Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1889/2025

27 Cdo 1889/2025-441

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce JUDr. Daniela Ševčíka, Ph.D., se sídlem v Brně, Kobližná 47/19, PSČ 602 00, jako insolvenčního správce dlužnice BAVAX PLUS s. r. o., se sídlem v Brně, Horova 3112/38, PSČ 616 00, identifikační číslo osoby 25582925, proti žalovanému Ing. Borisi Váňovi, zastoupenému Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, o zaplacení 700.530,78 Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2025, č. j. -403, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 14.023,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

2. Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení (druhý a třetí výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

4. Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním žalovaného, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu přijatou k výkladu a , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“). Z té se podává, že:

1/ Je-li v řízení vedeném proti jednateli společnosti s ručením omezeným (jako žalovanému) posuzováno, zda jednatel způsobil společnosti škodu porušením povinnosti vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, nese jednatel důkazní břemeno (toliko) o tom, že (v konkrétním případě) jednal s péčí řádného hospodáře.

2/ Ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti – tedy ohledně vzniku škody, jakož i příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním – nese důkazní břemeno (jakož i břemeno tvrzení) žalobce, a nikoliv žalovaný člen orgánu.

K tomu srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. , ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. .

5. V poměrech projednávané věci žalobce tvrdil vznik škody [manko na pokladně společnosti BAVAX PLUS s. r. o. (dále jen „společnost“) ve výši 700.530,78 Kč] a protiprávní jednání žalovaného coby jediného společníka a jednatele společnosti (nezajištění řádného vedení účetnictví). K příčinné souvislosti (tj. k tomu, jakým konkrétním způsobem tvrzené jednání žalovaného vedlo ke vzniku uvedené škody) žalobce neuvádí ničeho. Za této situace nelze závěru odvolacího soudu o zamítnutí žaloby – ve světle shora uvedené ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu – ničeho vytknout.

6. K tomu Nejvyšší soud dodává, že na uvedeném nemůže ničeho změnit argumentace dovolatele, podle níž žalovaný coby jediný společník a jednatel společnosti má „objektivní odpovědnost za škodu vzniklou v důsledku vzniku manka na pokladně“. Názor dovolatele, podle něhož je žalovaný „automaticky“ odpovědný za škodu vzniklou společnosti, postrádá jakýkoli zákonný či z judikatury se podávající podklad.

7. Dovolání pak nečiní přípustným ani dovolatelem zpochybněné závěry odvolacího soudu ohledně posouzení dokumentu „Rozhodnutí o inventarizačním rozdílu“. Dovolatel ve skutečnosti brojí proti samotnému hodnocení důkazů, maje za to, že odvolací soud měl na jeho základě přijmout odlišné skutkové závěry, totiž že žalovaný a společnost se dohodli na úhradě manka ze strany žalovaného. Samo hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, však nelze, s ohledem na zásadu volného hodnocení důkazů, dovoláním napadnout (srov. za všechna rozhodnutí např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč., rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. , a ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. , či – mutatis mutandis – nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ).

8. Konečně, dovolání není přípustné ani k řešení otázky „nedostatku informací a důkazů v důsledku nepoctivého a protiprávního jednání žalovaného“, neboť dovolatel jejím prostřednictvím ve skutečnosti opět napadá otázku rozložení břemene tvrzení v projednávané věci, kterou však odvolací soud vyřešil v souladu s (shora uvedenou) ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

9. Přípustnost dovolání nezakládají ani dovolatelem vytýkané údajné vady řízení (konkrétně překvapivost dovoláním napadeného rozhodnutí a neposkytnutí poučení dle a 3 odvolacím soudem). V této souvislosti dovolací soud připomíná, že k vadám řízení (jsou-li skutečně dány) přihlíží jen, je-li dovolání přípustné; vada řízení sama o sobě není způsobilá přípustnost dovolání založit, neboť není způsobilým dovolacím důvodem ( ).

10. Nadto lze uzavřít, že řízení uvedenými vadami zjevně netrpí. Zabýval-li se již soud prvního stupně tím, zda jsou v řízení naplněny předpoklady pro přiznání náhrady škody vůči jednateli, mohlo být rozhodnutí odvolacího soudu o nedostatku jednoho z nich „překvapivým“ jen pro účastníka řízení ochrany svých procesních práv nedbalého a na jednání odvolacího soudu nepřipraveného (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč.). Ve vztahu k tvrzené absenci poučení dle pak lze uvést, že není-li účastník odvolacímu jednání přítomen, odvolací soud mu potřebné poučení poskytnout nemůže (k tomu srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. , nebo ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. ).

11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto, a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

12. Náklady žalovaného sestávají z odměny jeho zástupce za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání ze dne 1. 7. 2025 dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – jejíž výše podle , bodu 6 a advokátního tarifu činí 11.140 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 450 Kč a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 2.433,90 Kč tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobce celkem částku 14.023,90 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 17. 3. 2026

JUDr. Filip Cileček předseda senátu