Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 202/2017 - 68

pokračování - 69

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu, se sídlem Cejl 48/50, Brno, zastoupeného JUDr. Petrou Humlíčkovou, advokátkou se sídlem Štěpánská 640/45, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Kounicova 67, Brno, v řízení o námitce podjatosti žalobce,

t a k t o :

Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Faisal Husseini, Ph.D. a Mgr. Petr Pospíšil n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce napadl u Krajského soudu v Brně rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2017, č. j. MMB/0496661/2016/Navr, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Brno – jih ze dne 27. 10. 2016, č. j. MCBJIH/10842/2016/Rus. Tímto rozhodnutím uložil Úřad městské části Brno – jih Správě železniční dopravní cesty, státní organizaci, provést náhradní výsadbu 430 kusů stromů na pozemcích ve vlastnictví statutárního města Brna a pečovat o vysazené dřeviny.

[2] Dne 13. 4. 2017 vznesl žalobce námitku podjatosti soudců Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Faisala Husseini, Ph.D. a Mgr. Petra Pospíšila. Podjatost dovozuje ze skutečnosti, že jmenovaní soudci tvořili tříčlenný senát, který o této věci rozhodl v předchozím řízení rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2016, č. j. - 70. Dle žalobce je nevhodné, aby v senátu 29 A byly opět osoby, s jejichž právním názorem ve své žalobě zásadně polemizuje. Z toho důvodu očekával, že jeho třetí žalobu bude řešit senát 31 A, proto v textu žaloby opakovaně na řadě míst žádá „31. senát“, aby pečlivě posoudil správnost rozsudku „29. senátu“. Žalobce má za to, že tato skutečnost zakládá důvod pochybovat o jejich nepodjatosti při projednávání jeho žaloby podle , (dále jen „ “).

[3] Soudci Krajského soudu v Brně se k námitce podjatosti vyjádřili v tom smyslu, že nemají žádný poměr k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům. Okolnosti uváděné žalobcem nejsou důvodem pro jejich vyloučení z projednání věci.

[4] Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

[5] Podle „[ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“

[6] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), tj. v podmínkách projednávané věci žalobci, nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[7] Podle „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[8] Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publ. pod č. NSS, dospěl k závěru, že podíl soudce na rozhodování v předchozím soudním řízení ve smyslu , který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se týká rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně; předchozím soudním řízením není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků. Obdobně v usnesení ze dne 6. 1. 2005, č. j. - 54, publ. pod č. NSS, Nejvyšší správní soud shledal, že smysl právní úpravy vyloučení soudce z důvodu jeho podílu na předchozím soudním řízení „spočívá ve vyjádření principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. S ohledem na specifika správního soudnictví je nutno pojem „předchozí soudní řízení“ interpretovat tak, že tutéž věc nemůže u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat stejný soudce.“

[9] Z námitky samotné i z předloženého spisu je zřejmé, že o shora popsanou situaci instanční oddělenosti, tj. rozhodování ve stejné věci u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu, se v projednávané věci nejedná. Jmenovaní soudci vydali dne 26. 5. 2016 rozsudek č. j. - 70, kterým zrušili rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2014, č. j. MMB/0472533/3013/Navr, a věc mu vrátili k dalšímu řízení, v němž žalovaný následně vydal rozhodnutí, které je v projednávané věci sp. zn. u Krajského soudu v Brně napadeno žalobou. Takové řízení není „předchozím soudním řízením“ ve smyslu věty druhé Naopak jedná se o okolnost spočívající v postupu soudců v řízení o (téže) projednávané věci, která podle věty třetí výslovně není důvodem k vyloučení soudců.

[10] Lze tedy uzavřít, že námitka žalobce neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti ve smyslu , a ani z vyjádření shora jmenovaných soudců neplyne nic, co by mohlo založit pochybnost o jejich nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu.

[11] Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku podjatosti soudců Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Faisala Husseini, Ph.D. a Mgr. Petra Pospíšila neshledal důvodnou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 28. června 2017

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu