Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Afs 332/2016 - 39

- 40

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: Vysoké učení technické v Brně, se sídlem Antonínská 548/1, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, in eventum proti rozhodnutí žalovaného – oznámení o nevyplacení části dotace ze dne 22. 1. 2015, č. S-0138/04/02, č. j. MSMT-40403/2014 – 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2016, č. j. – 46,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

[1] Žalobou ze dne 23. 3. 2015 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v protiprávním zadržování nárokových finančních prostředků ve výši 13.355.921,50 Kč na základě oznámení žalovaného o nevyplacení části dotace ze dne 22. 1. 2015, č. S-0138/04/02. Dotaci žalovaný poskytl žalobci rozhodnutím ze dne 28. 2. 2011, č. 0138/04/01, č. j. 5139/2010-45, ve znění dodatku ze dne 5. 1. 2012, v celkové maximální možné výši 481.613.649 Kč za účelem uskutečnění projektu: „Dostavba a rekonstrukce areálu Fakulty stavební VUT v Brně při ulici Veveří a Žižkova“. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že oznámení o nevyplacení dotace je rozhodnutím ve smyslu , (dále jen „ “), domáhal se žalobce jeho zrušení.

[2] Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem odmítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného (výrok I.) a zamítl žalobu proti rozhodnutí – oznámení o nevyplacení dotace č. S-0138/04/02 (výrok II.). Výrokem III. pak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Městský soud vyšel z předpokladu, že oznámení o nevyplacení dotace je rozhodnutím ve smyslu , jeho nezákonnost ovšem neshledal.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[3] Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojil proti výrokům II. a III. rozsudku městského soudu kasační stížností z důvodu uvedeného v Nesouhlasil především se závěry městského soudu o správnosti postupu žalovaného podle , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Žalovaný nebyl a nemohl být oprávněn konstatovat porušení , o veřejných zakázkách, žalobcem bez předchozího rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti upozornil, že dne 9. 12. 2016 vydal nové oznámení o nevyplacení části dotace č. S-0138/04/04, kterým napadené oznámení nahradil, resp. zrušil. V mezidobí se totiž změnily skutkové okolnosti. Oznámení napadené žalobou bylo vydáno za účelem, aby byly řádně a včas ochráněny veřejné prostředky ve výši dotčené pochybením stěžovatele. V rozhodné době bylo na zálohových platbách stěžovateli vyplaceno 455.402.937,44 Kč z celkové výše 481.613.649 Kč. Bylo tedy třeba počítat s možností, že stěžovatel ještě o zbývající nevyčerpané finanční prostředky požádá. Napadené oznámení o nevyplacení dotace bylo tedy vydáno s předpokladem jeho vykonatelnosti. Stěžovatel však o zbývající finanční prostředky následně nepožádal. Částka, jíž se domáhal žalobou, tedy nemohla být žalovaným fakticky zadržena.

[5] Poté, kdy bylo provedeno závěrečné vypořádání projektu v souladu s , o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), bylo zřejmé, že stěžovatel nedočerpá dotčené finanční prostředky a předmětné rozhodnutí (oznámení ze dne 22. 1. 2015) tedy nebude možné v materiálním smyslu vykonat. Žalovaný proto vydal dne 9. 12. 2016 nové oznámení o nevyplacení dotace, kterým původní oznámení nahradil. Vzhledem k mimořádným okolnostem případu je žalovaný přesvědčen, že zrušení napadeného rozhodnutí nelze klást k jeho tíži, neboť od začátku jednal s úmyslem chránit veřejné prostředky a nemohl důvodně předpokládat, že rozhodnutí ze dne 22. 1. 2015 nebude možné fakticky vykonat. Nové oznámení o nevyplacení dotace ze dne 9. 12. 2016 žalovaný zaslal soudu spolu s vyjádřením.

[6] Stěžovatel na zaslané vyjádření žalovaného nereagoval.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[7] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval podmínkami řízení a shledal, že nejsou splněny.

[8] Jakkoliv soud při svém rozhodování vychází podle ve spojení s ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, splnění podmínek řízení zkoumá kdykoliv za řízení z úřední povinnosti. Mezi podmínky řízení patří např. pravomoc a příslušnost soudu, procesní způsobilost účastníka, existence předmětu řízení a další. Bez jejich naplnění nemůže soud ve věci meritorně rozhodnout.

[9] V souladu s usnesením rozšířeného senátu ze dne 18. 4. 2017, č. j. – 48, je třeba považovat oznámení o nevyplacení dotace vydané podle rozpočtových pravidel ve znění účinném do 19. 2. 2015 za rozhodnutí, proti němuž lze brojit žalobou podle

[10] Nezbytnou podmínkou řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle je existence „rozhodnutí“ ve smyslu uvedeného ustanovení. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud je žalobou napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, nahrazeno jiným nebo změněno v jiném řízení, odpadl tím předmět řízení o žalobě podle Odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, pro který soud žalobu odmítne podle (viz např. rozsudky ze dne 12. 4. 2007, č. j. – 95, ze dne 28. 5. 2010, č. j. – 104, ze dne 19. 5. 2011, č. j. – 60, nebo ze dne 30. 6. 2014, č. j. – 65).

[11] Totožné důsledky pak nastanou i v případě zrušení, nahrazení či změny napadeného rozhodnutí v jiném řízení v průběhu řízení o kasační stížnosti. Ani v tomto případě nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí ve věci samé z důvodu neexistence předmětu řízení (viz např. rozsudek ze dne 14. 1. 2016, č. j. – 24). Nejvyšší správní soud by případným věcným přezkumem kasační stížnosti nerozhodoval o konkrétních veřejných subjektivních právech, neboť napadené rozhodnutí, které veřejná subjektivní práva stěžovatele mohlo zasáhnout, již neexistuje. I pokud by Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti a zrušil rozsudek krajského (městského) soudu, krajský soud by nemohl řízení dále vést pro neexistenci předmětu řízení a musel by žalobu odmítnout bez věcného projednání. Nejvyšší správní soud by nemohl případně uplatnit ani svou pravomoc podle a zrušit napadené rozhodnutí sám, neboť nelze zrušit již zrušené, a tedy neexistující rozhodnutí. Soudní přezkum věci samé by tedy nemohl vést k účinné ochraně veřejných subjektivních práv stěžovatele.

[12] V nyní posuzované věci žalovaný nahradil napadené oznámení o nevyplacení dotace novým oznámením ze dne 9. 12. 2016, které Nejvyššímu správnímu soudu zaslal. V souladu s výše uvedenou judikaturou tak odpadly podmínky řízení o kasační stížnosti a tento nedostatek je neodstranitelný.

[13] Je třeba dodat, že ani za popsané situace stěžovateli nejsou odepřeny právní prostředky ochrany. V souladu s § 14e rozpočtových pravidel ve znění účinném od 20. 2. 2015 má stěžovatel možnost podat proti novému oznámení o nevyplacení dotace ze dne 9. 12. 2016 námitky, o nichž je žalovaný povinen rozhodnout. Toto rozhodnutí je následně možné přezkoumat prostřednictvím žaloby podle za podmínek stanovených .

IV. Závěr a náklady řízení

[14] S ohledem na neodstranitelný nedostatek podmínek řízení Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost podle za použití

[15] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl v souladu s větou první za použití tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.

[16] V souladu s , o soudních poplatcích, soud vrátil stěžovateli zaplacený poplatek za kasační stížnost, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. června 2017

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu