Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 339/2017 - 34

Nao 339/2017 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci navrhovatele: V. Š., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, ve věci „návrhu na neplatnost voleb a hlasování ve volbách do PSP ČR VIII. V. o.“, o navrhovatelově námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška, Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a Daniely Zemanové, ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek, Josef Baxa, Radan Malík, Petr Mikeš, Pavel Molek, Miloslav Výborný a Daniela Zemanová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Návrhem ze dne 3. 11. 2017 se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, konaných ve dnech 20. a 21. října 2017. V rámci řízení o tomto návrhu vznesl dne 13. 11. 2017 námitku podjatosti všech členů volebního senátu. Důvodem podjatosti má podle navrhovatele být nevhodný postup volebního senátu v jeho volební věci. Volební senát totiž podle mínění navrhovatele neuznává navrhovatelovu „právní osobnost“ a rovněž mu nechce umožnit osobní přítomnost na jednání ve věci, jelikož hodlá rozhodnout bez jednání.

[2] Věc byla v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), předložena podle rozvrhu práce soudu k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu.

[3] Podle „Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[4] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát ( y).

[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. -16).

[6] Důvody navrhovatelem tvrzené podjatosti členů volebního senátu se zjevně týkají postupu volebního senátu v projednávané věci. Rozhodnutí bez nařízení jednání je zjevně postup, který volební senát zvolil k vyřízení navrhovatelovy věci, a jde o postup prima facie právem dovolený, ba dokonce zákonem předvídaný jako pravidelný (viz věta druhá , podle níž ve věcech neplatnosti voleb a hlasování jednání není třeba nařizovat). Z ničeho, co navrhovatel tvrdí či co by bylo patrné ze spisu, neplyne, že by volební senát měl ke stěžovateli zaujatý nebo jinak nevhodný postoj a že by postup řízení ve věci navrhovatele byl neodůvodněně nestandardní ve srovnání s jinými obdobnými případy.

[7] Námitka neuznání „právní osobnosti“ navrhovatele je pak zjevně mířící mimo představitelné důvody podjatosti. Z postupu volebního senátu není patrné, že by navrhovatele jakkoli ignoroval, nejednal s ním jako s účastníkem řízení či jinak popíral navrhovatelova (zejména procesní) práva. Není tedy ani náznaku toho, že by volební senát měl k navrhovateli zaujatý poměr.

[8] Námitka podjatosti je proto nedůvodná.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2017

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu