Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 408/2025-26
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, zastoupené Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Jméno advokátaAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,
proti žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, bytem Adresa žalovaného,
o zaplacení 85 380,26 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 12.9.2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 55 380,26 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 071,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 121,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 29.4.2025 do 11.9.2025, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení;
s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 762,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 859,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 414,13 Kč od 29.4.2025 do 11.9.2025, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 414,13 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 10 414,13 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 12.9.2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 55 380,26 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 071,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 121,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 29.4.2025 do 11.9.2025, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení;s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 762,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 859,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 414,13 Kč od 29.4.2025 do 11.9.2025, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 414,13 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 10 414,13 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 27.8.2025, doplněnou podáním ze dne 14.1.2026, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 85 380,26 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 28.3.2023 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO: IČO, sídlem adresa (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou 21měsíčních splátek po 2 658 Kč. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 0 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka 66 676,10 Kč se skládá z jistiny 25 000 Kč, dlužného poplatku 29 176,10 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč.
Dále dne 12.12.2022 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO: IČO, sídlem adresa (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou 65týdenních splátek po 452 Kč. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 10 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka 18 704,16 Kč se skládá z jistiny 10 414,13 Kč a dlužného poplatku 8 290,03 Kč.
2. Žalovaný byl usnesením ze dne 10.12.2025 č. j. 21 C 408/2025-25 vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně rovněž s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 28.3.2023 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč za sjednanou úrokovou sazbu. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.
7. Z Karty zákazníka ze dne 28.3.2023 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl základní vzdělání, bydlel s rodiči. Měl jednu vyživovanou osobu a nebyl majitelem auta. Byl v invalidním důchodu s příjmem 13 646 Kč měsíčně čistého. Další čisté příjmy domácnosti činily 19 800 Kč. „Odhadované“ výdaje žalovaného činily 4 000 Kč měsíčně a interní splátky Anonymizováno částku 1 989 Kč měsíčně. Příjem žalovaného měl být ověřen složenkami za 1, 2, 3/2023, dále měly být poměry žalovaného ověřovány z občanského průkazu. Karta zákazníka je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.
8. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. hodnota ze dne 6.5.2025 plyne, že dne 28.3.2023 byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný vrátil celkem částku 0 Kč.
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 12.12.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč za sjednaný úrok. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.
10. Z Karty zákazníka ze dne 12.12.2022 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl základní vzdělání, bydlel s rodiči. Měl jednu vyživovanou osobu a nebyl majitelem auta. Byl v invalidním důchodu s příjmem 13 039 Kč měsíčně čistého. Další čisté příjmy domácnosti činily 15 000 Kč. „Odhadované“ výdaje žalovaného činily 3 000 Kč měsíčně a interní splátkyAnonymizovánoAnonymizováno částku 0 Kč měsíčně. Příjem žalovaného měl být ověřen složenkami za 11, 12/2022, dále měly být poměry žalovaného ověřovány z občanského průkazu. Karta zákazníka je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.
11. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. hodnota ze dne 6.5.2025 plyne, že dne 12.12.2022 byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný vrátil celkem částku 10 000 Kč.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 ve spojení s Přílohou (strana 1, 6, 7) plyne, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 28.4.2025 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávek oznámila žalovanému; toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 22.5.2025, jak plyne z Podacího lístku.
13. Z výzvy ze dne 29.7.2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 30.7.2025, jak plyne z Podacího lístku.
14. Skutkový závěr: Dne 28.3.2023 a dne 12.12.2022 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvy, na jejichž základě v hotovosti vyplatila žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a 15 000 Kč. Před uzavřením předmětných smluv předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného úvěry splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 0 Kč+10 000 Kč. Pohledávky za žalovaným byly smluvně převedeny na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 30.7.2025 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně jen z části.
23. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly dne 28.3.2023 a dne 12.12.2022 podepsány úvěrové smlouvy, v nichž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou splátek. Smlouvy jsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného.
24. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.
25. V té souvislosti má soud u obou smluv za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zjistila z informací získaných od žalovaného k jeho poměrům, že měl být svobodný, měl mít základní vzdělání, žít u rodičů, měl být v invalidním důchodu s příjmem 13 646/13 039 Kč měsíčně čistého. Další čisté příjmy domácnosti měly činit 19 800/15 000 Kč. Jeho „odhadované“ výdaje měly představovat 4 000/3 000 Kč, splátky jiných závazků měly činit u smlouvy ze dne 28.3.2023 částku 1 989 Kč.
26. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, popř. dokladem o přiznání invalidního důchodu a jeho výši, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí, popř. prohlášením rodičů žalovaného (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě žalobkyně nedoložila, že by deklarovaný měsíční příjem žalovaného (invalidní důchod), před uzavřením úvěrových smluv také ověřila. V Kartách zákazníka je sice uvedeno, že příjem žalovaného byl ověřen složenkami, avšak tyto listiny nebyly žalobkyní předloženy. Zároveň žalobkyně nedoložila, že by ověřovala další deklarované příjmy domácnosti (19 800/15 000 Kč měsíčně), způsob uspokojování bytové potřeby (u rodičů) a náklady žalovaného na bydlení, včetně energií (ostatně jejich konkrétní výši ani netvrdila). Žalobkyně rovněž nedoložila ověřování výše splátek jiných závazků žalovaného. Z Karet zákazníka je rovněž patrné, že tyto se žalovaným sepisoval zaměstnanec předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na něm, aby jednak poměry žalovaného řádně zjistil a zároveň i ověřil. Navíc nahlížení do různých databází (IR,…), je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně nahlížení do těchto databází před uzavřením smlouvy ani nepředložila. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby nejen zjistil příjmy a výdaje žalovaného, ale zároveň všechny jeho poměry také náležitě ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací o příjmech a výdajích žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jeho poměrů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.
27. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětných smluv o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalovanému úvěry poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.
28. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětné úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné.
29. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a 15 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Smlouvy o úvěru ze dne 28.3.2023 a ze dne 122.12.2022, z nichž má soud za prokázané, že žalovaný v hotovosti převzal od předchůdkyně žalobkyně výše uvedené peněžní prostředky. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil částku 0 Kč (u úvěru 25 000 Kč) a částku 10 000 Kč (u úvěru 15 000 Kč). Na celkově poskytnuté peněžní prostředky v celkové výši 40 000 Kč vrátil žalovaný celkem částku 10 000 Kč. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané obohacení ve výši 30 000 Kč (rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky).
30. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 29.7.2025, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 10.9.2025. Žalovaný pak byla povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 11.9.2025. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 12.9.2025, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
31. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
32. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 30 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku rozsudku, žalovaný byl úspěšný co do částky 55 380,26 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve II. výroku rozsudku. Je tak zřejmé, že žalovaný byl ve věci více úspěšný a měl by právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by mu vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve III. výroku rozsudku.
33. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.