Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 254/2017 - 56

- 57

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: nezl. H. P. L., zastoupena Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 5/101, Praha 1, o návrhu Krajského soudu v Brně na rozhodnutí o místní příslušnosti,

t a k t o :

K projednání a rozhodnutí věci je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Žalobou adresovanou Městskému soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 7. 10. 2016, č. j. 308309/2016-KKM, jímž byl zamítnut její rozklad proti usnesení Velvyslanectví České republiky v Hanoji ze dne 4. 8. 2016, č. j. 1828/2016-HANOI-II. Velvyslanectví tímto rozhodnutím odložilo žádost žalobkyně ze dne 11. 4. 2016 o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny na území České republiky.

[2] Usnesením ze dne 24. 5. 2017, č. j. - 39, Městský soud v Praze věc postoupil Krajskému soudu v Brně, neboť dospěl k závěru, že tento soud je k projednání a rozhodnutí věci místně příslušný. Městský soud dovodil, že v daném případě je třeba při určení místní příslušnosti postupovat ve smyslu podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Z něj vyplývá, že je v daném případě příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. Dotazem na zástupce žalobkyně městský soud zjistil, že pro případ povolení trvalého pobytu má žalobkyně zajištěno ubytování v obci X nacházející se v Jihomoravském kraji. Tudíž by po vstupu na území ČR měla splnit ohlašovací povinnost u Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, které plní podle zákona o pobytu cizinců funkci ohlašovacího orgánu. Jeho místní příslušnost se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu, a pokud jej hlásit nemusí, tak podle místa, kde se zdržuje. Proto městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně.

[3] S těmito závěry vyjádřil krajský soud dne 19. 7. 2017 nesouhlas a věc podle předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Krajský soud vyjádřil názor, že pravidlo uvedené v zákona o pobytu cizinců na danou věc nedopadá. Dále krajský soud zdůraznil, že žádný z účastníků místní příslušnost nezpochybnil a městský soud shledal, že není místně příslušný, až po vyžádání sdělení zástupce žalobkyně ohledně zajištěného pobytu. Krajský soud zpochybnil důvěryhodnost tohoto sdělení a vyjádřil obavu z možného budoucího vybírání příslušnosti soudu v případě, že by soudu postačilo pouhé sdělení. Závěrem uvedl, že v případě nejistoty ohledně místa budoucího plnění ohlašovací povinnosti cizince by se mělo vycházet ze zásady perpetuatio fori.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[4] Podle platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“

[5] Určení místní příslušnosti podle je obecným pravidlem, které se v souladu se zásadou lex specialis derogat generali použije pouze v případě, že speciální předpis nestanoví jinak.

[6] Podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců platí, že „[k] řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním deliktu“. Ve věcech pobytu cizinců se tedy ustupuje od obecného pravidla, že místně příslušný je soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni, a to ve prospěch místa (budoucího) pobytu cizince.

[7] V daném případě se jednalo o situaci, kdy byla podána žaloba proti zamítnutí rozkladu proti usnesení o odložení věci týkající se povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny. Jedná se tedy o věc pobytu cizinců na území České republiky, tudíž je nutné v této věci namísto obecného pravidla použít k určení místní příslušnosti soudu speciální pravidlo zákona o pobytu cizinců.

[8] Jak je zjevné ze spisu, v posuzovaném případě městský soud před rozhodnutím o postoupení věci pouze vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, sdělil připojení jiného rozhodnutí k projednávané žalobě, vyzval žalovaného k zaslání vyjádření k žalobě a spisového materiálu, ze kterého zjistil, že zákonný zástupce žalobkyně má bydliště v obci X, a následně požádal o sdělení, na jaké adrese je žalobkyně hlášena k pobytu a kde by měla v případě vydání pobytového povolení zajištěno ubytování na území České republiky. Po doručení sdělení právního zástupce městský soud usnesením věc postoupil Krajskému soudu v Brně, jelikož ubytování žalobkyně má být zajištěno v obci X, která se nachází v Jihomoravském kraji.

[9] Po zaslání nesouhlasu krajského soudu s postoupení věci byla žalobkyní předložena kopie žádosti o povolení k trvalému pobytu, kde je uvedena adresa zajištěného pobytu, která se shoduje s adresou uvedenou ve sdělení. Z uvedeného tedy vyplývá, že ji neuvedla pouze za účelem ovlivnění místní příslušnosti krajského soudu, naopak ji již předtím uvedla v žádosti o povolení k pobytu. Obava krajského soudu z možného vybírání si místně příslušného soudu zde tedy není namístě.

[10] Účelem speciální místní příslušnosti ve věcech pobytu cizinců je přiblížit rozhodující soud co nejblíže budoucímu pobytu žadatele o trvalý pobyt. Rodiče žalobkyně bydlí v obci X, kde má mít i nezletilá žalobkyně zajištěno ubytování. Tudíž má být místní příslušnost určena ve vazbě na obec X. Podle bodu 72 přílohy k , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), spadá obec X do obvodu Okresního soudu ve Vyškově, a tedy do obvodu Krajského soudu v Brně. Místně příslušným projednat a rozhodnout tuto věc je tedy Krajský soud v Brně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2017

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu