Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 7/2026 - 38

- 39

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína, soudkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudce Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Senior a péče, z.s., se sídlem Švehlova 512/14, Hradec Králové, zastoupený Mgr. Karlem Hunešem, advokátem se sídlem U Trezorky 921/2, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 12. 2025, č. j. ,

takto:

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 28. 3. 2025, č. j. KUKHK33526/SV/2024/Lm/SOC/R/1526, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odboru sociálních věcí (dále jen „prvostupňový správní orgán“) byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle , o sociálních službách (dále jen „“), kterého se měl dopustit tím, že od března 2023 poskytoval v nemovitosti na adrese Přemyslova 13, Třebechovice pod Orebem, pobytovou sociální službu typu domov pro seniory podle zákona o sociálních službách, příp. podle pro osoby se zdravotním postižením, či podle domov se zvláštním režimem, a to bez oprávnění k poskytování služeb ve smyslu téhož zákona. Za shora uvedený přestupek uložil prvostupňový správní orgán žalobci podle zákona o sociálních službách pokutu ve výši 300 000 Kč a podle , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a vyhlášky Ministerstva vnitra č. , o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč.

[2] Žalobce napadl uvedené rozhodnutí odvoláním. Žalovaný rozhodnutím ze dne 26. 6. 2025, č. j. MPSV2025/124578220/1 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“), podle odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu potvrdil. Proti rozhodnutí žalovaného se poté žalobce bránil žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem zamítl.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost. Spolu s ní Nejvyššímu správnímu soudu navrhl, aby jeho kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Svůj návrh odůvodnil vznikem nenahraditelné újmy; výkon rozsudku krajského soudu by pro stěžovatele podle jeho tvrzení znamenal nutnost okamžité úhrady pokuty ve výši 300.000, Kč, která představuje 185 % jeho ročního zisku. Upozornil, že krajský soud v usnesení ze dne 19. 8. 2025, č. j. , konstatoval, že neprodlená úhrada této pokuty by pro stěžovatele mohla být likvidační a bezprostředně by ohrozila jeho schopnost nadále vykonávat činnost poskytovatele sociálních služeb. Újma by vznikla i třetím osobám – desítkám zranitelných klientů (seniorů), pro které by finanční paralýza stěžovatele znamenala ztrátu kontinuity nezbytné péče. Přiznání odkladného účinku zároveň nebude podle stěžovatele v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Naopak, veřejným zájmem je zachování dostupnosti péče o seniory do doby, než bude o zákonnosti postupu správních orgánů rozhodnuto. S tímto posouzením vyslovil podle stěžovatele v předchozím řízení souhlas i žalovaný.

[4] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že proti jeho přiznání nemá námitek.

[5] Z ustanovení soudního řízení správního (dále jen „“) vyplývají dvě podmínky pro přiznání odkladného účinku: tou první je existence nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Druhou pak je, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně, neboť institut odkladného účinku má mimořádnou povahu. Základním pravidlem totiž je, že kasační stížnost odkladný účinek nemá (srov. ) a že přiznání odkladného účinku je vyhrazeno pouze ojedinělým případům definovaným v Odložit účinky kasační stížností napadeného rozhodnutí krajského soudu lze proto pouze výjimečně, pokud újma, která stěžovateli hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, je významná a její vznik je v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. , publ. pod č. 3270/2015 Sb. NSS).

[6] Krajský soud svým usnesením ze dne 19. 8. 2025, č. j. , přiznal žalobě odkladný účinek. Argumentaci stěžovatele ohledně tvrzené újmy shledal důvodnou. Konstatoval, že úhrada pokuty se vždy promítne do ekonomické situace daného subjektu. Výše pokuty a její neprodlená úhrada by podle krajského soudu mohla být pro stěžovatele likvidační. Krajský soud zároveň neshledal, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, s čímž souhlasil i žalovaný.

[7] Řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku je stejně jako řízení o kasační stížnosti ovládáno zásadou dispoziční. To znamená, že soud je při posuzování důvodnosti návrhu oprávněn vycházet pouze z důvodů, které účastník uvede ve svém návrhu. Není jeho úkolem a nemá ani oprávnění dohledávat či domýšlet za účastníka konkrétní okolnosti a důvody, které by měly svědčit jeho návrhu na přiznání odkladného účinku. Stěžovatel proto musí v prvé řadě dostatečně podrobně uvést, v čem nepoměrně větší újma, která právě jemu hrozí, spočívá, jaký je její rozsah, z jakých konkrétních okolností vyvozuje, že tato hrozba je reálná a nikoli hypotetická. Na podporu svých tvrzení pak musí navrhnout provedení odpovídajících důkazů (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. ).

[8] Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti argumentoval tím, že úhrada pokuty ve výši 300.000, Kč, představuje 185 % jeho ročního zisku a poukázal na závěry krajského soudu, které tento soud vyslovil v usnesení, kterým přiznal odkladný účinek žalobě. Uvedl taktéž, že újma by hrozila i jeho klientům, kterým by v důsledku jeho „finanční paralýzy“ hrozila ztráta kontinuity nezbytné péče. Tato tvrzení však stěžovatel nedoložil odpovídajícími důkazy, které by umožnily kasačnímu soudu posoudit intenzitu tvrzené újmy a dosvědčily pravdivost jeho tvrzení. Ačkoliv krajský soud v usnesení, kterým přiznal žalobě odkladný účinek uvedl, že „[s]tanovená výše pokuty a její neprodlená úhrada by skutečně mohla být pro žalobce likvidační“, stěžovatel na tento závěr toliko odkázal a nikterak jej nedoložil. Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítnout.

[9] Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že ze shora uvedených důvodů návrh stěžovatele zamítl a kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Zároveň připomíná, že usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. , publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 20. března 2026

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu