Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

56Co 198/2013

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-54

U s n e s e n í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zavrtálkové a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Kristiny Žídkové ve věci exekuce oprávněného:

AB 5 B.V.

(původně PPF B1 B.V), reg. č. 34192873, se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX, Amsterdam, Nizozemí, zastoupeného JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti povinnému

Dušanu K.

, nar. xxx, bytem xxx,

pro pohledávku v částce 60.016,77 Kč s příslušenstvím

a 496,32 Kč

, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 26.2.2013, č.j. -19,

t a k t o :

I. V odstavci I. a II. výroku se usnesení okresního soudu

potvrzuje

.

II. V odstavci III. výroku se usnesení okresního soudu

mění

tak, že soudní exekutor JUDr. Vít Novozámský, Exekutorský úřad Brno – město, nemá právo na náhradu nákladů exekuce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud napadeným usnesením

zamítl

návrh na nařízení exekuce na majetek povinného na podkladě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Radima Kuchty ze dne 1.7.2011, sp. zn. PPF DUO L 394/2010, pro pohledávku v částce 60.016,77 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.941,01 Kč, s úrokem z částky 59.841,77 Kč ve výši 26,64% od 3.11.2010 do zaplacení, se smluvní pokutou ve výši 496,32 Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 24.737,- Kč. V poměru mezi oprávněným a povinným těmto účastníkům nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení. Oprávněného zavázal zaplatit soudnímu exekutoru na náhradě nákladů řízení ve třídenní lhůtě od právní moci usnesení částku 968,- Kč.

Proti usnesení podal

oprávněný

včasné odvolání s odvolací námitkou, že okresní soud věc nesprávně právně posoudil. Sdělil, že došlo ke změně obchodního názvu oprávněného, který je nadále zapsán v obchodním rejstříku Nizozemí pod obchodním názvem „AB 5 B.V.“. Tvrdil dále, že otázka platnosti či neplatnosti rozhodčí doložky nemůže být řešena v rámci exekučního řízení. Podle § 15 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení totiž námitku nedostatku pravomoci rozhodce zakládající neexistenci či neplatnost nebo zánik rozhodčí smlouvy může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, které se týká věci samé. Oprávněnému není známo, že by povinný podal žalobu o zrušení rozhodčího nálezu. Dovolával se dále usnesení Krajského soudu v Ostravě v obdobné věci pod sp. zn. , případně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. . Rovněž v rozhodnutí NS ČR, a Ústavního soudu ČR, na něž odkázal okresní soud v odůvodnění svého zamítavého usnesení sp. zn. , aj. není zmínka o tom, že platnost rozhodčí doložky je možno přezkoumat v rámci exekučního řízení. Judikatura soudů vyšších instancí se nadto změnila cca pět let poté, kdy k uzavření rozhodčí doložky mezi účastníky došlo. Obsahem odvolání vlastně usiloval o změnu usnesení okresního soudu v tom smyslu, že návrhu oprávněného na nařízení exekuce bude vyhověno.

Odvolací soud přezkoumal věcnou správnost usnesení okresního soudu mimo rámec ústního odvolacího jednání podle exekučního řádu ve znění před účinností jeho novely provedené ve spojení s věta prvá před středníkem ve znění novely provedené (viz čl. II. – Přechodná ustanovení bod 4.). Odvolání oprávněného, pokud jde o věc samu, důvodné není.

Za exekuční titul označil oprávněný v návrhu na nařízení exekuce rozhodčí nález rozhodce JUDr. Radima Kuchty

ze dne 1.7.2011 sp. zn. PPF DUO L 394/2010.

Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. plyne, že jeho součástí je rozhodčí spis rozhodce JUDr. Radima Kuchty ve věci oprávněného PPF B1 B.V. proti povinnému Dušanu K. vedený pod

sp. zn. PPF DUO L 394/2010.

Stejný oprávněný podal dne 3.11.2010 u tohoto rozhodce rozhodčí žalobu pro částku 60.016,77 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou v částce 496,32 Kč na podkladě skutkového tvrzení, že v úvěrové smlouvě č. 3602104505 uzavřené společností Home Credit a.s. a povinným dne 13.2.2006 si smluvní strany sjednaly poskytnutí úvěru a podmínky jeho splácení. Dne 16.8.2010 bylo povinnému společností Home Credit a.s. oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na oprávněného. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky na oprávněného oprávněný dokládal tzv. společným prohlášením postupitele a postupníka ze dne 1.5.2009, jehož přílohou je seznam postoupených pohledávek. Z fotokopie úvěrové smlouvy č. 3602104505 ze dne 13.2.2006 bylo zjištěno, že její součástí jsou Úvěrové podmínky. V § 15 Úvěrových podmínek je obsaženo ujednání smluvních stran o tom, že majetkové spory vzniklé z této úvěrové smlouvy nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány jediným rozhodcem. Ten bude určen JUDr. Radimem Kuchtou, advokátem v Brně ze seznamu rozhodců vedeného tímto advokátem. V seznamu rozhodců je JUDr. Radim Kuchta též uveden a je oprávněn za rozhodce určit sám sebe. Pro rozhodčí řízení vedené jediným rozhodcem budou závazná rozhodčí pravidla a poplatková pravidla platná ke dni zahájení rozhodčího řízení, která jsou publikována na internetové stránce zde označené či uložena k nahlédnutí v sídle advokáta JUDr. Radima Kuchty. Rozhodce zaslal povinnému výzvu, aby se vyjádřil k žalobě, včetně této žaloby na adresu v xxx, a protože povinný nebyl v místě tohoto bydliště zastižen, byla povinnému zanechána výzva k jejímu vyzvednutí u pošty. Zásilka po uplynutí lhůty byla vložena do domovní schránky povinného. Rozhodce ve věci vydal rozhodčí nález ze dne 20.12.2010 sp. zn. PPF DUO L 394/2010, jehož obsahem je rozhodnutí o povinnosti povinného zaplatit oprávněnému částku 60.016,77 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 17.941,01 Kč, úrokem ve výši 26,64% ročně z částky 59.841,77 Kč od 3.11.2010 do zaplacení, se smluvní pokutou ve výši 496,32 Kč a náklady řízení splatnými na účet právního zástupce oprávněného ve výši 24.737,- Kč, všechny částky splatné do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález rozhodce zaslal povinnému na totožnou adresu. Zásilka po uplynutí úložní doby byla vložena do domovní schránky povinného a na rozhodčí nález vyznačeno datum právní moci 4.1.2011 a datum vykonatelnosti 8.1.2011. Oprávněný navrhl písemným podáním ze dne 27.4.2011, aby rozhodce pokračoval v rozhodčím řízení, neboť dříve vydaný rozhodčí nález není formálně vykonatelný, byl totiž povinnému doručován na adresu, na které povinný nebyl hlášen k trvalému pobytu a nelze proto vycházet z fikce doručení upravené v Od data 2.6.2007 doposud je totiž povinný hlášen k trvalému pobytu na adrese xxx. Rozhodce reagoval na tento návrh usnesením ze dne 9.5.2011, kterým zrušil rozhodčí nález ze dne 20.12.2010 s odůvodněním, že rozhodčí nález nebyl dosud řádně doručen „žalující straně“ a podle rozhodčích pravidel jsou dány předpoklady pro odstranění této procesní vady zrušením rozhodčího nálezu. Usnesení doručil povinnému na adresu xxx a povinný je převzal dne 12.5.2011, zástupce oprávněného osobně dne 13.5.2011. Rozhodce dále pod stejnou

sp. zn. PPF

vydal

dne 1.7.2011 rozhodčí nález

totožného obsahu v jeho výrokové části i v odůvodnění a rozhodčí nález zaslal povinnému opakovaně na adresu xxx jako zásilku určenou do vlastních rukou adresáta. V obou případech byla zásilka po uplynutí úložní doby vrácena zpět jako nedoručená, neboť zásilku nebylo možno vložit do poštovní schránky adresáta. Rozhodce nato usnesením ze dne 26.9.2011 povinnému ustanovil opatrovníka v osobě Barbory Z., bytem v xxx, které rozhodčí nález doručil dne 29.9.2011. Se stejným datem vyznačil na rozhodčí nález doložku právní moci, vykonatelnost s datem 3.10.2011.

Odvolací soud dále zjistil ze spisu Okresního soudu v Ostravě

sp. zn. ,

že stejný oprávněný v návrhu na nařízení exekuce na majetek téhož povinného označil za exekuční titul

rozhodčí nález

rozhodce JUDr. Radima Kuchty

sp. zn. PPF DUO L 394/2010 ze dne 20.12.2010

. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 31.3.2011 návrh na nařízení exekuce zamítl s odůvodněním, že podkladový rozhodčí nález nebyl způsobilým exekučním titulem, neboť nenastala jeho vykonatelnost. Povinnému totiž rozhodčí nález nebyl účinně doručen. Usnesení nabylo právní moci 4.10.2011.

Okresní soud vydal napadené usnesení v souladu s čl. IV – Přechodných ustanovení, bodu 1 podle exekučního řádu ve znění před účinností tohoto zákona, neboť k zahájení exekučního řízení došlo před datem jeho účinnosti, která nastala 1.1.2013.

Podle exekučního řádu ve znění před účinností (dále jen exekuční řád) exekuční řízení se zahajuje na návrh.

Podle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu exekučním titulem je

vykonatelný rozhodčí nález.

Podle § 44 odst. 3 exekučního řádu, věty prvé soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15-ti dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne.

Podle zákona č. 216/94 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění před účinností strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

Podle téhož zákona, nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení

Odvolací soud dospěl k následujícím závěrům.

Pro rozhodnutí o nařízení exekuce na podkladě rozhodčího nálezu musí zde být vykonatelný rozhodčí nález, který zavazuje povinného k peněžitému plnění ve prospěch oprávněného minimálně v tom rozsahu, v jakém byl návrh na nařízení exekuce podán, a v návrhu na nařízení exekuce, který splňuje náležitosti podle § 38 odst. 1 exekučního řádu, je obsažen údaj o tom, zda a v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost již splnil (rozhodné skutečnosti pro nařízení exekuce). Podmínkou pro nařízení exekuce podle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu je, aby rozhodčí nález vydaný rozhodcem či stálým rozhodčím soudem v rámci jeho pravomoci byl

vykonatelný

. Odkaz okresního soudu na rozhodnutí velkého senátu NS ČR sp. zn.

či rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn.

není přiléhavý, neboť jde o rozhodnutí vydaná v nalézacím řízení, tj. v řízení o určení neplatnosti smlouvy o úvěru resp. v řízení o určení vlastnictví k nemovitosti. Je však třeba vycházet ze závěrů NS ČR nebo ÚS ČR, k jejichž přijetí došlo v exekučním řízení (viz rozhodnutí sp.zn.

a

nebo

)

. Ze závěrů přijatých v rozhodnutí Ústavního soudu ČR plyne, že exekuční soud je povinen přezkoumat otázku pravomoci či nedostatku této pravomoci rozhodce rovněž v exekučním řízení, neboť zákon o rozhodčím řízení to výslovně nevylučuje. Závěry ÚS ČR se však dotýkají možnosti povinného, aby v exekučním řízení v rámci odvolání proti usnesení o nařízení exekuce nebo v návrhu na zastavení exekuce, jestliže již došlo k pravomocnému nařízení exekuce, vyjádřil námitky proti rozhodčí doložce a dosáhl tak zamítnutí návrhu na nařízení exekuce nebo zastavení exekuce z toho důvodu, že výběr rozhodce se neuskutečnil podle transparentních pravidel, nýbrž v rozporu s nimi, jako tomu bylo i v tomto případě.

Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích, kterým předcházela rozhodnutí soudů nižších instancí v exekučním řízení o zastavení exekuce, judikoval, že nařízenou exekuci je možno zastavit i bez návrhu, nedošlo-li k uzavření rozhodčí smlouvy, tedy v případech, kdy rozhodčí smlouva, resp. rozhodčí doložka chybí zcela (viz rozhodnutí sp. zn. , nebo ).

Naopak v publikovaném rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. nebo v rozhodnutí NS ČR sp. zn. byl přijat názor, že otázku pravomoci rozhodce je exekuční soud při nařízení exekuce oprávněn zkoumat jen z pohledu

existence rozhodčí smlouvy či rozhodčí doložky.

Není však oprávněn posuzovat její platnost. Platnost rozhodčí smlouvy může být soudem přezkoumávána jen v rámci řízení o žalobě o zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 a 32 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení anebo v exekučním řízení k návrhu povinného na zastavení exekuce (výkonu rozhodnutí) v případech vymezených § 35 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení). Odvolací soud uzavírá, že

ve stádiu před

nařízením exekuce je exekuční soud tedy oprávněn zkoumat pouze naplnění zákonných předpokladů pro nařízení exekuce

, tj.

-

existenci

rozhodčí smlouvy či rozhodčí doložky (nikoli její platnost), která umožňuje závěr, že exekuční titul – rozhodčí nález, vydal příslušný rozhodce v rámci své pravomoci (viz rozhodnutí ÚS ČR sp.zn. a ),

- materiální a formální vykonatelnost rozhodčího nálezu,

- věcnou legitimaci oprávněného a povinného v exekučním řízení,

- obsahové náležitosti návrhu na nařízení exekuce.

Teprve je-li v rámci odvolání povinného proti usnesení o nařízení exekuce zpochybněna platnost rozhodčí doložky, nebo tak povinný učiní v návrhu na zastavení exekuce, je exekuční soud povinen se platností rozhodčí doložky zabývat (viz také rozhodnutí ÚS ČR sp.zn. a ).

V dané exekuční věci však okresní soud kromě závěru, že rozhodčí doložka neodpovídá ústavněprávním požadavkům kladeným na rozhodčí doložky u spotřebitelských smluv, neboť neobsahuje transparentní způsob výběru rozhodce, nalezl další důvod pro zamítnutí návrhu na nařízení exekuce, totiž

absenci pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu opakovaně

poté, kdy obsahově totožný, dříve vydaný rozhodčí nález zrušil v rámci autoremedury s poukazem na § 7 svých rozhodčích pravidel.

V té souvislosti je třeba vycházet z ust. zákona o rozhodčím řízení, podle kterého nestanoví-li zákon (zákon o rozhodčím řízení) jinak, použijí se přiměřeně ustanovení Jestliže rozhodce v rámci svých vlastních rozhodčích pravidel přijal úpravu, která odporuje úpravě pravidel platných pro rozhodčí řízení, nelze k těmto pravidlům přihlédnout. Podle zákona o rozhodčím řízení

rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu

nebo doručením usnesení v případech, kdy se rozhodčí nález nevydává. Pravomoc ke zrušení rozhodčího nálezu náleží pouze soudu (viz zákona o rozhodčím řízení). Zrušení rozhodčího nálezu rozhodcem zákon o rozhodčím řízení neumožňuje a také ustanovení , s výjimkou případů, které však na danou věc nedopadají (viz věta druhá nebo věta druhá za středníkem ), takový postup neumožňuje. Rozhodce vydáním v pořadí druhého rozhodčího nálezu totožného obsahu rozhodl v rozporu s , tj. v rozporu se zásadou překážky litispendence. Nastolil totiž stav, kdy je zde v pořadí 1. zatím nepravomocný rozhodčí nález ze dne 10.12.2010, který nebyl povinnému účinně doručen a dosud se nestal vykonatelným, a v pořadí 2. rozhodčí nález ze dne 1.7.2011, který nebyl povinnému rovněž účinně doručen a nenastala jeho vykonatelnost. Doručení rozhodčího nálezu opatrovníku v rozporu s věta prvá nemůže vyvolat účinky řádného doručení. V pořadí 2. rozhodčí nález nadto vydal rozhodce mimo rámec své pravomoci opírající se o rozhodčí doložku; ta totiž umožňuje rozhodnout rozhodcem v rozhodčím řízení mezi stejnými smluvními stranami o totožném nároku jednou, nikoli opakovaně. Vydáním rozhodčího nálezu je rozhodce vázán a jak již bylo řečeno výše, žádné ustanovení zákona o rozhodčím řízení či neumožňuje rozhodci dříve vydaný rozhodčí nález zrušit a znovu rozhodnout. V pořadí 2. rozhodčí nález označený oprávněným jako exekuční titul se nestal vykonatelným, byl totiž doručen opatrovníku povinného ustanovenému v rozporu s procesními předpisy (viz rozhodnutí NS ČR sp.zn. nebo rozh. Ústavního soudu ČR sp.zn. či ).

Odvolací soud s těmito závěry podle

potvrdil

jako věcně správné zamítavé usnesení okresního soudu v odstavci I. výroku a současně v nákladovém výroku v odstavci II., o nepřiznání práva na náhradu nákladů prvostupňového řízení, oprávněnému pro jeho neúspěch, povinnému z toho důvodu, že mu odůvodněné náklady nevznikly (viz exekučního řádu ve spojení s a ).

V odvolacím řízení k výzvě odvolacího soudu soudní exekutor JUDr. Vít Novozámský, resp. jím pověřený pracovník, se výslovně vzdal práva na náhradu nákladů exekuce (viz sdělení ze dne 23.4.2013, č.l. 51). Z téhož důvodu odvolací soud podle změnil výrok usnesení okresního soudu v odstavci III. tak, že soudnímu exekutoru se náhrada nákladů exekuce nepřiznává.

V odvolacím řízení, v němž oprávněný neuspěl a povinnému odůvodněné náklady nevznikly, nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle ve spojení s

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen z důvodů podle

ve znění Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodl v prvém stupni.

V Ostravě dne 29.4.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Zavrtálková, v.r.

Pavla Kiovská předsedkyně senátu

-54

U s n e s e n í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zavrtálkové a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Kristiny Žídkové ve věci exekuce oprávněného:

AB 5 B.V.

(původně PPF B1 B.V), reg. č. 34192873, se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX, Amsterdam, Nizozemí, zastoupeného JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti povinnému

Dušanu K.

, nar. xxx, bytem xxx,

pro pohledávku v částce 60.016,77 Kč s příslušenstvím

a 496,32 Kč

, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 26.2.2013, č.j. -19,

t a k t o :

I. V odstavci I. a II. výroku se usnesení okresního soudu

potvrzuje

.

II. V odstavci III. výroku se usnesení okresního soudu

mění

tak, že soudní exekutor JUDr. Vít Novozámský, Exekutorský úřad Brno – město, nemá právo na náhradu nákladů exekuce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud napadeným usnesením

zamítl

návrh na nařízení exekuce na majetek povinného na podkladě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Radima Kuchty ze dne 1.7.2011, sp. zn. PPF DUO L 394/2010, pro pohledávku v částce 60.016,77 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.941,01 Kč, s úrokem z částky 59.841,77 Kč ve výši 26,64% od 3.11.2010 do zaplacení, se smluvní pokutou ve výši 496,32 Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 24.737,- Kč. V poměru mezi oprávněným a povinným těmto účastníkům nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení. Oprávněného zavázal zaplatit soudnímu exekutoru na náhradě nákladů řízení ve třídenní lhůtě od právní moci usnesení částku 968,- Kč.

Proti usnesení podal

oprávněný

včasné odvolání s odvolací námitkou, že okresní soud věc nesprávně právně posoudil. Sdělil, že došlo ke změně obchodního názvu oprávněného, který je nadále zapsán v obchodním rejstříku Nizozemí pod obchodním názvem „AB 5 B.V.“. Tvrdil dále, že otázka platnosti či neplatnosti rozhodčí doložky nemůže být řešena v rámci exekučního řízení. Podle § 15 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení totiž námitku nedostatku pravomoci rozhodce zakládající neexistenci či neplatnost nebo zánik rozhodčí smlouvy může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, které se týká věci samé. Oprávněnému není známo, že by povinný podal žalobu o zrušení rozhodčího nálezu. Dovolával se dále usnesení Krajského soudu v Ostravě v obdobné věci pod sp. zn. , případně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. . Rovněž v rozhodnutí NS ČR, a Ústavního soudu ČR, na něž odkázal okresní soud v odůvodnění svého zamítavého usnesení sp. zn. , aj. není zmínka o tom, že platnost rozhodčí doložky je možno přezkoumat v rámci exekučního řízení. Judikatura soudů vyšších instancí se nadto změnila cca pět let poté, kdy k uzavření rozhodčí doložky mezi účastníky došlo. Obsahem odvolání vlastně usiloval o změnu usnesení okresního soudu v tom smyslu, že návrhu oprávněného na nařízení exekuce bude vyhověno.

Odvolací soud přezkoumal věcnou správnost usnesení okresního soudu mimo rámec ústního odvolacího jednání podle exekučního řádu ve znění před účinností jeho novely provedené ve spojení s věta prvá před středníkem ve znění novely provedené (viz čl. II. – Přechodná ustanovení bod 4.). Odvolání oprávněného, pokud jde o věc samu, důvodné není.

Za exekuční titul označil oprávněný v návrhu na nařízení exekuce rozhodčí nález rozhodce JUDr. Radima Kuchty

ze dne 1.7.2011 sp. zn. PPF DUO L 394/2010.

Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. plyne, že jeho součástí je rozhodčí spis rozhodce JUDr. Radima Kuchty ve věci oprávněného PPF B1 B.V. proti povinnému Dušanu K. vedený pod

sp. zn. PPF DUO L 394/2010.

Stejný oprávněný podal dne 3.11.2010 u tohoto rozhodce rozhodčí žalobu pro částku 60.016,77 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou v částce 496,32 Kč na podkladě skutkového tvrzení, že v úvěrové smlouvě č. 3602104505 uzavřené společností Home Credit a.s. a povinným dne 13.2.2006 si smluvní strany sjednaly poskytnutí úvěru a podmínky jeho splácení. Dne 16.8.2010 bylo povinnému společností Home Credit a.s. oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na oprávněného. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky na oprávněného oprávněný dokládal tzv. společným prohlášením postupitele a postupníka ze dne 1.5.2009, jehož přílohou je seznam postoupených pohledávek. Z fotokopie úvěrové smlouvy č. 3602104505 ze dne 13.2.2006 bylo zjištěno, že její součástí jsou Úvěrové podmínky. V § 15 Úvěrových podmínek je obsaženo ujednání smluvních stran o tom, že majetkové spory vzniklé z této úvěrové smlouvy nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány jediným rozhodcem. Ten bude určen JUDr. Radimem Kuchtou, advokátem v Brně ze seznamu rozhodců vedeného tímto advokátem. V seznamu rozhodců je JUDr. Radim Kuchta též uveden a je oprávněn za rozhodce určit sám sebe. Pro rozhodčí řízení vedené jediným rozhodcem budou závazná rozhodčí pravidla a poplatková pravidla platná ke dni zahájení rozhodčího řízení, která jsou publikována na internetové stránce zde označené či uložena k nahlédnutí v sídle advokáta JUDr. Radima Kuchty. Rozhodce zaslal povinnému výzvu, aby se vyjádřil k žalobě, včetně této žaloby na adresu v xxx, a protože povinný nebyl v místě tohoto bydliště zastižen, byla povinnému zanechána výzva k jejímu vyzvednutí u pošty. Zásilka po uplynutí lhůty byla vložena do domovní schránky povinného. Rozhodce ve věci vydal rozhodčí nález ze dne 20.12.2010 sp. zn. PPF DUO L 394/2010, jehož obsahem je rozhodnutí o povinnosti povinného zaplatit oprávněnému částku 60.016,77 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 17.941,01 Kč, úrokem ve výši 26,64% ročně z částky 59.841,77 Kč od 3.11.2010 do zaplacení, se smluvní pokutou ve výši 496,32 Kč a náklady řízení splatnými na účet právního zástupce oprávněného ve výši 24.737,- Kč, všechny částky splatné do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález rozhodce zaslal povinnému na totožnou adresu. Zásilka po uplynutí úložní doby byla vložena do domovní schránky povinného a na rozhodčí nález vyznačeno datum právní moci 4.1.2011 a datum vykonatelnosti 8.1.2011. Oprávněný navrhl písemným podáním ze dne 27.4.2011, aby rozhodce pokračoval v rozhodčím řízení, neboť dříve vydaný rozhodčí nález není formálně vykonatelný, byl totiž povinnému doručován na adresu, na které povinný nebyl hlášen k trvalému pobytu a nelze proto vycházet z fikce doručení upravené v Od data 2.6.2007 doposud je totiž povinný hlášen k trvalému pobytu na adrese xxx. Rozhodce reagoval na tento návrh usnesením ze dne 9.5.2011, kterým zrušil rozhodčí nález ze dne 20.12.2010 s odůvodněním, že rozhodčí nález nebyl dosud řádně doručen „žalující straně“ a podle rozhodčích pravidel jsou dány předpoklady pro odstranění této procesní vady zrušením rozhodčího nálezu. Usnesení doručil povinnému na adresu xxx a povinný je převzal dne 12.5.2011, zástupce oprávněného osobně dne 13.5.2011. Rozhodce dále pod stejnou

sp. zn. PPF

vydal

dne 1.7.2011 rozhodčí nález

totožného obsahu v jeho výrokové části i v odůvodnění a rozhodčí nález zaslal povinnému opakovaně na adresu xxx jako zásilku určenou do vlastních rukou adresáta. V obou případech byla zásilka po uplynutí úložní doby vrácena zpět jako nedoručená, neboť zásilku nebylo možno vložit do poštovní schránky adresáta. Rozhodce nato usnesením ze dne 26.9.2011 povinnému ustanovil opatrovníka v osobě Barbory Z., bytem v xxx, které rozhodčí nález doručil dne 29.9.2011. Se stejným datem vyznačil na rozhodčí nález doložku právní moci, vykonatelnost s datem 3.10.2011.

Odvolací soud dále zjistil ze spisu Okresního soudu v Ostravě

sp. zn. ,

že stejný oprávněný v návrhu na nařízení exekuce na majetek téhož povinného označil za exekuční titul

rozhodčí nález

rozhodce JUDr. Radima Kuchty

sp. zn. PPF DUO L 394/2010 ze dne 20.12.2010

. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 31.3.2011 návrh na nařízení exekuce zamítl s odůvodněním, že podkladový rozhodčí nález nebyl způsobilým exekučním titulem, neboť nenastala jeho vykonatelnost. Povinnému totiž rozhodčí nález nebyl účinně doručen. Usnesení nabylo právní moci 4.10.2011.

Okresní soud vydal napadené usnesení v souladu s čl. IV – Přechodných ustanovení, bodu 1 podle exekučního řádu ve znění před účinností tohoto zákona, neboť k zahájení exekučního řízení došlo před datem jeho účinnosti, která nastala 1.1.2013.

Podle exekučního řádu ve znění před účinností (dále jen exekuční řád) exekuční řízení se zahajuje na návrh.

Podle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu exekučním titulem je

vykonatelný rozhodčí nález.

Podle § 44 odst. 3 exekučního řádu, věty prvé soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15-ti dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne.

Podle zákona č. 216/94 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění před účinností strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

Podle téhož zákona, nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení

Odvolací soud dospěl k následujícím závěrům.

Pro rozhodnutí o nařízení exekuce na podkladě rozhodčího nálezu musí zde být vykonatelný rozhodčí nález, který zavazuje povinného k peněžitému plnění ve prospěch oprávněného minimálně v tom rozsahu, v jakém byl návrh na nařízení exekuce podán, a v návrhu na nařízení exekuce, který splňuje náležitosti podle § 38 odst. 1 exekučního řádu, je obsažen údaj o tom, zda a v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost již splnil (rozhodné skutečnosti pro nařízení exekuce). Podmínkou pro nařízení exekuce podle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu je, aby rozhodčí nález vydaný rozhodcem či stálým rozhodčím soudem v rámci jeho pravomoci byl

vykonatelný

. Odkaz okresního soudu na rozhodnutí velkého senátu NS ČR sp. zn.

či rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn.

není přiléhavý, neboť jde o rozhodnutí vydaná v nalézacím řízení, tj. v řízení o určení neplatnosti smlouvy o úvěru resp. v řízení o určení vlastnictví k nemovitosti. Je však třeba vycházet ze závěrů NS ČR nebo ÚS ČR, k jejichž přijetí došlo v exekučním řízení (viz rozhodnutí sp.zn.

a

nebo

)

. Ze závěrů přijatých v rozhodnutí Ústavního soudu ČR plyne, že exekuční soud je povinen přezkoumat otázku pravomoci či nedostatku této pravomoci rozhodce rovněž v exekučním řízení, neboť zákon o rozhodčím řízení to výslovně nevylučuje. Závěry ÚS ČR se však dotýkají možnosti povinného, aby v exekučním řízení v rámci odvolání proti usnesení o nařízení exekuce nebo v návrhu na zastavení exekuce, jestliže již došlo k pravomocnému nařízení exekuce, vyjádřil námitky proti rozhodčí doložce a dosáhl tak zamítnutí návrhu na nařízení exekuce nebo zastavení exekuce z toho důvodu, že výběr rozhodce se neuskutečnil podle transparentních pravidel, nýbrž v rozporu s nimi, jako tomu bylo i v tomto případě.

Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích, kterým předcházela rozhodnutí soudů nižších instancí v exekučním řízení o zastavení exekuce, judikoval, že nařízenou exekuci je možno zastavit i bez návrhu, nedošlo-li k uzavření rozhodčí smlouvy, tedy v případech, kdy rozhodčí smlouva, resp. rozhodčí doložka chybí zcela (viz rozhodnutí sp. zn. , nebo ).

Naopak v publikovaném rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. nebo v rozhodnutí NS ČR sp. zn. byl přijat názor, že otázku pravomoci rozhodce je exekuční soud při nařízení exekuce oprávněn zkoumat jen z pohledu

existence rozhodčí smlouvy či rozhodčí doložky.

Není však oprávněn posuzovat její platnost. Platnost rozhodčí smlouvy může být soudem přezkoumávána jen v rámci řízení o žalobě o zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 a 32 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení anebo v exekučním řízení k návrhu povinného na zastavení exekuce (výkonu rozhodnutí) v případech vymezených § 35 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení). Odvolací soud uzavírá, že

ve stádiu před

nařízením exekuce je exekuční soud tedy oprávněn zkoumat pouze naplnění zákonných předpokladů pro nařízení exekuce

, tj.

-

existenci

rozhodčí smlouvy či rozhodčí doložky (nikoli její platnost), která umožňuje závěr, že exekuční titul – rozhodčí nález, vydal příslušný rozhodce v rámci své pravomoci (viz rozhodnutí ÚS ČR sp.zn. a ),

- materiální a formální vykonatelnost rozhodčího nálezu,

- věcnou legitimaci oprávněného a povinného v exekučním řízení,

- obsahové náležitosti návrhu na nařízení exekuce.

Teprve je-li v rámci odvolání povinného proti usnesení o nařízení exekuce zpochybněna platnost rozhodčí doložky, nebo tak povinný učiní v návrhu na zastavení exekuce, je exekuční soud povinen se platností rozhodčí doložky zabývat (viz také rozhodnutí ÚS ČR sp.zn. a ).

V dané exekuční věci však okresní soud kromě závěru, že rozhodčí doložka neodpovídá ústavněprávním požadavkům kladeným na rozhodčí doložky u spotřebitelských smluv, neboť neobsahuje transparentní způsob výběru rozhodce, nalezl další důvod pro zamítnutí návrhu na nařízení exekuce, totiž

absenci pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu opakovaně

poté, kdy obsahově totožný, dříve vydaný rozhodčí nález zrušil v rámci autoremedury s poukazem na § 7 svých rozhodčích pravidel.

V té souvislosti je třeba vycházet z ust. zákona o rozhodčím řízení, podle kterého nestanoví-li zákon (zákon o rozhodčím řízení) jinak, použijí se přiměřeně ustanovení Jestliže rozhodce v rámci svých vlastních rozhodčích pravidel přijal úpravu, která odporuje úpravě pravidel platných pro rozhodčí řízení, nelze k těmto pravidlům přihlédnout. Podle zákona o rozhodčím řízení

rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu

nebo doručením usnesení v případech, kdy se rozhodčí nález nevydává. Pravomoc ke zrušení rozhodčího nálezu náleží pouze soudu (viz zákona o rozhodčím řízení). Zrušení rozhodčího nálezu rozhodcem zákon o rozhodčím řízení neumožňuje a také ustanovení , s výjimkou případů, které však na danou věc nedopadají (viz věta druhá nebo věta druhá za středníkem ), takový postup neumožňuje. Rozhodce vydáním v pořadí druhého rozhodčího nálezu totožného obsahu rozhodl v rozporu s , tj. v rozporu se zásadou překážky litispendence. Nastolil totiž stav, kdy je zde v pořadí 1. zatím nepravomocný rozhodčí nález ze dne 10.12.2010, který nebyl povinnému účinně doručen a dosud se nestal vykonatelným, a v pořadí 2. rozhodčí nález ze dne 1.7.2011, který nebyl povinnému rovněž účinně doručen a nenastala jeho vykonatelnost. Doručení rozhodčího nálezu opatrovníku v rozporu s věta prvá nemůže vyvolat účinky řádného doručení. V pořadí 2. rozhodčí nález nadto vydal rozhodce mimo rámec své pravomoci opírající se o rozhodčí doložku; ta totiž umožňuje rozhodnout rozhodcem v rozhodčím řízení mezi stejnými smluvními stranami o totožném nároku jednou, nikoli opakovaně. Vydáním rozhodčího nálezu je rozhodce vázán a jak již bylo řečeno výše, žádné ustanovení zákona o rozhodčím řízení či neumožňuje rozhodci dříve vydaný rozhodčí nález zrušit a znovu rozhodnout. V pořadí 2. rozhodčí nález označený oprávněným jako exekuční titul se nestal vykonatelným, byl totiž doručen opatrovníku povinného ustanovenému v rozporu s procesními předpisy (viz rozhodnutí NS ČR sp.zn. nebo rozh. Ústavního soudu ČR sp.zn. či ).

Odvolací soud s těmito závěry podle

potvrdil

jako věcně správné zamítavé usnesení okresního soudu v odstavci I. výroku a současně v nákladovém výroku v odstavci II., o nepřiznání práva na náhradu nákladů prvostupňového řízení, oprávněnému pro jeho neúspěch, povinnému z toho důvodu, že mu odůvodněné náklady nevznikly (viz exekučního řádu ve spojení s a ).

V odvolacím řízení k výzvě odvolacího soudu soudní exekutor JUDr. Vít Novozámský, resp. jím pověřený pracovník, se výslovně vzdal práva na náhradu nákladů exekuce (viz sdělení ze dne 23.4.2013, č.l. 51). Z téhož důvodu odvolací soud podle změnil výrok usnesení okresního soudu v odstavci III. tak, že soudnímu exekutoru se náhrada nákladů exekuce nepřiznává.

V odvolacím řízení, v němž oprávněný neuspěl a povinnému odůvodněné náklady nevznikly, nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle ve spojení s

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen z důvodů podle

ve znění Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodl v prvém stupni.

V Ostravě dne 29.4.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Zavrtálková, v.r.

Pavla Kiovská předsedkyně senátu