Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Ads 262/2017 - 19

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: MgA. M. J., zast. JUDr. Liborem Koňaříkem, advokátem se sídlem Nad Lánem 1206/1, Olomouc, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o návrhu na obnovu řízení ve věci sp. zn. , v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 7. 2017, č. j. - 15,

t a k t o :

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“), kterým byl jako nepřípustný dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), odmítnut jeho návrh na obnovu řízení ve věci sp. zn. . Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[2] Předmětem sporu je otázka, zda usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu na povolení obnovy řízení bylo či nebylo zákonné.

[3] V posuzované věci návrh stěžovatele směřoval proti rozsudku krajského soudu ze dne 1. 2. 2017, č. j. - 95, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2015, č. j. 2015/62079-421/1, ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Stěžovatel se domáhal obnovy řízení, jehož předmětem bylo přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, nikoli ochrana před zásahem správního orgánu nebo věc politických stran a politických hnutí (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. - 21 a ze dne 29. 6. 2016, č. j. - 36). S ohledem na uvedené jej krajský soud dle jako nepřípustný odmítl.

II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření ke kasační stížnosti

[4] Stěžovatel brojí proti usnesení krajského soudu kasační stížností dle , b) a e)

[5] Nezákonnost usnesení dle spatřuje v tom, že v dané věci se jedná a musí jít nejdříve o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu a teprve v případě povolení obnovy a zrušení napadeného rozhodnutí správního orgánu může dojít k nápravě, tj. ochraně stěžovatele před zásahem správního orgánu. Právě pro následnou ochranu stěžovatele před zásahem správního orgánu neměl být návrh na obnovu řízení odmítnut s odůvodněním, že předmětem návrhu na obnovu řízení bylo přezkoumání rozhodnutí správního orgánu. Naopak povolením obnovy dojde k odstranění nezákonnosti a vad řízení a následným rozhodnutím ve věci mohlo dojít k naplnění , tj. ochrany před zásahem správního orgánu.

[6] Tím, že krajský soud věc odmítl a vůbec se nezabýval skutečnostmi uvedenými v návrhu, došlo k nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [ ] a následně k vadám řízení ve smyslu Pro tyto důvodně vytýkané vady měl krajský soud povolit obnovu řízení a rozhodnutí správního orgánu zrušit.

[7] Skutečnosti a důkazy uvedené v návrhu na obnovu řízení, které krajský soud nezkoumal a nevyhodnotil ve všech souvislostech a které bez své viny žalovaný (zřejmě myšlen stěžovatel, pozn. NSS) nemohl použít v původním řízení, kdy zejm. bylo rozhodnuto jinak o předběžné otázce, a to v rozporu s a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, kdy tyto skutečnosti a důkazy mohly zcela evidentně přivodit pro stěžovatele příznivější rozhodnutí ve věci, teprve mohly vést k naplnění jeho skutečné ochrany před zásahem správního orgánu. Jelikož se krajský soud nezabýval skutečnostmi uvedenými v odmítnutém návrhu na obnovu řízení, nemohlo dojít k naplnění

[8] Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[9] Žalovaný se ke kasační stížnosti vyjádřil tak, že se ztotožnil s napadeným usnesením krajského soudu, z něhož citoval. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[10] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem ( ). Poté přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a odst. 4 ), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

[11] Soud předesílá, že dle jeho konstantní judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. - 98, č. 625/2005 Sb. NSS) v případě usnesení o odmítnutí návrhu lze podat kasační stížnost pouze z důvodu uvedeného v Soud se proto může (a musí) zabývat toliko zákonností odmítnutí návrhu stěžovatele, a to v rozsahu jím vznesených stížnostních námitek, případně (s ohledem na ) nad jejich rámec z úřední povinnosti i důvody pro zmatečnost řízení před soudem, jež vyústilo v rozhodnutí o odmítnutí návrhu, dále vadami tohoto soudního řízení, které mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci a případnou nepřezkoumatelností rozhodnutí krajského soudu. S ohledem na uvedené se tedy soud zabýval těmi námitkami, jež jsou podřaditelné pod

[12] Stěžovatel se v nyní projednávané věci domáhal povolení obnovy řízení ukončeného rozsudkem krajského soudu ze dne 1. 2. 2017, č. j. - 95, kterým krajský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2015, č. j. 2015/62079-421/1. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci ze dne 4. 9. 2015, č. j. OLA-8179/2015-BE, jímž byl stěžovatel ode dne 5. 8. 2015 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání.

[13] Podle je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému buď v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu [písm. a)], nebo ve věcech politických stran a politických hnutí [písm. b)]. Jedná se o taxativní výčet soudních řízení, kde je obnova řízení ze zákona přípustná; a contrario z toho vyplývá, že návrh na obnovu řízení není přípustný v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle a násl. ; takový návrh soud odmítne dle (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2016, č. j. 2 Ads 91/2016- 41 a ze dne 29. 6. 2016, č. j. - 39).

[14] Posuzovaný návrh na obnovu řízení směřoval proti rozsudku, který byl vydán v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu a násl. , a proto s ohledem na shora uvedené byl návrh nepřípustný. Za takové situace musí příslušný soud návrh na obnovu řízení odmítnout, aniž by ho věcně projednal, dle , tj. krajský soud se nemůže vůbec zabývat blíže skutečnostmi a důkazy uvedenými v návrhu. Krajský soud tedy postupoval v souladu s dikcí zákona a jeho postupu nelze v tomto směru ničeho vytknout.

[15] Stěžovatel účelově přizpůsobuje určitou část kasační stížnosti, při své argumentaci konkrétně používá pouze slovní spojení „o ochraně před zásahem správního orgánu.“ Tímto způsobem stěžovatel v podstatě ignoruje zbylou část , z níž jednoznačně plyne, že obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu (zdůrazněno NSS). Pouze v případě, že by bylo v předcházejícím řízení rozhodováno o zásahové žalobě, což nebyl posuzovaný případ, mohl by být návrh na obnovu řízení za splnění dalších zákonem stanovených podmínek věcně projednán.

IV. Závěr a náklady řízení

[16] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s podanou kasační stížnost zamítl. O věci rozhodl bez jednání postupem podle , dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

[17] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , větu první, , ve spojení s , dle kterých nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v soudním řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. září 2017

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu