soudního přezkoumávání vyloučen, neboť se jedná o

úkon správního úřadu, který není rozhodnutím ve smyslu ustanovení a

žaloba je proti tomuto přípisu nepřípustná. Výstrahy, které byly uloženy znalcům,

tlumočníkům a znaleckým ústavům podle ustanovení § 20 písm.c) zákona o znalcích a

tlumočnících do dne 31.12.2011, již nemají pro budoucí postup správních úřadů žádnou

právní relevanci vzhledem k obsahu , kterým se mění zákon o znalcích

a tlumočnících. Podle nové právní úpravy případné neplnění či porušování povinností ze

strany znalce, tlumočníka nebo znaleckéhou, může být správními úřady postihováno

jako přestupek nebo jako správní delikt právnické osoby.

Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním úřadem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:

Sdělením ze dne 9.10.2009, sp.zn.: 192/2009-OD-ZN/9, byla žalobci sdělena výstraha

podle ustanovení ve spojení s ustanovením odst:4 , ve

které byl upozorněn na to, že zde popsaným jednáním porušil

Na toto sdělení reagoval žalobce podáním, které označil jako „odvolání“.

Dopisem ze dne 21.9.2011, č.j.: 349/2011-OD-ZN/4, bylo žalobci Ministerstvem

spravedlnosti sděleno, že při udělování výstrahy ve smyslu ustanovení § 20 písm.c) zákona č.

, ve znění účinném do dne 31.12.2011, nedochází k založení, změn či zrušení práv

nebo povinností znalce, tlumočníka nebo znaleckéhou a z tohoto důvodu se nepostupuje

ve správním řízení. Udělenou výstrahu nelze napadnout odvoláním podle ustanovení § 81 a

následujících , stejně tak není dán důvod například pro zahájení

přezkumného řízení podle ustanovení a následujících , či k obnově řízení

podle ustanovení a následujících .

Městský soud v Praze se musel dříve, než se mohl zabývat věcně otázkou důvodnosti

podané žaloby, vypořádat s otázkou, zda jsou v dané věci splněny všechny zákonem

stanovené podmínky, za nichž může soud o žalobě rozhodnout (podmínky řízení).

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení „rozhodnutí“ žalovaného

správního úřadu, jímž k „odvolání“ žalobce tento žalovaný správní úřad dopisem ze dne

21.9.2011 žalobci sdělil, že „rozhodnutí“ Ministerstva spravedlnosti ze dne 9.10.2009, sp.zn.

192/2009-OD-ZN/9, jímž byla žalobci vyslovena výstraha podle ustanovení § 20 písm.c) ve

spojení s ustanovením § 22 odst.3 zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších

předpisů, nelze napadnout odvoláním. Žalobce brojí proti úkonu správního orgánu, kterým

byla žalobci podle ustanovení § 20 písm.c) zákona o znalcích a tlumočnících, udělena

výstraha.

Soud proto zkoumal otázku, zda udělení výstrahy znalci podle ustanovení § 20 písm.c/

zákona o znalcích a tlumočnících a s tím související úkon ze dne 21.9.2011 splňují i

předpoklady rozhodnutí, které lze přezkoumat soudem ve správním soudnictví.

Z následujících důvodů přitom soud dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ustanovení ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen

přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního

orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále

[OBRÁZEK]pokračování 3

jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že za rozhodnutí ve smyslu

definice zde upravené lze považovat jen takový úkon správního úřadu, kterým se zakládají,

mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti určitého subjektu.

Soud se proto zabýval otázkou, zda výstraha, udělená žalobci, podmínky uvedené

definice splňuje. Po posouzení této otázky dospěl k závěru, že tomu tak není.

Výstraha udělená žalobci nemá ve vztahu k němu žádné konkrétní následky v tom

smyslu, že na jeho právech ani povinnostech se nic nezměnilo. Žalobce je tímto sdělením

upozorněn na to, že se dopustil porušení zákona. Je na něm, aby z tohoto upozornění pro své

jednání vyvodil on sám důsledky, popřípadě učinil opatření, aby se do budoucna takového

porušení zákona vystříhal. Teprve tehdy, kdy by se dopustil porušení zákona opakovaně, bylo

by možno zahájit proti němu řízení o uložení sankce. Výstraha je v zásadě určitým

dobrodiním zákonodárce, který správnímu úřadu umožňuje, aby v případě, kdy je u určitého

subjektu zjištěno první porušení zákona, nepřistoupil přímo k zahájení řízení o uložení

sankce, naopak mu umožňuje, aby nejprve na porušení zákona upozornil a teprve při

opakovaném zjištění případně k sankčnímu postihu přistoupil. Na subjektu, který se porušení

zákona dopustil, pak je, aby v rámci svého vlastního rozhodnutí upravil své chování tak, aby

k zahájení řízení o uložení sankce nedošlo.

Charakteru výstrahy pak odpovídá proces jejího přijímání. Sdělení či upozornění na to,

že žalobce porušil zákon, učinil žalovaný na základě získaných poznatků. Nezahájil tím žádné

řízení, správní řízení se nekonalo. Na úkony, které nemají přímé důsledky na práva a

povinnosti subjektů, nedopadá. Proto proti sdělení o udělení výstrahy nelze podat

odvolání. Proto také žalobou napadený úkon žalovaného ze dne 21.9.2011 není rozhodnutím

o odvolání, ale samostatným úkonem žalovaného, obsahující poučení o nemožnosti odvolání

podat.

Od charakteru úkonu ze dne 9.10.2009 o udělení výstrahy se samozřejmě odvíjí

charakter napadeného úkonu ze dne 21.9.2011. Ani tento úkon tedy není rozhodnutím ve

smyslu ustanovení , nýbrž sdělením žalovaného o tom, že udělení

výstrahy ze dne 9.10.2009 nelze napadnout odvoláním.

K tomu, co bylo výše uvedeno, považuje soud za vhodné podotknout, že obdobná

úprava, obsažená v , je obsažena i v , o

provozování rozhlasového a televizního vysílání. Podle ustanovení § 59 tohoto zákona je

rovněž jako podmínka pro možné zahájení řízení o uložení sankce upraveno, že mu musí

předcházet úkon správního úřadu – upozornění. Upozornění podle uvedeného zákona má

zcela shodný charakter, jako je výstraha podle Má upozornit určitý

subjekt na to, že porušuje zákon a teprve tehdy, jestliže tento subjekt sám dobrovolně neučiní

opatření k tomu, aby do budoucna zákon neporušil, přichází v úvahu za toto opakované

porušení zákona možnost postihu ve formě uložení sankce. To, že upozornění podle zákona č.

není rozhodnutím ve smyslu ustanovení a nejde o úkon,

který by byl vydán v procesu podle , bylo opakovaně judikováno Nejvyšším

správním soudem (například rozsudek ze dne 6.8.2009, č.j. -97, rozsudek ze dne

6.4.2011, č.j. -95, oba dostupné na www.nssoud.cz). Vzhledem ke shodnému

pokračování 4

charakteru výstrahy podle a upozornění podle lze uvedenou judikaturu použít i na daný případ.

Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že ani výstraha ze dne 9.10.2009, ani sdělení ze dne 21.9.2011 nejsou rozhodnutími ve smyslu ustanovení

Podle ustanovení jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony

správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Podle ustanovení je žaloba

nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání

vyloučeno. Podle ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, soud

usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je nepřípustný. Soud proto s poukazem na ustanovení

, a návrh žalobce odmítl.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , podle něhož

žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

O vrácení zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 3.000,- Kč rozhodl

soud podle ustanovení věta třetí , ve znění účinném

ode dne 1.8.2011 (zákon o soudních poplatcích), podle něhož soud vrátí z účtu soudu i

zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání,

dovolání nebo kasační stížnosti, byla-li žaloba odmítnuta. Soud proto podle tohoto právního

ustanovení rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 3.000,- Kč

prostřednictvím jeho zástupce z účtu Městského soudu v Praze.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho

doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní

soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením

shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední

den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující

pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení

a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo

rozhodnutí doručeno.

pokračování 5

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské

právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol

pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho

internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 26.dubna 2013 JUDr. Hana V e b e r o v á ,

předsedkyně senátu