Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14Co 456/2017

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

USNESENÍ

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Soni Burešové ve věci

oprávněné: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky , IČO 41197518

sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3

proti

povinnému:

za účasti

manželky

povinného: D. H ., narozený dne , IČO

bytem H., P.

K. M., narozená dne .

bytem D. E. B., N.

zastoupená advokátem Mgr. Michalem Čerňanským

sídlem Radlická 2000/3, 150 00 Praha 5

o návrhu manželky povinného na zastavení a odklad exekuce

, o odvolání oprávněné proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. srpna 2017, č. j.

-56

, opraveného usnesením ze dne 14. září 2017, č. j.

– 69,

takto:

Usnesení soudu I. stupně se

zrušuje

a věc se

vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Napadeným usnesením ve znění opravného usnesení ze dne 14. 9. 2017 soud I. stupně částečně zastavil exekuci v rozsahu jejího provádění prodejem nemovitých věcí na základě exekučního příkazu vydaného pověřeným exekutorem Mgr. Danielem Vlčkem dne 1. 8. 2017, č. j. 101 EX 00614/10-117 (výrok I.), odložil exekuci v rozsahu jejího provádění prodejem nemovitých věcí na základě exekučního příkazu vydaného pověřeným exekutorem Mgr. Danielem Vlčkem dne 1. 8. 2017, č. j. 101 EX 00614/10-117, do právní moci rozhodnutí o částečném zastavení exekuce (výrok II.) a uložil oprávněné zaplatit manželce povinného náklady řízení 4.815,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Michala Čerňanského, advokáta (výrok III.).

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 5. 2010, č. j. -12, byla nařízena exekuce na majetek povinného podle vykonatelného výkazu nedoplatků, který vydala dne 11. 6. 2009 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Krajská pobočka pro hl. m. Prahu, č. j. 1940911281, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 46.349,00 Kč

spolu s penále ve výši 10.647,00 Kč. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Daniel Vlček.

3. Podáním ze dne 15. 8. 2017 se domáhala manželka povinného, paní K. M., zastavení a odkladu exekuce dle exekučního příkazu za dne 1. 8. 2017, č. j. 101 EX 00614/10 – 117, k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, a to bytové jednotky č. XXX spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši 389/26656 na pozemku parc. č. XXX a na společných částech budovy č. p. XXX a č. p. XXX, zapsané na LV č. XXX pro katastrální území Vinohrady, obec Praha.

Uvedla, že bytová jednotka je v jejím výlučném vlastnictví. Ještě před uzavřením manželství byla uzavřena Smlouva o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství v režimu oddělených jmění, neboli tzv. předmanželská smlouva, podle ustanovení a násl. , (notářský zápis N 358/2017, NZ 313/2017 sepsaný notářkou J. J. V. dne 4. 4. 2017). Tato smlouva je zveřejněna v seznamu veřejných listin Notářské komory.

Dále dluh povinného vznikl před uzavřením manželství.

4. Vyjádření oprávněné nebylo podáno.

5. Dle soudu I. stupně je nesporné, že manželství účastníků trvá a bylo uzavřeno dne 8. 4. 2017. Vymáhaná pohledávka vznikla do dne 14. 5. b2010, tj. do data vydání exekučního titulu, tedy před uzavřením manželství. Jedná o výlučnou pohledávku povinného, která nepatří do SJM (§ 710 obč. zák.). Jak vyplývá z dokladů v katastru nemovitostí, na základě návrhu podaného dne 28. 6. 2017 byla jako výlučný vlastník dotčené nemovitosti zapsána manželka povinného.

6. Dle soudu I. stupně právní úprava a neumožňuje postihnout nemovitost, která je dle zápisu ve veřejném seznamu ve výlučném vlastnictví manželky povinného, a to ani odkazem na Exekuční soud je zápisem v katastru nemovitostí vázán. Navíc zvolený způsob provedení exekuce prodejem nemovitých věcí je dle ex.ř. vzhledem k nepoměru výše dluhu povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhu dosaženo, nevhodný. Exekuce dle exekučního příkazu ze dne 1. 8. 2017, č. j. 101 EX 00614/10-117, tedy byla částečně zastavena.

7. Do data právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce dle výroku I. usnesení soudu I. stupně byla exekuce odložena dle

8. Soud I. stupně přiznal procesně úspěšné manželce povinného náhradu nákladů za zastoupení advokátem proti procesně neúspěšné oprávněné.

9. Uvedené usnesení napadla včasným odvoláním oprávněná. Namítala následující.

Soud I. stupně rozhodl bez nařízení jednání, aniž byla oprávněné dána možnost obrany.

Dle § 709 obč. zák. nabyla manželka povinného nemovitost za trvání manželství.

V předmětném obecním bytu bydlel povinný, který získal právo byt privatizovat. Aby se vyhnul postižením bytu v exekuci, byt privatizovala jeho manželka. Právě obranou proti takovému účelovému odklánění majetku je ustanovení K uzavření smlouvy o změně manželského majetkového režimu došlo v době po vzniku dluhu, proto se k takové změně dle nepřihlíží. Nemovitost lze tedy postihnout exekucí, neboť se stala součástí SJM.

Není správná úvaha soudu I. stupně, že je vázán zápisem v katastru nemovitostí. Jinak by postrádalo ustanovení smysl.

Pokud nelze přihlížet ke smlouvě o změně manželského majetkového režimu dle , musí soud I. stupně posoudit, zda nejsou dány výjimky dle až e) obč. zák., což soud I. stupně neučinil.

Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh manželky povinného na odklad a zastavení exekuce zamítl.

10. Manželka ve svém vyjádření k odvolání požadovala potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného.

Nelze exekuovat majetek manželky povinného, neboť nikdy nedošlo ke vzniku SJM. Ještě před uzavřením manželství byla uzavřena smlouva o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství dle § 716 a násl. obč. zák.

Navíc dluh povinného vznikl mnoho let před uzavřením manželství.

Manželka povinného je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník, tímto zápisem je soud i soudní exekutor vázán.

Exekuce je vedena nepřiměřeným způsobem.

Nepodložené dojmy o účelovém odklánění majetku jsou bezcenné, pokud zákon vyloučení majetkového společenství manželů upravuje. Navíc manželka povinného kupní cenu bytu hradila částečně z daru své matky a částečně úvěrem, který sama splácí, neboť mezi ní a povinným nikdy nevzniklo majetkové společenství.

11. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle a Ve věci nařídil jednání ke zjednání nápravy postupu soudu I. stupně, který, ač při svém rozhodnutí vycházel z listin, neprovedl tyto k důkazu při nařízeném jednání (viz usnesení NS ČR ze dne 14. 4. 2004, sp. zn.

, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod

R 71/2004

).

12. Z notářského zápisu ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. N 358/2017, NZ 313/2017, sepsaného notářkou J. J. V. bylo zjištěno, že povinný a K. M. uzavřeli smlouvu o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství v režimu oddělených jmění s tím, že každý z manželů bude nabývat movité i nemovité věci do svého výlučného vlastnictví. Smlouva nabývá účinnosti dnem platného uzavření manželství a bude zapsána v Seznamu listin o manželském majetkovém právu.

13. Dle oddacího listu vydaného Městskou částí Praha 3 dne 19. 4. 2017 povinný a K. M. uzavřeli manželství 8. 4. 2017.

14. Dle výpisu z katastru nemovitostí, LV č. XXX, obec Praha, k.ú. Vinohrady, nabývacím titulem pro zápis vlastnického práva K. M., která je výlučným vlastníkem, je kupní smlouva ze dne 5. 5. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 28. 6. 2017. Tedy k nabytí nemovitosti došlo po uzavření manželství.

15. Po provedeném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

16. Dle :

a.

Před nařízením výkonu rozhodnutí na

majetek ve společném jmění manželů

zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

b.

Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahuy podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo zy podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisuy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisemy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

c.

V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů

změněn.

17. Dle

je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen.

18. Na tomto místě je třeba připomenout, že dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (usnesení ze dne 23. srpna 2016, sp. zn.

)

„zvláštním právním předpisem“ ve smyslu ustanovení , na jehož základě soud posoudí, zda je majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného postižen ve větším rozsahu, je právní předpis, který byl

účinný v době, kdy vznikl závazek povinného

, který je předmětem exekuce (soudního výkonu rozhodnutí).

Uvedená judikatura však vychází ze skutkové situace, kdy nejen exekuovaný závazek vznikl, ale i manželství bylo uzavřeno za účinnosti , . Nelze jej aplikovat na případy, kdy manželství bylo uzavřeno již za účinnosti , nový , který upravuje zcela odlišně manželské majetkové právo. Nelze rozsah SJM posuzovat dle předchozí právní úpravy, pokud manželství, a tedy i společné jmění manželů, vzniklo za nové právní úpravy. Tedy

vzniklo-li manželství po 1. 1. 2014, je třeba posuzovat rozsah postižení majetku manžela povinného ve smyslu vždy dle bez ohledu na dobu vzniku závazku.

19. Povinný a K. M. ujednali dle obč. zák. jako snoubenci manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, a to formou veřejnéy – notářského zápisu ( obč. zák.), a to v režimu oddělených jmění ( obč. zák.). Tato smlouva nabyla účinnosti uzavřením manželství ( obč. zák.), tedy 8. 4. 2017, a byla zapsána do veřejného seznamu ( obč. zák.).

20. Pokud je snoubenci sjednán režim oddělených jmění již předmanželskou smlouvou, pak ke

vzniku společného jmění manželů vůbec nedojde

(

H., M., K., Z., W., L. a kol.:

II. Rodinné právo (−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s 223 – 229).

21. Jestliže tedy manželka povinného nabyla byt do svého vlastnictví za trvání manželství, ale došlo zákonem předpokládaným způsobem ke sjednání režimu oddělených jmění snoubenců, není tento byt součástí společného jmění manželů.

22. Odvolací argumentace oprávněné ustanovením není namístě, neboť v tomto případě nedošlo ke

změně

režimu již existujícího majetkového společenství manželů, ale

vůbec ke vzniku společného jmění manželů nedošlo

.

23. Nicméně dle § 719 odst. 2 obč. zák.

smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým

obsahem nebo účelem

dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby

nemá vůči ní právní účinky

.

24. Dle výkladových pravidel k tomuto zákonnému ustanovení (

H., M., K., Z., W., L. a kol.:

II. Rodinné právo /−975/. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s 238 - 244) :

Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí práv třetích osob dotknout ani svým obsahem nebo účelem. Zvolená formulace umožňuje postihnout i situace, kdy smluvní ujednání, byť možná zastřeně, k takovým důsledkům směřuje svým účelem. Zákonem není vyžadováno porušení takových práv, ale

pouhé dotčení

, tedy například i

znesnadnění jejich výkonu

či jejich výkon se zvýšenými náklady.

Třetí osobou je jakákoliv osoba odlišná od manželů (zejména věřitel), která může být takovou smlouvou (jejím obsahem nebo účelem) dotčena.

Smlouva zůstává v platnosti, i když souhlas dotčené třetí osoby nebyl dán. Zákon s chybějícím souhlasem spojuje pouze

relativní neúčinnost ve vztahu vůči této třetí osobě

. Není přitom podstatné, zda smlouvou dotčená osoba o takové smlouvě ví, zda byla požádána o souhlas nebo nikoliv či zda souhlas odmítla dát. Podstatné je jen to, že nedala souhlas k jejímu uzavření.

Neúčinnost vůči takové osobě nastává za splnění uvedených podmínek přímo ze zákona.

Tato ochrana je dána (přímo) třetím osobám, jejichž právo (pohledávka) vzniklo před uzavřením modifikační smlouvy. Zákon výslovně hovoří o neúčinnosti smlouvy uzavřené bez souhlasu třetí osoby. Tato třetí osoba by tedy měla být v postavení potenciálně dotčené osoby již v okamžiku uzavírání smlouvy.

25. Pokud tedy v tomto případě namítá oprávněná, že uzavření předmanželské smlouvy mělo vést k odklonění majetku povinného, aby nedošlo k uspokojení věřitelů povinného (tedy i oprávněné), míří tento argument oprávněné přímo na ustanovení § 719 odst. 2 obč. zák. Pokud by byla účelovost jednání povinného a jeho snoubenky při uzavírání předmanželské smlouvy prokázána, byla by smlouva vůči oprávněné ze zákona neúčinná a oprávněná by mohla být v exekuci uspokojena i z majetku, který by byl součástí společného jmění manželů, jako by předmanželská smlouva uzavřena nebyla. (V tomto případě, kdy dluh vznikl před uzavřením manželství, za podmínek § 732 obč. zák.). Přitom

okolnost, zda smlouva o manželském majetkovém režimu se svým obsahem nebo účelem dotýká práv třetích osob a nemá tedy vůči nim právní účinky ( obč. zák.), zkoumá exekuční soud k námitce oprávněného (třetí osoby) i v řízení o návrhu manžela povinného na zastavení exekuce dle

26. Jelikož se soud I. stupně námitkou oprávněné dle obč. zák. nezabýval, nezbylo odvolacímu soudu než postupovat dle , zrušit napadené usnesení a dle věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.

27. V dalším řízení soud I. stupně vyzve účastníky k argumentaci dle § 719 odst. 2 obč. zák. a k označení důkazů na podporu jejich tvrzení. Při posouzení případné účelovosti postupu povinného a jeho manželky nebude jistě bez významu i okolnost, že exekuční řízení je vedeno od roku 2010 a došlo již k postižení jiného nemovitého majetku povinného.

28. Pokud soud I. stupně dovodí, že “předmanželská smlouva” je vůči oprávněné neúčinná, posoudí rovněž, zda předmětný byt by byl součástí společného jmění manželů z hlediska § 709 obč. zák. Manželka povinného tvrdí nabytí nemovité věci z peněz získaných částečně darem od své matky a částečně úvěrem.

29. Ač to manželka povinného v návrhu na zastavení exekuce nenamítá, nic nebrání soudu I. stupně posoudit i přiměřenost exekuce bez návrhu dle a Nicméně je třeba přihlédnout k tomu, že je primárně na povinném, aby prokázal, že má dostatek jiného disponibilního majetku, ze kterého by mohl být oprávněný, resp, další osoby zúčastněné na rozvrhu rozdělované podstaty, které podaly přihlášky svých pohledávek ( a ), v plném rozsahu uspokojeny (viz usnesení NS ze dne 11. 2. 2015, sp. zn.

a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2003, sp. zn.

, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod

R 77/2003

).

30. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud I. stupně znovu o nákladech řízení včetně tohoto řízení odvolacího ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

dovolání přípustné.

Praha 9. února 2018

JUDr. Jana Šrédlová v. r.

předsedkyně senátu