Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 440/2026

-248

USNESENÍ

I. M.

1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, a

2) JUDr. Ladislavu Piterkovi,

se sídlem v Ostravě, Dr. Martínka 1377/22, zastoupenému JUDr. Alešem Vídenským, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, o odškodnění a obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2024, č. j. -152, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2024, č. j. -138, se zastavuje.II. Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2024, č. j. -152, se odmítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně usnesením ze dne 30. 1. 2024, č. j. -138, odmítl podání žalobce (žalobu), jenž došlo soudu dne 26. 5. 2021 a dále bylo doplněno a rozšířeno podáními ze dne 9. 6. 2021, 19. 9. 2021, 19. 10. 2021, 8. 11. 2021 a 30. 6. 2023 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 30. 4. 2024, č. j. -152, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I v části, v níž bylo odmítnuto podání žalobce ve vztahu k jeho nároku vůči žalované 1) na zaplacení náhrady majetkové újmy ve výši 100 000 000 Kč, k jeho nároku vůči žalované 1) na zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč, k jeho nároku vůči žalované 1) na zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 680 000 Kč a k jeho nároku vůči žalovanému 2) na zaplacení náhrady majetkové újmy ve výši 5 000 000 Kč (výrok I usnesení odvolacího soudu), změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I v části, v níž bylo odmítnuto podání žalobce ve vztahu k obnově řízení a k jeho nároku vůči žalované 1) na zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 380 000 Kč tak, že se v této části neodmítá (výrok II usnesení odvolacího soudu), potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II v části, v níž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 2), a zrušil je v části, v níž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 1), a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně (výrok III usnesení odvolacího soudu), a určil, že žalovanému 2) se vůči žalobci nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení (výrok IV usnesení odvolacího soudu).

Žalobce výslovně dovoláním napadl jak usnesení odvolacího soudu v rozsahu výroku I a III, tak i usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „“.

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, není Nejvyšší soud funkčně příslušný, a proto řízení o tomto dovolání podle ustanovení věty první zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Žalobce napadl dovoláním usnesení odvolacího soudu také ve výroku III, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podle však dovolání není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Námitka žalobce, že soudy nesprávně odmítly jeho podání, jenž došlo soudu dne 26. 5. 2021 a dále bylo doplněno a rozšířeno dalšími podáními, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť postup odvolacího soudu, který potvrdil odmítnutí podání žalobce (žaloby) podle z důvodu, že žalobce nereagoval na výzvu soudu prvního stupně ze dne 6. 10. 2023, č. j. -136, k odstranění vad, a tedy neuvedl skutečnosti, z nichž dovozuje své nároky vůči žalované 1), ani nespecifikoval, jaká konkrétní újma mu vznikla jednáním žalovaného 2), za niž požaduje částku ve výši 5 000 000 Kč, je v souladu s judikaturou dovolacího soudu, ze které vyplývá, že nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení tehdy, neobsahuje-li žaloba vylíčení rozhodujících skutečností, nebo jejich vylíčení je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. , ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , nebo ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. ). Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje, a pokud navrhuje, aby bylo rozhodnuto o více peněžních nárocích se samostatným skutkovým základem, musí v žalobě uvést ohledně jednotlivých uplatněných nároků skutečnosti, kterými u těchto nároků vylíčí skutek (skutkový děj), a rovněž musí uvést peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje zaplatit. Neučiní-li tak, nemůže soud jednat o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. ).

S ohledem na uvedené Nejvyšší soud dovolání žalobce podané proti usnesení odvolacího soudu podle jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 3. 2026

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu