Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2025/2019

27 Cdo 2025/2019

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele DKV EURO SERVICE GmbH + Co. KG, se sídlem v Ratingenu, Balcke-Dürr-Alle 3, 40882, Spolková republika Německo, reg. č. DE119375450, zastoupeného Mgr. Petrem Čížkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Pražská 132/4, PSČ 460 01, za účasti společnosti S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Kurucem, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 1526/44, PSČ 360 01, o zápis do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 57041/MSPH, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2019, sp. zn. , takto:I. Dovolání se zamítá.II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti S. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[2] Rejstříkový soud vyšel z toho, že:

1/ J. K. byla společnicí společnosti s podílem ve výši 20 %.

2/ Navrhovatel je věřitelem pohledávky za manželem J. K.

3/ J. K. převedla svůj podíl ve společnosti na A. Z.

4/ Dne 15. 8. 2018 navrhovatel podal k Okresnímu soudu v Berouně žalobu o určení neúčinnosti převodu podílu ve společnosti z J. K. na A. Z.; řízení je u označeného soudu vedeno pod sp. zn. .

5/ Návrhem ze dne 17. 8. 2018 se navrhovatel domáhá, aby rejstříkový soud podle § 599 o. z. poznamenal do obchodního rejstříku, že se navrhovatel dovolal neúčinnosti převodu podílu ve společnosti mezi J. K. a A. Z.

[3] Na takto ustaveném základu rejstříkový soud, cituje o. z. ve spojení s , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „z. v. r.“), návrhu zcela vyhověl.

[4] Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí rejstříkového soudu tak, že návrh odmítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[5] Odvolací soud - cituje § 599 a § 980 o. z., a dále § 1 z. v. r. - zdůraznil, že je nutné odlišit pojem veřejný seznam od pojmu veřejný rejstřík. Zatímco veřejný rejstřík je evidencí osob (fyzických a právnických), který zákon za veřejný rejstřík prohlásí, veřejný seznam je evidencí věcí. Obchodní rejstřík je veřejným rejstříkem, nikoliv veřejným seznamem. Ustanovení § 599 odst. 1 o. z., upravující zápis poznámky o dovolání se neúčinnosti právního jednání do veřejného seznamu, tudíž na projednávanou věc nedopadá.

[6] Poznámka o dovolání se neúčinnosti právního jednání (ve smyslu § 599 odst. 1 o. z.) není skutečností obligatorně zapisovanou do obchodního rejstříku, a navrhovateli již proto nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu na zápis podle § 11 odst. 3 z. v. r. Jelikož navrhovatel není oprávněn podat návrh na zápis ani podle § 25 odst. 1 písm. j) z. v. r. (neboť není zapsanou osobou), měl rejstříkový soud jeho návrh odmítnout jakožto podaný neoprávněnou osobou podle § 86 písm. a) z. v. r.

[7] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež má za přípustné podle , (dále jen „ “), k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky, zda lze do obchodního rejstříku zapsat (k návrhu věřitele) poznámku o dovolání se neúčinnosti převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným podle o. z.

[8] Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že při posouzení otázky, zda je obchodní rejstřík veřejným seznamem, vyšel pouze ze zjednodušujícího jazykového výkladu a ztotožnil pojmy veřejný rejstřík a obchodní rejstřík, aniž by podrobněji zkoumal povahu jednotlivých zápisů do obchodního rejstříku.

[9] Právní předpisy nedefinují, co se rozumí veřejným seznamem a veřejným rejstříkem. Je proto nutné v každém jednotlivém případě zkoumat, zda se zápis do veřejné evidence týká určité osoby nebo určité věci s touto osobou spojené.

[10] Podle přesvědčení dovolatele obsahuje veřejný rejstřík nejen údaje o osobách, ale taktéž o věcech s těmito osobami spojenými (veřejný seznam), případně i evidenci listin (sbírka listin). V části týkající se podílů obchodní rejstřík naplňuje pojmové znaky veřejného seznamu ve smyslu § 980 a násl. o. z., neboť se jedná o evidenci věcí (podílů) se zajištěnou materiální a formální publicitou. Proto lze v souladu s § 599 odst. 1 o. z. zapsat do obchodního rejstříku poznámku o dovolání se neúčinnosti převodu podílu.

[11] Dovolatel má za nelogické, aby věřitel, může-li se domáhat zápisu poznámky relativní neúčinnosti vztahující se k jiným majetkovým hodnotám dlužníka evidovaným v (jiných) veřejných seznamech (např. nemovité věci v katastru nemovitostí), byl vyloučen „z použití takového práva“ ve vztahu k podílům v obchodní korporaci evidovaným v obchodním rejstříku.

[12] Společnost považuje napadené usnesení za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

[13] Dovolání je přípustné podle k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) jím otevřené otázky.

[14] Podle § 599 odst. 1 o. z. dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání.

Podle § 1 z. v. r. veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností (první odstavec). Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“) [druhý odstavec].

[15] Ustanovení § 599 o. z. zakládá věřiteli právo žádat vyznačení poznámky o tom, že se dovolal neúčinnosti právního jednání týkajícího se určité věci, pouze tehdy, jde-li o věc zapsanou ve veřejném seznamu; žádost o vyznačení poznámky podává u orgánu pověřeného vedením tohoto veřejného seznamu.

[16] Řešení dovoláním otevřené otázky tedy závisí na tom, zda obchodní rejstřík lze považovat za veřejný seznam ve smyslu § 599 o. z., v němž je vedena evidence podílů ve společnostech s ručením omezeným.

[17] pojem veřejného seznamu nedefinuje. Důvodová zpráva k návrhu (sněmovní tisk číslo 362, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013, s. 801 a 802) uvádí, že označení „veřejný seznam“ je určeno pro všechny veřejné evidence věcí, ať již jsou v příslušných právních předpisech označeny jakkoli (katastr nemovitostí, patentový rejstřík, rejstřík průmyslových vzorů atd.). Veřejný seznam je „souhrnné označení veřejných evidencí věcí, zatímco veřejný rejstřík je souhrnným označením veřejných evidencí osob“.

[18] Aby určitá evidence mohla být považována za veřejný seznam ve smyslu , musí být jejím předmětem věci, musí být veřejnosti přístupná bez omezení a musí být vedena na základě zákona orgánem veřejné moci nebo jinou osobou, které stát zákonem takovou pravomoc svěřil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. ).

[19] Dovolateli lze přisvědčit, že obchodní rejstřík splňuje jak kritérium (formální i materiální) publicity (viz § 3 až 9 z. v. r.), tak kritérium, podle něhož je veden orgánem veřejné moci (§ 1 odst. 4 z. v. r.). Zbývá posoudit, zda jde o evidenci věcí – podílů ve společnostech s ručením omezeným.

[20] Podíl představuje účast společníka ve společnosti s ručením omezeným a práva a povinnosti z této účasti plynoucí [ , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“], a je věcí v právním smyslu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 152/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odst. 28).

[21] Podle § 42 z. v. r. se do obchodního rejstříku zapisují tam vypočtené osoby. V rámci zápisu společnosti s ručením omezeným se zapisují také (jako doplňující skutečnost zapisovaná do obchodního rejstříku) vypočtené údaje o jejích společnících, výše podílu každého společníka, druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaj o tom, zda (resp. že) byl na podíl vydán kmenový list [§ 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.].

[22] Z výše uvedeného je zjevné, že obchodní rejstřík není veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly společníků ve společnostech s ručením omezeným, ale veřejným rejstříkem, v němž jsou evidovány osoby vypočtené v § 42 z. v. r. V rámci zápisu společnosti s ručením omezeným nejsou „evidovány podíly“, nýbrž je zde pouze uveden údaj o výši podílu (§ 133 z. o. k.), popř. také o jeho druhu (§ 135 z. o. k.) a o vydání kmenového listu (§ 137 z. o. k.; v podrobnostech viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, , uveřejněné pod číslem 31/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod II.).

[23] Uvedený závěr (plynoucí z výkladu gramatického a systematického) podporuje i výklad teleologický a historický.

[24] vychází z toho, že „údaje o právnických osobách se zapisují do různých veřejných rejstříků, které vedou soudy nebo jiné orgány veřejné moci“ (srov. a 121 o. z., a důvodovou zprávu k návrhu , s. 622).

[25] Právním předpisem, který upravuje veřejné rejstříky předvídané , je , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Podle důvodové zprávy k návrhu tohoto zákona (sněmovní tisk číslo 986/0, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013, s. 44) „nový ( ) rozlišuje mezi ‚rejstříky‘ (v nich jsou zapisovány osoby) a ‚seznamy‘ (v nich jsou zapisovány věci ve smyslu ). Kromě stávajících rejstříků (např. nadačního) počítá nový se zavedením nového spolkového rejstříku založeného na principu materiální publicity. Ambicí předloženého zákona je tak regulovat veřejné rejstříky předpokládané novým “.

[26] Úmyslem zákonodárce tedy bylo upravit obchodní rejstřík jako jeden z více veřejných rejstříků osob, nikoliv (také) jako veřejných seznam věcí (podílů ve společnostech s ručením omezeným).

[27] Nejvyšší soud proto uzavírá, že obchodní rejstřík je veřejným rejstříkem a nikoliv veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly ve společnostech s ručením omezeným.

[28] Lze dodat, že ke stejnému závěru dospívá i odborná literatura (viz např. Havel, B., Gaňo J. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2015, s. 2, či Pulkrábek, Z. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., - velký komentář, Svazek III, -654, Praha: Leges, 2014, s. 865).

[29] Věřitel společníka společnosti s ručením omezeným se tudíž nemůže domáhat postupem podle § 599 o. z. zápisu poznámky o tom, že se dovolal neúčinnosti právního jednání týkajícího se určitého podílu ve společnosti s ručením omezeným, do obchodního rejstříku.

[30] Jelikož dovoláním zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem je správné, Nejvyšší soud, který neshledal ani vady řízení, k nimž u přípustného dovolání přihlíží v souladu s , dovolání navrhovatele zamítl podle

[31] Zbývá dodat, že Nejvyšší soud nepřihlédl k podání dovolatele ze dne 11. 12. 2019, jímž navrhoval, aby „Nejvyšší soud připustil změnu účastníka na straně navrhovatele“ (srov. , část věty za středníkem ).

[32] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o větu první, a , když dovolání navrhovatele bylo zamítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

[33] Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „ “) – jejíž výše podle bodu 5 advokátního tarifu činí 3.100 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč a po připočtení 21 % daně z přidané hodnoty ( ) tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži navrhovatele celkem 4.114 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 17. 3. 2020

JUDr. Petr Šuk předseda senátu