Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 117/2024-P1-25

KSOS 39 INS 24539/201629 NSČR 117/2024-P1-25

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka J. N., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o účasti na insolvenčním řízení, o dovolání věřitele č. 1 FOCUS - METAL, s. r. o., se sídlem ve Valašském Meziříčí, Jiráskova 399/11, PSČ 757 01, identifikační číslo osoby 62303414, zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, PSČ 702 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. srpna 2024, č. j. , -8, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

2. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že:

[1] Podáním ze dne 10. listopadu 2016 přihlásil věřitel do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka zajištěnou pohledávku P1 v celkové výši 8 318 800 Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne 18. srpna 2005, uzavřené mezi dlužníkem a původním věřitelem (VLAMA Trading s. r. o.).

[2] Při přezkumném jednání konaném dne 22. ledna 2020 byla přihlášená pohledávka popřena co do pravosti a výše v rozsahu celé přihlášené pohledávky, a to insolvenční správkyní (Mgr. Ladislavou Kolínovou) a dlužníkem.

[3] Žalobou doručenou soudu dne 20. února 2020 se věřitel domáhal určení, že jeho pohledávka ve výši 8 318 800 Kč je pohledávkou uplatněnou po právu s nárokem na oddělené uspokojení z předmětu zajištění. Insolvenční soud rozsudkem ze dne 6. září 2023, č. j. -195, žalobu zamítl. K odvolání věřitele Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 30. dubna 2024, č. j. 767/2020, -235 ( ), změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že pohledávka věřitele je po právu co do částky 1 161 381,29 Kč; ve zbývající části pohledávky ve výši 7 157 418,71 Kč zamítavý rozsudek insolvenčního soudu potvrdil.

3. Na tomto základě insolvenční soud konstatoval, že pohledávka věřitele byla zjištěna tak, že její skutečná výše (1 161 381,29 Kč) činí méně než 50 % přihlášené částky (8 318 800 Kč), a proto se podle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), nepřihlíží ani ke zjištěné části přihlášené pohledávky. Insolvenční soud podle rozhodl o odmítnutí přihlášky pohledávky P1 věřitele v celé výši a o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení dlužníka.

4. K odvolání věřitele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

5. Odvolací soud s odkazem na , a přisvědčil závěru insolvenčního soudu, že jsou splněny podmínky pro odmítnutí přihlášky pohledávky č. 1. Pohledávka byla zjištěna v rozsahu menším než 50 % přihlášené částky, a proto se k ní nepřihlíží ani v rozsahu, v němž byla zjištěna. Na tomto závěru ničeho nemění ani námitka věřitele, že rozhodnutí insolvenčního soudu je předčasné, neboť proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu vydanému v incidenčním sporu podal dovolání. K tomu odvolací soud uvedl, že podání mimořádného opravného prostředku, který nemá vliv na právní moc rozsudku odvolacího soudu, není důvodem k odkladu rozhodnutí o odmítnutí přihlášky.

6. Stejně tak odvolací soud odmítl argument, že nelze použít v situaci, kdy je pohledávka zjištěna pod hranicí 50 % pouze na základě námitky promlčení uplatněné až v incidenčním sporu. Zdůraznil, že vznesla-li insolvenční správkyně námitku promlčení v incidenčním řízení, nic věřiteli nebránilo, aby na ni v jeho průběhu reagoval částečným zpětvzetím přihlášky až do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Tím mohl sankci podle předejít.

7. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázek, které doposud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny. Dovolatel uplatňuje dovolací důvod podle , tedy nesprávné právní posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení, jakož i usnesení insolvenčního soudu zrušil.

8. Dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu k posouzení tyto právní otázky:

1/ Lze rozhodnout o odmítnutí přihlášky pohledávky a tím ukončit účast věřitele v insolvenčním řízení v situaci, kdy věřitel podal proti rozsudku odvolacího soudu vydanému v incidenčním sporu, jehož výsledek je určující pro aplikaci , dovolání, o němž dosud Nejvyšší soud dosud nerozhodl?

2/ Má soud při úvaze o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení a o odmítnutí přihlášky i ve zjištěné výši podle vycházet výlučně z poměru zjištěné pohledávky vzhledem k pohledávce přihlášené nebo má vzít v potaz také důvody, pro které pohledávka zjištěna nebyla, myšleno nad rámec toho, že její výše závisela na znaleckém posudku či na diskreční úvaze soudu?

9. V mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje dovolatel k položeným otázkám následovně:

10. Dovolatel je přesvědčen, že insolvenční soud i soud odvolací pochybily, když rozhodly o odmítnutí přihlášky a o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení, aniž vyčkaly rozhodnutí dovolacího soudu v probíhajícím incidenčním sporu. Má za to, že tím vznikla situace, kdy ani případný úspěch věřitele v dovolacím řízení v incidenčním sporu (zrušení rozsudku odvolacího soudu) by již nevedl k obnovení jeho účasti v insolvenčním řízení, neboť platí pravomocné usnesení o odmítnutí přihlášky a ukončení jeho účasti. Takový stav by věřiteli fakticky znemožnil uplatnit jeho pohledávku v insolvenčním řízení a představoval by zásah do jeho ústavního práva na soudní ochranu. Dovolatel proto tvrdí, že k zachování práva na spravedlivý proces je nezbytné, aby insolvenční soud s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a ukončení účasti věřitele vyčkal až do rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v incidenčním sporu, jehož výsledek je pro postup podle určující.

11. Dovolatel má dále za to, že nelze vykládat čistě formalisticky podle jeho gramatického znění. Je nutné zohlednit i důvody, pro něž věřitel nebyl v incidenčním sporu úspěšný ve větším rozsahu. Zdůrazňuje, že v tomto případě nemůže jít k jeho tíži, že přihlásil pohledávku, která podle hmotného práva existovala, a že námitku promlčení vznesla insolvenční správkyně až v průběhu incidenčního řízení.

12. Dovolatel je rovněž přesvědčen, že je v rozporu s ústavním pořádkem, zejména s právem na ochranu vlastnictví podle d. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení uvedeného ustanovení.

13. Kromě toho dovolatel namítá, že rozhodnutí o odmítnutí přihlášky a o ukončení účasti věřitele nemůže vydat vyšší soudní úředník, jako tomu bylo v dané věci.

14. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

15. Nejvyšší soud dovolání, jež mohlo být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl jako nepřípustné.

16. Učinil tak proto, že mu dovolatel (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu

17. Nejvyšší soud připomíná, že úprava obsažená v má bránit tomu, aby přihlášení věřitelé prosazovali svou vůli v insolvenčním řízení, respektive ohrožovali jeho chod, vahou nadhodnocené (dosud nezjištěné) pohledávky, přičemž je zjevné, že škodlivý následek tohoto typu může vyvolat nejen nadhodnocená jistina, nýbrž i nadhodnocené příslušenství pohledávky. K tomu srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2018, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 57/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

18. Již v usnesení ze dne 16. prosince 2009, sen. zn. , uveřejněném podčíslem 64/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce. Dále konstatoval, že takové rozhodnutí nemá konstitutivní povahu [následek, podle kterého se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce, nenastává (až) právní mocí rozhodnutí]; vyslovuje se jen k tomu, zda v minulosti již nastala skutečnost, která popsaný následek (to, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce) způsobila. Konstitutivní účinek takového rozhodnutí se (k okamžiku jeho právní moci) váže jen k zániku účasti věřitele s takovou přihláškou či přihlášenou pohledávkou v insolvenčním řízení (srov. poslední větu ). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2014, sen. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2018, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 40/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2018, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 57/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

19. Předpoklady pro postup insolvenčního soudu podle jsou vymezeny v , , a . Odmítnutí přihlášky pohledávky a ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení dle je důsledkem stavu, kdy se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2025, sen. zn. .

20. Dospěl-li odvolací soud v projednávané věci k závěru, že k pohledávce dovolatele nelze v rozsahu zjištěné částky 1 161 381,29 Kč přihlížet, neboť tato částka představuje méně než 50 % původně přihlášené částky (8 318 800 Kč), a je na místě přihlášku pohledávky v tomto rozsahu odmítnout podle , jsou tyto závěry v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

21. K námitkám dovolatele zbývá dodat, že odvolací soud správně zdůraznil, že podané dovolání proti rozhodnutí v incidenčním sporu nemá odkladný účinek. Proto insolvenční soud není povinen vyčkávat na rozhodnutí dovolacího soudu a je oprávněn (a povinen) rozhodnout o odmítnutí přihlášky a ukončení účasti věřitele bezprostředně poté, co jsou splněny podmínky . Jak je shrnuto výše, usnesení o odmítnutí přihlášky podle totiž jen deklaruje následek, který nastal v důsledku pravomocného výsledku přezkumu, resp. rozhodnutí v incidenčním sporu; dovolání tento stav samo o sobě nemění. Kdyby Nejvyšší soud (později) dovolání vyhověl a rozhodnutí v odporovém sporu zrušil, promítne se tato změna do navazujících (závislých) rozhodnutí, aniž by to činilo původní postup insolvenčního soudu nesprávným.

22. Nejvyšší soud rovněž konstatuje, že při posouzení sankce podle je rozhodný jedině poměr mezi přihlášenou a zjištěnou výší pohledávky. Zákon výslovně připouští pouze dvě výjimky, a to závislost rozhodnutí o výši pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu podle Tyto výjimky se týkají situací, kdy je základ pohledávky dán, ale její přesná výše je obtížně zjistitelná (což není tento případ). Jiné důvody, pro které pohledávka nebyla zjištěna, se nezkoumají. K tomu, že popření pohledávky pro její promlčení není důvodem k tomu, aby se neuplatnil , srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2025, sen. zn. .

23. Nejvyšší soud dále odkazuje na svou ustálenou judikaturu (na níž nemá důvod cokoliv měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání), podle níž úprava není rozporná s ústavním pořádkem České republiky. Již v usnesení ze dne 30. září 2013, sen. zn. , Nejvyšší soud vysvětlil, že hranice 50 % je dostatečně vysoká k tomu, aby rozumně uvažující věřitel byl schopen odhadnout svůj úspěch s přihlášenou pohledávkou v rozsahu, při němž se nedostane do konfliktu se sankcí nastavenou ustanovením věty první . Tento závěr přitom Nejvyšší soud přijal též na základě závěrů obsažených v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013, sp. zn. , jímž Ústavní soud zastavil řízení o návrhu Vrchního soudu v Praze na zrušení , , , a .

24. Přípustnost dovolání pak nemůže založit ani námitka, podle níž rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky a o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení nemůže vydat vyšší soudní úředník. Je tomu tak již proto, že touto argumentací dovolatel vystihuje tzv. zmatečností vadu ve smyslu , kterou jako způsobilý dovolací důvod výslovně vylučuje věty druhé (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

25. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud v této souvislosti pro úplnost dodává, že vyšší soudní úředník je oprávněn vydat usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky a o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení, neboť nejde o žádnou z výjimek uvedených v , o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. ).

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 2. 2026

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu