Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3284/2008

20 Cdo 3284/2008

U S N E S E N Í

J. H.

, proti povinné

Z. K.

, zastoupené Mgr. Petrem Broďánim, advokátem se sídlem v Sokolově, K. H. Borovského 63, pro částku 61.022,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 12. 2. 2008, č. j. -70, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni z 12. 2. 2008, č. j. -70,

se ruší

 a věc

se

 krajskému soudu

vrací

 k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze 6. 8. 2007, č. j. -27, okresní soud exekuci „zcela zastavil“ a rozhodl o náhradě nákladů řízení a nákladech exekuce. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že exekuční titul – rozhodčí nález sp. zn. R 18/2005, vydaný 17. 1. 2006 rozhodcem JUDr. Adamem Daňkem, „je neplatný“, jelikož byl vydán bez rozhodčí smlouvy ( , , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů) i bez případné rozhodčí doložky ( uvedeného zákona), jde tedy „o takovou vadu titulu, že exekuce musí být jako zcela nepřípustná podle ustanovení zastavena.“

Napadeným rozhodnutím krajský soud k odvolání oprávněného (odůvodněnému zejména tvrzením, že domovní řád obsahující ve svém ustanovení rozhodčí doložku podle , byl povinné doručen osobně 15. 4. 2005, což ta stvrdila podpisem na faktuře obsahující vyúčtování ceny dodávky služeb) změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se exekuce nezastavuje. Odvolací soud uzavřel, že povinná nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu, nevznesla námitku nedostatku pravomoci rozhodce k vydání nálezu, neuplatnila ji tedy při prvním úkonu v řízení týkajícím se věci samé ve smyslu ustanovení a netvrdila ani existenci žádného z důvodů uvedených pro zastavení exekuce v ustanovení uvedeného zákona.

V dovolání povinná namítá existenci dovolacího důvodu podle , jehož naplnění spatřuje v závěru odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce podle není dán, jelikož povinná nevznesla námitku nedostatku pravomoci rozhodce v rozhodčím řízení samém. Podle jejího názoru „vadný či neplatný exekuční titul nemůže být vykonatelný, jinými slovy podkladová či rozhodnutí vydané v rozporu s platnou právní úpravou nemůže být platným exekučním titulem.“ Za správné naopak považuje rozhodnutí okresního soudu, který jejímu návrhu na zastavení exekuce vyhověl poté, co dospěl k závěru, že exekuci – protože podkladový rozhodčí nález byl vydán bez rozhodčí smlouvy či doložky – nutno jako nepřípustnou zastavit.

Dovolání, přípustné podle ve spojení s ustanovením , odst. 2 , je důvodné. Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, v dovolání namítány nejsou a neplynou ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( , věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce není dán, jelikož povinná námitku nedostatku pravomoci rozhodce k vydání nálezu, odůvodněnou neexistencí rozhodčí doložky, při prvním úkonu v řízení týkajícím se věci samé nevznesla.

Je výrazem ustálené soudní praxe, že již ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) se soud zabývá (mimo jiné) tím, zda rozhodnutí, jehož nucené vymožení se navrhuje, bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4). Zjistí-li soud, že rozhodnutí vydal orgán, který nebyl oprávněn rozhodovat o otázce řešené v rozhodnutí, návrh na nařízení jeho výkonu zamítne.

Podmínkou toho, aby majetkový spor mezi účastníky byl vyňat z pravomoci soudů  a mohl být rozhodnut v rozhodčím řízení, je existence rozhodčí smlouvy ( ). Není-li tu rozhodčí smlouvy, není rozhodce oprávněn o majetkovém sporu rozhodnout (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 22. 9. 2005, sp. zn. ). Okolnost, že povinný byl v rozhodčím řízení pasivní, nezúčastnil se jednání, neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal, a rozhodčí nález mu byl doručen, na tom nic nemění. V usnesení z 30. 10. 2008, sp. zn. , Nejvyšší soud zaujal závěr, že ze nelze dovodit, že by pasivita, případně nečinnost žalovaného v rozhodčím řízení měla za následek jeho podrobení se pravomoci rozhodce; takový následek by bylo možno spojovat pouze s chováním žalovaného, jenž by byl aktivní při projednávání sporu, aniž by nejpozději při svém prvním úkonu ve věci samé neexistenci rozhodčí smlouvy namítl ( ). Jiná situace by nastala v případě, že by rozhodčí smlouva uzavřena byla, byť neplatně. V takovém případě by pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu založena byla; obrana žalovaného by spočívala v podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.

Z uvedeného plyne, že aplikace ustanovení , systematicky zařazeného v části třetí pod rubrikou „rozhodčí řízení“, je v řízení o zastavení již nařízené exekuce (upraveném v ustanovení , zařazeném v části čtvrté téhož zákona pod rubrikou „zrušení rozhodčího nálezu soudu a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí“) nesprávná.

Další závěr, na jehož základě odvolací soud návrhu na zastavení exekuce nevyhověl, a to s odůvodněním, že povinná netvrdila existenci žádného z důvodů k zastavení exekuce podle – c) , je nerelevantní. Jak totiž plyne z ustanovení uvedeného zákona, návrh na zastavení exekuce lze podat z důvodů uvedených v taxativním výčtu pod písmeny a) – c)

kromě

 důvodů uvedených ve zvláštním předpise, jimž je – jak plyne z poznámky č. 5 pod čarou –

právě

  . Povinná přitom podala návrh na zastavení exekuce (odůvodněný nedostatkem pravomoci rozhodce k rozhodování předmětné věci v důsledku neexistence rozhodčí smlouvy či doložky) právě podle ustanovení

Kromě toho odvolací soud řízení zatížil vadou podle , k níž dovolací soud musel přihlédnout z úřední povinnosti ( in fine ). O takovouto vadu jde kromě jiných případů také tehdy, jestliže v rozporu s ustanovením nebyly vůbec zjišťovány okolnosti rozhodné pro posouzení věci, soud se tedy jimi nezabýval, přestože byly tvrzeny a k jejich prokázání byly nabídnuty důkazy, nebo nebyl proveden navržený důkaz a soud dovodil, že účastník neunesl důkazní břemeno (viz Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 1266 s).

Oprávněný totiž v odvolání (č. l. 33) tvrdil, že domovní řád, obsahující ve svém ustanovení (č. l. 48) rozhodčí doložku podle , byl jednak vyvěšen v domě, v němž povinná bydlela, a jednak že jí byl dne 15. 4. 2005 osobně doručen, což povinná měla podle jeho tvrzení potvrdit svým podpisem na faktuře s vyúčtováním ceny dodávky služeb; toto své tvrzení doložil fotokopií faktury obsahující datum, podpis povinné a doložku, že povinná kromě faktury převzala i domovní řád (viz č. l. 35). Povinná ve svém vyjádření k odvolání (č. l. 43 versa) označila tvrzení o převzetí domovního řádu za „vědomě lživé“ a doložku „umístěnou dodatečně“ a své (proti)tvrzení, že převzala pouze fakturu, doložila fotokopií (č. l. 49) originálu faktury, na níž doložka o převzetí domovního řádu chybí. Odvolací soud se však rozporem mezi oběma listinami (na č. l. 35 a 49) nezabýval.

Jelikož, jak plyne z výše uvedeného, je právní posouzení věci odvolacím soudem nesprávné, a protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá ( ), Nejvyšší soud je bez jednání ( ), podle věty za středníkem zrušil a věc tomuto soudu vrátil podle druhé věty třetího odstavce téhož ustanovení k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je závazný ( část první věty za středníkem ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

.

V Brně dne 31. srpna 2010

                                                                                           JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu