Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 23/2026-B-60

KSPH 83 INS 17341/2024 29 NSČR 23/2026-B-60

USNESENÍ

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 26. září 2025, č. j. -31, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné neschválil oddlužení dlužníka M. K. (bod. I. výroku) a prohlásil konkurs na jeho majetek (bod III. výroku).

2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. října 2025, č. j. , -38, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v napadených bodech I. a III. výroku.

3. Dlužník podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání; odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci [ , (dále též jen „ “)] a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil.

4. Nejvyšší soud odmítl dovolání podle pro jeho vady, které nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Učinil tak proto, že dovolatel v dovolání (výslovně, ani posuzováno podle jeho obsahu − ) nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považuje za splněné.

5. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014 (dále jen „R 4/2014“), jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

6. V R 4/2014 Nejvyšší soud ozřejmil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu i v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). K projednání dovolání je nezbytné, aby z něj bylo zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem jako nová vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit (srov. rovněž např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou usnesením ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. ).

7. Ústavní soud ve stanovisku pléna sp. zn. , (mimo jiné) přijal a odůvodnil závěr, že neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti, není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením d. Posouzení, zda podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti, pak může učinit v souladu s předseda senátu nebo pověřený člen senátu (srov. bod 40. stanoviska).

8. V daném případě se dovolatel ohledně vymezení předpokladů přípustnosti dovolání omezil na tvrzení, že předložená právní otázka není řešena v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu jednotně; žádným způsobem však nevymezil, v čem spatřuje rozdílnost rozhodování Nejvyššího soudu (ať již odkazem na konkrétní rozporná rozhodnutí dovolacího soudu, či vysvětlením, v čem rozporná rozhodovací praxe Nejvyššího soudu má spočívat).

9. Plénum Ústavního soudu přitom v bodu 35. uvedeného stanoviska zdůraznilo, že povinné zastoupení dovolatele advokátem slouží mimo jiné k zajištění vyššího standardu právní pomoci dovolatelům. Ustanovení pak po advokátech zjednodušeně vyžaduje, aby se před podáním dovolání seznámili dostatečně s judikaturou Nejvyššího soudu a v dovolání následně uvedli, jaký je podle jejich názoru vztah této judikatury k napadenému rozhodnutí odvolacího soudu; plénum Ústavního soudu v tomto požadavku neshledalo jakoukoli nepřiměřenost.

10. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 3. 2026

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu