Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Vol 63/2017 - 48

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí, složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy jako soudce zpravodaje, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a Michaely Bejčkové, v právní věci navrhovatele: V. Š., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, 140 21 Praha, týkající se vyslovení návrhu na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Návrhem ze dne 3. 11. 2017 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017.

[2] Ve svém návrhu mimo jiné uvedl, že důkazy osvědčující neplatnost voleb označí až v rámci veřejného jednání, na které má jako občan nárok. Návazně dodal, že by mu měl být soudem poskytnut dostatečný prostor k tomu, aby mohl před vydáním rozhodnutí činit námitky, připomínky, postřehy, doplňky, úvahy, myšlenky, sentence, souvislosti, propojenosti, souvztažnosti a další okolnosti s podáním spojené.

[3] Dále navrhovatel „ustanovil“ řadu účastníku řízení; mezi jinými se jednalo o volební orgány, jednatelé politických stran, hnutí a politických koalic, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR atd. Navrhovatel svůj návrh zakončil s tím, že výrok bude formulovat až na nařízeném veřejném jednání.

[4] Soud navrhovatele poučil o složení senátu, načež byla podána námitka podjatosti, o které rozhodl jiný senát Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 15. 11. 2017, č. j. -33. V usnesení soud rozhodl, že soudci nejsou podjatí, návazně na což bylo usnesení vyvěšeno na úřední desce soudu.

[5] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval požadavkem navrhovatele na nařízení ústního jednání.

[6] Soudní přezkum návrhů a podání ve věcech volebních se vyznačuje tlakem na rychlost tohoto přezkumu. Návrh na přezkum neplatnosti voleb, hlasování či zvolení kandidáta, zpochybňuje regulérnost základního prvku demokratické společnosti a výrazně zasahuje do právní jistoty stran složení utvářeného zastupitelského sboru. Na soudní moci tak spočívá, aby tuto nejistotu odstranila v co možná nejkratší lhůtě.

[7] Zákon pro projednání a rozhodnutí volebních věcí stanovuje soudu 20 denní lhůtu, což je přímo spojené s omezením prostoru pro nařízení jednání dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Zákon dokonce nenařízení jednání ve věcech volebních považuje za výchozí pravidlo ( věta druhá ). Jednání se nařídí, jakožto výjimka z obecného pravidla, zejména v situaci, kdy je to vhodné a pro rozhodnutí věci potřebné, tedy například k provedení nezbytných a pro výsledek věci rozhodných důkazů.

[8] Navrhovatel ve svém návrhu napadá neplatnost voleb, což jeho podání činí nepřípustným dle (srov. usnesení ze dne 14. 11. 2013, č. j. -42). Nařízení ústního jednání či činění dalších procesních úkonů ve věci (výzva ke konkretizaci petitu návrhu či důkazních prostředků) je pro výše uvedené zjevně nadbytečné a soud k nim nepřistoupil.

[9] S ohledem na shora uvedené Nejvyšší správní soud podle návrh odmítl, neboť dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.

[10] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 16. listopadu 2017

Tomáš Langášek

předseda senátu