Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 31/2013 - 7

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 8

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: Ing. Z. Ch., proti žalované: Univerzita Karlova v Praze, se sídlem Ovocný Trh 560/5, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutím děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ze dne 9. 10. 2009, č. j. Stud/Vše/1521, rozhodnutí ze dne 9. 10. 2009, č. j. Stud/Vše/1522, rozhodnutí ze dne 11. 2. 2010, č. j. Stud/Vše/272 a proti rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy v Praze ze dne 29. 3. 2010, č. j. 1488/10/III/Ká/Šti, o návrhu na vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Návrh s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce v podání doručeném Městskému soudu v Praze dne 16. 6. 2013 uplatnil námitku podjatosti podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vůči soudcům Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. . Uvedl, že o okolnostech, na základě kterých podle něj mají být soudci Městského soudu v Praze vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci se dozvěděl dne 12. 6. 2013. Důvod podjatosti žalobce spatřoval v tom, že předseda i místopředseda Městského soudu v Praze působí u žalované jako pedagogové. Podle žalobce není pochyby o tom, že externí pedagogická spolupráce libovolného soudce s žalovanou je spojena s finanční odměnou, lze ji rovněž hodnotit jako prestižní záležitost. Předseda i místopředseda Městského soudu v Praze pak mohou v zákonem stanovených případech vykonávat k soudcům tohoto soudu úkoly státní správy. Žalovaná a Městský soud v Praze spolu dále úzce, dobrovolně a intenzivně spolupracují. Společně pořádají stáže u Městského soudu v Praze pro studenty – členy akademické obce žalované, kteří rovněž pomáhají s výkonem administrativy spojené se soudní agendou. Tato skutečnost může u vedení Městského soudu v Praze i jednotlivých soudců vyvolávat pocit vděčnosti a přátelského vztahu k žalované. Žalobce proto považuje své postavení za značně znevýhodněné a nerovné. Pracovní styk Městského soudu v Praze a žalované může dále vést k získávání detailních informací o rozhodování soudu, což může žalovaná využít při hájení svých rozhodnutí či úředního postupu. Nelze vyloučit ani snahy žalované o ovlivnění rozhodování Městského soudu v Praze.

Žalobce dále uvedl, že řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. bylo sice skončeno vydáním rozsudku ze dne 28. 2. 2013, č. j. – 170, nicméně v důsledku podání kasační stížnosti proti tomuto rozsudku (vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ) nelze vyloučit, že 11. senát Městského soudu v Praze bude ve věci znovu rozhodovat. Z procesní opatrnosti proto podává námitku podjatosti a navrhuje vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . Současně navrhl postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě.

Nejvyšší správní soud ze soudního spisu sp. zn. zjistil, že řízení o žalobě žalobce proti rozhodnutím děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ze dne 9. 10. 2009, č. j. Stud/Vše/1521, jeho rozhodnutí ze dne 9. 10. 2009, č. j. Stud/Vše/1522, a rozhodnutí ze dne 11. 2. 2010, č. j. Stud/Vše/272 a proti rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy v Praze ze dne 29. 3. 2010, č. j. 1488/10/III/Ká/Šti, bylo skončeno vydáním rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2013, č. j. – 170. Rozsudek nabyl právní moci dne 21. 3. 2013.

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

Nejvyšší správní soud předně uvádí, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno v rámci relativně samostatného řízení (jakkoli procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které lze ve smyslu zásady dispoziční zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti uplatněné v souladu s požadavky a Toto řízení je také nutno formálně ukončit usnesením s meritorním výrokem, v případě zpětvzetí námitky je naopak nutno řízení zastavit podle V rámci řízení o námitce podjatosti se aplikuje i ustanovení , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Jednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle je existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto. Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, toliko u těch rozhodnutí, u nichž připouští mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost; v takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle

Jak již sám žalobce uvedl při uplatnění námitky podjatosti, řízení o jeho žalobě bylo pravomocně skončeno vydáním rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2013, č. j. – 170. Z obsahu námitky podjatosti je přitom zřejmé, že ji žalobce uplatnil pro případ, že Městský soud v Praze bude v budoucnu v této věci znovu rozhodovat. Zda bude řízení Městského soudu v Praze v budoucnu pokračovat, přitom závisí na nejisté skutečnosti, tedy na výsledku řízení o kasační stížnosti podané proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2013, č. j. – 170. Za této situace Nejvyšší správní soud uzavírá, že je-li řízení ve věci žalobce v současné době pravomocně skončeno, znamená to pro rozhodnutí o námitce podjatosti neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Návrh žalobce na vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci proto odmítl podle ustanovení

Vzhledem k tomu, že na základě návrhu žalobce nedošlo k vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě podle

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. července 2013

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu