Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 58/2017 - 27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Zory Šmolkové, v právní věci žalobkyně Z. Š., proti žalovanému Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj – Katastrálnímu pracovišti Frýdek-Místek, se sídlem T.G. Masaryka 453, Frýdek-Místek, ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 3. 2017 se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, který spatřuje v tom, že ve po té, co doručila žalovanému podání označené jako „Návrh na opravu chyby v katastrálním operátu“, zaevidované pod

č. j. PD-25456/2016-802, obdržela od žalovaného pouze přípis označený jako „Sdělení“. Toto jednání žalovaného je dle žalobkyně v rozporu s jednacím řádem, který pod č. j. ČÚZK-10162/2014-22 vydal Český úřad zeměměřičský a katastrální

a také s , o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žalobkyně vytýká žalovanému, že v daném případě nezahájil řízení označené značkou OR, čímž se dopustil nezákonného zásahu ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), v důsledku kterého byla zkrácena na svých právech. Svá tvrzení žalobkyně opřela i o rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. -118 ze dne 17. 12. 2010. Žalobkyně navrhovala, aby zdejší soud určil, že nezahájení řízení o opravě chyby v katastrálním operátu na základě jejího návrhu je nezákonným zásahem žalovaného do práv žalobkyně

a zároveň zakázal žalovanému zasahovat do práv žalobkyně tím, že řízení OR

o opravě chyby v katastrálním operátu nezahájí. Rovněž žádala náhradu nákladů řízení.

Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě ze dne 2. 6. 2017 uvedl, že podání žalobkyně ze dne 14. 12. 2016 vyhodnotil jako podnět ve smyslu , , (dále jen „s. ř.“), který označil č. j. PD-25456/2016-802. Tento svůj postup odůvodnil tím, že dle ve spojení

s § 4 odst. 1 písm. e) téhož zákona žalovaná není aktivně procesně legitimována k podání návrhu na opravu chyby katastrálního operátu. Po vyhodnocení obsahu podnětu dospěl žalovaný k názoru, že není důvod k zahájení řízení a žalobkyni o tom nad rámec své úřední povinnosti vyrozuměl. Dále uvádí, že mu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně učinila v téže věci podání již 24. 10. 2014 a následně podávala nadřízenému orgánu podnět k uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 s. ř. a v obou případech byla neúspěšná.

V replice k vyjádření žalovaného, zaslané soudu dne 20. 7. 2017, žalobkyně uvádí, že nesouhlasí se závěrem žalovaného, že není vlastníkem předmětných nemovitostí ani jiným oprávněným ve smyslu , a tedy nemůže podat návrh na opravu chyby katastrálního operátu, jelikož se ve svém vyjádření žalovaný nezmínil o dalších skutečnostech, které dokládají, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání návrhu na opravu chyby katastrálního operátu.

U jednání dne 13. 9. 2017, ke kterému se žalovaný nedostavil, žalobkyně setrvala na svých stanoviscích a zdůraznila, že ke dni soudního jednání jí nebylo sděleno, proč není jinou oprávněnou osobou a proč nebylo řízení OR založeno.

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobkyně dne 14. 12. 2016 podala žalovanému podání označené jako „Návrh na opravu chyby v katastrálním operátu“, které bylo zaevidováno pod č. j. PD-25456/2016-802-1. Žalovaný vyhodnotil podání žalobkyně jako podnět dle § 42 s. ř. a tento svůj postup odůvodnil tím, že žalobkyně není vlastníkem předmětných pozemků ani jiným oprávněným ve smyslu

odst 1. písm. e) , a její podání tedy nelze vyhodnotit jako návrh ve smyslu

, jehož přímým důsledkem by bylo zahájení řízení o opravě chyby označovaného značkou OR. Po posouzení obsahu podnětu dospěl žalovaný k závěru, že zde nejsou důvody pro zahájení řízení o opravě chyby katastrálního operátu z moci úřední a žalobkyni o tom informoval prostřednictvím sdělení č. j. PD-25456/2016-802-2, které jí bylo 21. 1. 2017 doručeno.

Vzhledem k tomu, že se žalobkyně svou žalobou domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, krajský soud vycházel při posouzení věci ze skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí ( “).

Podle každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

Zdejší soud se zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně, tedy otázkou důvodnosti návrhu u zásahové žaloby. Je nutno zkoumat pět podmínek. Vymezením těchto podmínek se zabýval i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) kupříkladu v rozsudku č. j. -29 ze dne 3. 6. 2016 (veškerá rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz): „Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle ust. a násl. poskytnout (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. - 65, publ. pod č. 603/2005 Sb. NSS, ze dne 9. 1. 2013, č. j. – 20, nebo rozsudek ze dne 27. 11. 2014, č. j. - 32).“

Krajský soud se zabýval otázkou, zda byla žalobkyně v důsledku nezahájení řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, které by bylo označeno značkou OR, přímo zkrácena na svých právech. I nečinnost správního orgánu může být kvalifikována jako omisivní zásah, a proto bylo třeba posoudit, zda žalobkyní vymezená nečinnost žalovaného byla či nebyla v souladu se zákonem. Katastrální zákon v § 36 odst. 1 taxativně vymezuje okruh osob, které jsou legitimovány k podání návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu. Mezi tyto osoby patří vlastník pozemku, kterého se chyba týká a také jiný oprávněný ve smyslu

. V případě, že by osoba spadající do jedné z těchto dvou kategorií u příslušného úřadu podala návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, vznikla by na straně příjemce podání zákonná povinnost dle ve spojení

s § 44 s. ř. řízení o opravě chyby zahájit. Tato povinnost však nevzniká za situace, kdy osoba podávající není ani vlastníkem ani jiným oprávněným a na její podání se proto zákonná úprava návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu nevztahuje. Žalovaný vysvětlil, že žalobkyně nemůže být považována za jinou oprávněnou osobu, neboť pozemek, k němuž se měla vztahovat oprava, není ani zčásti totožný s povinným pozemkem dle odstupní smlouvy ze dne 4. 2. 1952, jíž se žalobkyně dovolávala; závěr žalovaného žalobkyně věcně nezpochybnila a soud se s ním ztotožňuje. Žalovaný tedy postupoval správně, když v souladu v § 37 odst. 1 s. ř. podání žalobkyně vyhodnotil jako podnět k zahájení řízení ex offo ve smyslu § 42

s. ř. a využil možnost řízení na základě podnětu nezahájit, neboť dospěl k názoru, že pro to není důvod. Soud se proto neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že žalovaný

měl postupovat dle čl. 33 Jednacího řádu č. j. ČÚZK-10162/2014-22, neboť tento se vztahuje čistě na řízení zahájená ex offo nebo na návrh na opravu chyby v katastrálním operátu. Není úkolem soudu přezkoumávat, proč v dané věci nebylo zahájeno řízení ex offo, neboť tímto nedochází na straně žalobkyně k zásahu do jejích práv. Dlouhodobá, bohatá a konstantní judikatura správních soudů setrvale stojí na stanovisku, že na zahájení řízení z moci úřední (ex offo) nemá soukromá osoba veřejné subjektivní právo (srov. např. nález bývalého československého Nejvyššího správního soudu č. Boh. A 7229 ze dne 25. 9. 1922; usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8. 10. 2002; rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. -26 ze dne 22. 1. 2014, č. j. -35 ze dne 21. 8. 2014, č. j. -162 ze dne 30. 8. 2007, č. j. -58 ze dne 8. 7. 2009, č. j. -62 ze dne 14. 9. 2011, č. j. -26 ze dne 15. 2. 2017 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. -68 ze dne 1. 3. 2017).

Za této situace jsou bezpředmětné výtky žalovanému, které žalobkyně uvádí v replice k vyjádření žalovaného ze dne 24. 7. 2017, že ve vyjádření k žalobě i ve sdělení, které po vyhodnocení podnětu žalovaný žalobkyni zaslal, absentují některé skutečnosti, které zde dle žalobkyně mají být uvedeny. Ten kdo podává podnět

u správního orgánu má dle § 42 s. ř., v případě, že o to požádá, právo, aby mu správní orgán do 30 dnů od doručení podání sdělil, že řízení zahájil nebo že neshledal k jeho zahájení důvod. Vzhledem k tomu, že o to žalobkyně ve svém podání ze dne 14. 12. 2016 nepožádala, nelze uvažovat o porušení povinností na straně žalovaného, neboť zde žádná povinnost ex lege nevznikla. Ke stejné námitce vůči vyjádření žalovaného k žalobě soud konstatuje, že tento úkon je čistě v dispozici žalovaného a uvedením či neuvedením skutečností v něm obsažených nemůže dojít k zásahu do práv žalobkyně.

Soud proto žalobu podle pro nedůvodnost zamítl.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné straně nevznikly náklady nad rámec její úřední povinnosti ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Krajský soud v Ostravě

dne 13. září 2017

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu