Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 270/2022

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci

navrhovatele: Anonymizováno, IČO IČO

sídlem adresa

za účasti: Jméno navrhovatele., IČO IČO navrhovatele

sídlem Adresa navrhovatele

o zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatele do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. října 2022, č. j. C 76400/RD28/MSPH, Fj 359810/2022/MSPH,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. října 2022, č. j. C 76400/RD28/MSPH, Fj 359810/2022/MSPH, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. října 2022, č. j. C 76400/RD28/MSPH, Fj 359810/2022/MSPH, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 9. 2022 se navrhovatel domáhal zápisu zástavního práva k podílu v obchodní korporaci Jméno navrhovatele., IČO IČO, sídlem adresa (dále též jen „Společnost“) ve znění: „Rozhodnutím o zřízení zástavního práva k podílu v korporaci č. j. 4070348/22/3005-80541-713192 k zajištění neuhrazené daně daňového subjektu právnická osoba., IČ: IČO, adresa, evidované správcem daně ke dni 13. 09. 2022 ve výši 729.724,- Kč s příslušenstvím.“ Jako společníka, k jehož podílu se zástavní právo zřizuje, navrhovatel označil společnost právnická osoba., IČO IČO, adresa. Specifikoval též vklad a podíl uvedeného společníka.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo Anonymizováno se zapisuje: u společnice právnická osoba., IČ: IČO zástavní právo s textem: Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k podílu v korporaci č. 4070348/22/3005-80541-713192 k zajištění neuhrazené daně daňového subjektu právnická osoba., IČ: IČO, adresa, evidované správcem daně ke dni 13. 09. 2022 ve výši 729.724,- Kč s příslušenstvím. Datum vzniku zástavního práva: 26. září 2022. Den zápisu změny: Dnem nabytí právní moci.

3. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se navrhovatel domáhal zápisu zástavního práva k obchodnímu podílu jediného společníka, které vzniklo ve smyslu ustanovení , daňový řád (dále jen „ “) v účinném znění, doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému subjektu, což je jediný společník účastnice. K návrhu je doloženo rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva a osvědčující doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu fikcí do datové schránky.

4. Do tohoto usnesení v části zapisovaného vzniku zástavního práva podal navrhovatel včasné odvolání, ve kterém namítá, že soudu prvního stupně dne 15. 9. 2022 doručil rozhodnutí navrhovatele jako správce daně, jímž zřídil zástavní právo k podílu ve Společnosti spolu s návrhem na zápis změny údajů do obchodního rejstříku. Dle , který má jako lex specialis přednost před obecnou úpravou v zákoně č. , (dále jen „o. z.“), platí, že zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i dalšímu majetku, o kterém jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr. Pojem „veřejný registr“ je nutné vykládat zcela nezávisle na a zároveň jej chápat šířeji, jako označení veřejné evidence majetkových hodnot. Obchodní rejstřík je formálně veřejnou evidencí osob, jsou v něm ovšem evidovány rovněž majetkové hodnoty (podíly v korporacích), které mohou být zatíženy zástavním právem. S ohledem na princip ochrany dobré víry v pravdivost a správnost zápisu ve veřejném rejstříku ( , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/), a na skutečnost, že o. z. spojuje vznik zástavního práva k podílu v korporaci se zápisem do veřejného rejstříku ( o. z.), jsou veřejné rejstříky právnických a fyzických osob pro účely posuzování vzniku zástavního práva považovány také za „veřejné registry“ ve smyslu ustanovení . Navrhovatel má tak za to, že zástavní právo vzniklo dne 15. 9. 2022 doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva soudu prvního stupně, pročež usnesení soudu prvního stupně v napadené části spočívá na nesprávném právním posouzení a navrhuje, aby odvolací soud změnil v napadené části výrok tak, že bude znít: Datum vzniku zástavního práva: 15. září 2022.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

6. Podle § 48 odst. 1. písm. f) z. v. r. do obchodního rejstříku se zapíše také zástavní právo k podílu v obchodní korporaci, ledaže je představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, označení zastaveného podílu v korporaci, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zástavního věřitele, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, společníka, k jehož podílu se zástavní právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku, a údaj o zajištěném dluhu.

7. Podle § 1320 odst. 1 o. z., lze-li podíl v korporaci volně převést, lze k němu zřídit i zástavní právo; lze-li podíl převést jen za určitých podmínek, vyžaduje se splnění týchž podmínek při jeho zastavení. To neplatí v případě, že zastavení podílu společenská smlouva zakáže nebo omezí.

8. Podle § 1322 o. z. (1) Zástavní právo k podílu vzniká zápisem do veřejného rejstříku, ve kterém je korporace zapsána. (2) Zástavce nebo zástavní věřitel oznámí korporaci vznik zástavního práva bez zbytečného odkladu; oznámení se však nevyžaduje, dal-li příslušný orgán korporace k zastavení podílu souhlas.

9. Podle § 1342 o. z., zřizuje-li se zástavní právo rozhodnutím orgánu veřejné moci, vzniká zástavní právo vykonatelností rozhodnutí, ledaže je v něm stanovena doba pozdější. Je-li jinak ke vzniku zástavního práva potřebný zápis do rejstříku zástav nebo do zvláštního veřejného seznamu, zástavní právo se tam zapíše.

10. Podle (1) Správce daně může zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně za podmínek stanovených , pokud tento zákon nestanoví jinak. K ujednání dlužníka a věřitele podle , které vylučuje postoupení pohledávky jinému, se přitom nepřihlíží. (3) Správce daně může rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od daňového subjektu, jehož nedoplatek je zajišťován, a to na základě předchozího písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem. (4) Zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému subjektu nebo osobě podle odstavce 3. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalšímu majetku, o kterém jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.

11. V usnesení ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. , veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že: „[22] Z výše uvedeného je zjevné, že obchodní rejstřík není veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly společníků ve společnostech s ručením omezeným, ale veřejným rejstříkem, v němž jsou evidovány osoby vypočtené v § 42 z. v. r. V rámci zápisu společnosti s ručením omezeným nejsou „evidovány podíly“, nýbrž je zde pouze uveden údaj o výši podílu (§ 133 z. o. k.), popř. také o jeho druhu (§ 135 z. o. k.) a o vydání kmenového listu (§ 137 z. o. k.; v podrobnostech viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, , uveřejněné pod číslem 31/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod II.)… [26] Úmyslem zákonodárce tedy bylo upravit obchodní rejstřík jako jeden z více veřejných rejstříků osob, nikoliv (také) jako veřejných seznam věcí (podílů ve společnostech s ručením omezeným). [27] Nejvyšší soud proto uzavírá, že obchodní rejstřík je veřejným rejstříkem a nikoliv veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly ve společnostech s ručením omezeným.[28] Lze dodat, že ke stejnému závěru dospívá i odborná literatura (viz např. Havel, B., Gaňo J. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2015, s. 2, či Pulkrábek, Z. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., - velký komentář, Svazek III, -654, Praha: Leges, 2014, s. 865).“

12. Podle pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně a 4.

13. Podle není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

14. Za situace, kdy účastníkem rejstříkového řízení není pouze navrhovatel (zapsaná osoba) a vedle toho soud překročil návrh ( z. ř. s.), se ustanovení věty první neuplatní a rozhodnutí rejstříkového soudu ve věci samé musí být odůvodněno podle citovaného ustanovení ve spojení s

15. Odůvodnění soudu prvního stupně je však natolik strohé, bez náležitostí stanovených v , že z něho nelze seznat, na základě jakých skutečností ( z. v. r.), skutkových a právních závěrů a právních předpisů soud návrhu, přestože se netýká smluvního zástavního práva dle až o. z., nejen vyhověl, ale dokonce ho překročil, ačkoliv ustanovení . písm. f) z. v. r. den vzniku zástavního práva neobsahuje.

16. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodu podle a z. ř. s. zrušil a podle věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém soud o návrhu opětovně rozhodne a své rozhodnutí řádně odůvodní v intencích Soud se případně bude zabývat i obsahovými náležitostmi návrhu podle . písm. f) z. v. r. a neopomene se též vypořádat s aktivní věcnou legitimací navrhovatele.

17. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.