Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
11 A 342/2011 - 22.pdf
PDF · 0 B
No categories available
11 A 342/2011 - 22
11A 342/2011 - 22
U S N E S E N Í
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové
a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobce Znalecká
kancelář Dušek s.r.o., IČ 468 84 068, se sídlem v Chebu, K Nemocnici 2A, zastoupeného
Mgr.Pavlem Voříškem, advokátem se sídlem v Chebu, K Nemocnici 2, proti žalovanému
Ministerstvu spravedlnosti České republiky, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 21.9.2011, č.j.: 349/2011-OD-ZN/4
t a k t o :
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek z podané žaloby v částce 3.000,-
Kč, která bude vyplacena ve lhůtě třiceti dnů po právní moci tohoto usnesení z účtu
Městského soudu v Praze k rukám zástupce žalobce Mgr.Pavla Voříška, advokáta.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a
zrušení rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (dále též žalovaného správního úřadu), jímž
k odvolání žalobce tento žalovaný správní úřad uvedl, že rozhodnutí Ministerstva
spravedlnosti ze dne 9.10.2009, sp.zn. 192/2009-OD-ZN/9, jímž byla žalobci vyslovena
výstraha podle ustanovení § 20 písm.c) ve spojení s ustanovením § 22 odst.3 zákona č.
36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, nelze napadnout
odvoláním.
Žalobce v podané žalobě namítl, že obě rozhodnutí žalovaného správního úřadu jsou nezákonná a postupem žalovaného byl žalobce zkrácen na právech, která mu příslušejí.
Žalovaný správní úřad ve vyjádření k podané žalobě uvedl, pokud jde o přípis
žalovaného ze dne 21.9.2011, tento nelze za rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 odst.1
správního řádu považovat, když nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva a
povinnosti žalobce. Ministerstvo sdělilo přípisem žalobci svůj názor na právní povahu
výstrahy a dále skutečnost, že nemá v úmyslu postupovat podle příslušným ustanovení
správního řádu a vydat rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 67 odst.1 správního řádu a
ustanovení § 65 odst.1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších
předpisů – dále jen s.ř.s. , neboť k tomuto postupu neshledává důvody.
pokračování 2 11 A 342/2011
Podle ustanovení § 70 písm.a) s.ř.s. je podle názoru žalovaného přípis ze dne
21.9.2011 , č.j.: 349/2011-OD-ZN/4, ze soudního přezkoumávání vyloučen, neboť se jedná o
úkon správního úřadu, který není rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odst.1 s.ř.s. a
žaloba je proti tomuto přípisu nepřípustná. Výstrahy, které byly uloženy znalcům,
tlumočníkům a znaleckým ústavům podle ustanovení § 20 písm.c) zákona o znalcích a
tlumočnících do dne 31.12.2011, již nemají pro budoucí postup správních úřadů žádnou
právní relevanci vzhledem k obsahu zákona č. 444/2011 Sb. , kterým se mění zákon o znalcích
a tlumočnících. Podle nové právní úpravy případné neplnění či porušování povinností ze
strany znalce, tlumočníka nebo znaleckého ústav u, může být správními úřady postihováno
jako přestupek nebo jako správní delikt právnické osoby.
Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním úřadem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:
Sdělením ze dne 9.10.2009, sp.zn.: 192/2009-OD-ZN/9, byla žalobci sdělena výstraha
podle ustanovení § 20 písm.c/ ve spojení s ustanovením § 22 odst:4 zákona č. 36/1967 Sb. , ve
které byl upozorněn na to, že zde popsaným jednáním porušil zákon č. 36/1967 Sb.
Na toto sdělení reagoval žalobce podáním, které označil jako „odvolání“.
Dopisem ze dne 21.9.2011, č.j.: 349/2011-OD-ZN/4, bylo žalobci Ministerstvem
spravedlnosti sděleno, že při udělování výstrahy ve smyslu ustanovení § 20 písm.c) zákona č.
36/1967 Sb. , ve znění účinném do dne 31.12.2011, nedochází k založení, změn či zrušení práv
nebo povinností znalce, tlumočníka nebo znaleckého ústav u a z tohoto důvodu se nepostupuje
ve správním řízení. Udělenou výstrahu nelze napadnout odvoláním podle ustanovení § 81 a
následujících zákona č. 500/2004 Sb. , stejně tak není dán důvod například pro zahájení
přezkumného řízení podle ustanovení § 94 a následujících správního řádu , či k obnově řízení
podle ustanovení § 100 a následujících správního řádu .
Městský soud v Praze se musel dříve, než se mohl zabývat věcně otázkou důvodnosti
podané žaloby, vypořádat s otázkou, zda jsou v dané věci splněny všechny zákonem
stanovené podmínky, za nichž může soud o žalobě rozhodnout (podmínky řízení).
Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení „rozhodnutí“ žalovaného
správního úřadu, jímž k „odvolání“ žalobce tento žalovaný správní úřad dopisem ze dne
21.9.2011 žalobci sdělil, že „rozhodnutí“ Ministerstva spravedlnosti ze dne 9.10.2009, sp.zn.
192/2009-OD-ZN/9, jímž byla žalobci vyslovena výstraha podle ustanovení § 20 písm.c) ve
spojení s ustanovením § 22 odst.3 zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších
předpisů, nelze napadnout odvoláním. Žalobce brojí proti úkonu správního orgánu, kterým
byla žalobci podle ustanovení § 20 písm.c) zákona o znalcích a tlumočnících, udělena
výstraha.
Soud proto zkoumal otázku, zda udělení výstrahy znalci podle ustanovení § 20 písm.c/
zákona o znalcích a tlumočnících a s tím související úkon ze dne 21.9.2011 splňují i
předpoklady rozhodnutí, které lze přezkoumat soudem ve správním soudnictví.
Z následujících důvodů přitom soud dospěl k závěru, že tomu tak není.
Podle ustanovení § 65 odstavec 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen
přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního
orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále
[OBRÁZEK]pokračování 3 11 A 342/2011
jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Z uvedeného ustanovení § 65 odstavec 1 s.ř.s. vyplývá, že za rozhodnutí ve smyslu
definice zde upravené lze považovat jen takový úkon správního úřadu, kterým se zakládají,
mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti určitého subjektu.
Soud se proto zabýval otázkou, zda výstraha, udělená žalobci, podmínky uvedené
definice splňuje. Po posouzení této otázky dospěl k závěru, že tomu tak není.
Výstraha udělená žalobci nemá ve vztahu k němu žádné konkrétní následky v tom
smyslu, že na jeho právech ani povinnostech se nic nezměnilo. Žalobce je tímto sdělením
upozorněn na to, že se dopustil porušení zákona. Je na něm, aby z tohoto upozornění pro své
jednání vyvodil on sám důsledky, popřípadě učinil opatření, aby se do budoucna takového
porušení zákona vystříhal. Teprve tehdy, kdy by se dopustil porušení zákona opakovaně, bylo
by možno zahájit proti němu řízení o uložení sankce. Výstraha je v zásadě určitým
dobrodiním zákonodárce, který správnímu úřadu umožňuje, aby v případě, kdy je u určitého
subjektu zjištěno první porušení zákona, nepřistoupil přímo k zahájení řízení o uložení
sankce, naopak mu umožňuje, aby nejprve na porušení zákona upozornil a teprve při
opakovaném zjištění případně k sankčnímu postihu přistoupil. Na subjektu, který se porušení
zákona dopustil, pak je, aby v rámci svého vlastního rozhodnutí upravil své chování tak, aby
k zahájení řízení o uložení sankce nedošlo.
Charakteru výstrahy pak odpovídá proces jejího přijímání. Sdělení či upozornění na to,
že žalobce porušil zákon, učinil žalovaný na základě získaných poznatků. Nezahájil tím žádné
řízení, správní řízení se nekonalo. Na úkony, které nemají přímé důsledky na práva a
povinnosti subjektů, správní řád nedopadá. Proto proti sdělení o udělení výstrahy nelze podat
odvolání. Proto také žalobou napadený úkon žalovaného ze dne 21.9.2011 není rozhodnutím
o odvolání, ale samostatným úkonem žalovaného, obsahující poučení o nemožnosti odvolání
podat.
Od charakteru úkonu ze dne 9.10.2009 o udělení výstrahy se samozřejmě odvíjí
charakter napadeného úkonu ze dne 21.9.2011. Ani tento úkon tedy není rozhodnutím ve
smyslu ustanovení § 65 odstavec 1 s.ř.s. , nýbrž sdělením žalovaného o tom, že udělení
výstrahy ze dne 9.10.2009 nelze napadnout odvoláním.
K tomu, co bylo výše uvedeno, považuje soud za vhodné podotknout, že obdobná
úprava, obsažená v zákonu č. 36/1967 Sb. , je obsažena i v zákonu č. 231/2001 Sb. , o
provozování rozhlasového a televizního vysílání. Podle ustanovení § 59 tohoto zákona je
rovněž jako podmínka pro možné zahájení řízení o uložení sankce upraveno, že mu musí
předcházet úkon správního úřadu – upozornění. Upozornění podle uvedeného zákona má
zcela shodný charakter, jako je výstraha podle zákona č. 36/1967 Sb. Má upozornit určitý
subjekt na to, že porušuje zákon a teprve tehdy, jestliže tento subjekt sám dobrovolně neučiní
opatření k tomu, aby do budoucna zákon neporušil, přichází v úvahu za toto opakované
porušení zákona možnost postihu ve formě uložení sankce. To, že upozornění podle zákona č.
231/2001 Sb. není rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odstavec 1 s.ř.s. a nejde o úkon,
který by byl vydán v procesu podle správního řádu , bylo opakovaně judikováno Nejvyšším
správním soudem (například rozsudek ze dne 6.8.2009, č.j. 6A 46/2008 -97, rozsudek ze dne
6.4.2011, č.j. 7As 20/2011 -95, oba dostupné na www.nssoud.cz). Vzhledem ke shodnému
pokračování 4 11 A 342/2011
charakteru výstrahy podle zákona č. 36/1967 Sb. a upozornění podle zákona č. 231/2001 Sb. lze uvedenou judikaturu použít i na daný případ.
Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že ani výstraha ze dne 9.10.2009, ani sdělení ze dne 21.9.2011 nejsou rozhodnutími ve smyslu ustanovení § 65 odstavec 1 s.ř.s.
Podle ustanovení § 70 písm.a) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony
správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Podle ustanovení § 68 písm.e) s.ř.s. je žaloba
nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání
vyloučeno. Podle ustanovení § 46 odst.1 písm.d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je nepřípustný. Soud proto s poukazem na ustanovení
§ 46 odst.1 písm.d) s.ř.s. , § 68 písm.e) s.ř.s. a § 70 písm.a) s.ř.s. návrh žalobce odmítl.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst.3 s.ř.s. , podle něhož
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
O vrácení zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 3.000,- Kč rozhodl
soud podle ustanovení § 10 odstavec 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb. , ve znění účinném
ode dne 1.8.2011 (zákon o soudních poplatcích), podle něhož soud vrátí z účtu soudu i
zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání,
dovolání nebo kasační stížnosti, byla-li žaloba odmítnuta. Soud proto podle tohoto právního
ustanovení rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 3.000,- Kč
prostřednictvím jeho zástupce z účtu Městského soudu v Praze.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho
doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního
soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní
soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední
den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující
pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst.1 s.ř.s.
a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž
směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo
rozhodnutí doručeno.
pokračování 5 11 A 342/2011
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol
pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho
internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 26.dubna 2013 JUDr. Hana V e b e r o v á ,
předsedkyně senátu