Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 252/2017 - 21

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Petra Průchy a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci navrhovatelky: E. M., v řízení o námitce podjatosti vznesené navrhovatelkou ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 13. června 2017 se navrhovatelka domáhala, aby Nejvyšší správní soud „provedl přezkum zákonnosti v kasačním řízení – o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu dle zák. odst. písm. a, b, c, tak jak stanoví zákon příslušným soudem ve správním řízení, od zahájení nezákonně vedeného sloučeného řízení územního se stavebním Mě SÚ Vsetín od 9. 1. 2002 a tím zrušení 15 letého nezákonně vedeného řízení“. Dále navrhovatelka žádala o přiznání „peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu a diskriminaci […] dle zákona , , částku 1,000 000 Kč a za vzniklé náklady částku 200.000 Kč“, o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

[2] Předseda osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec, jemuž bylo podání stěžovatelky v souladu s rozvrhem práce přiděleno k posouzení, ji sdělením ze dne 23. června 2017, č. j. - 6 informoval, že její podání založil bez věcného projednání, neboť Nejvyšší správní soud nemá pravomoc o takových návrzích rozhodovat.

[3] Navrhovatelka následně namítla podjatost JUDr. Michala Mazance. V námitce doručené Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. července 2017 uvedla, že se JUDr. Mazanec nezabýval jejím návrhem s ohledem na , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. - 35 ji neosvobodil od soudních poplatků, nevyhověl její žádosti o ustanovení zástupce a nezabýval se její žádostí o spojení řízení s řízením o dovolání navrhovatelky vedeným u Nejvyššího soudu. Navrhovatelka proto požádala o nové posouzení svého podání a přidělení věci jinému soudci.

[4] Předseda senátu JUDr. Michal Mazanec se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že navrhovatelku zná pouze z rozhodovací činnosti, nikoli osobně, a nemá žádný vztah k ní ani k posuzované věci. Necítí se proto podjatý a není si vědom žádné skutečnosti, která by jeho podjatost mohla zakládat.

[5] Šestý senát Nejvyššího správního soudu, kterému byla námitka podjatosti vznesená navrhovatelkou přidělena k posouzení, v této věci shledal neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v tom, že námitka podjatosti nebyla uplatněna v rámci žádného soudního řízení. „Jednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle je existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. července 2013, č. j. - 7). Pomineme-li, že podání navrhovatelky ze dne 13. června 2017 nebylo vůbec způsobilé řízení před Nejvyšším správním soudem zahájit, neboť se nejednalo o kasační stížnost ani o žádný z návrhů, o nichž Nejvyšší správní soud na základě zákona rozhoduje ( ), byla námitka podjatosti navrhovatelkou vznesena až poté, co bylo „řízení“ o jejím návrhu ze strany Nejvyššího správního soudu „skončeno“ sdělením JUDr. Michala Mazance o založení jejího podání bez věcného posouzení.

[6] Podle § 46 odst. 1 písm. a) platí, že soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že v této věci jsou předpoklady pro postup podle citovaného ustanovení splněny. Neexistenci řízení, v jehož rámci by stěžovatelka mohla námitku podjatosti vznést, bezesporu nelze žádným procesním postupem odstranit. Proto je nutné námitku podjatosti podle citovaného ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2017

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu