Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 108/2017 - 30

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: Mgr. D. K., proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2017, č. j. - 15,

t a k t o :

I. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Žalobkyně byla rozhodnutím Městského úřadu Valašské Meziříčí ze dne 7. 7. 2016, č. j. MěÚVM 29702/2016, uznána vinnou ze spáchání přestupku podle , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „ “). Tohoto přestupku se měla dopustit tím, že jako vlastník vozidla vyřazeného z provozu podle příslušnému správnímu orgánu neodevzdala požadované dokumenty. Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 2. 2017, č. j. KUZL-56146/2016, částečně změnil rozhodnutí Městského úřadu Valašské Meziříčí tak, že změnil výši sankce a upustil od povinnosti žalobkyně hradit náklady řízení.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně ke Krajskému soudu v Brně žalobu podle Krajský soud v Brně však dospěl k závěru, že místně příslušným soudem k projednání věci je Krajský soud v Ostravě, a proto napadeným usnesením žalobu postoupil podle místně příslušnému soudu.

II.

[3] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost. V ní uvedla, že krajský soud nevzal v potaz, že žalobu směřovala proti Krajskému úřadu Zlínského kraje, který nespadá do obvodu Okresního soudu v Karviné, a dále, že v roce 2011 byla její žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje projednána právě Krajským soudem v Brně. V jiném řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě nadto podala námitku podjatosti vůči všem soudcům, přičemž Vrchní soud v Olomouci její námitce vyhověl. Závěrem stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.

III.

[4] Nejvyšší správní soud předně podotýká, že podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. - 19, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS, není podání kasační stížnosti proti usnesení o postoupení místně příslušnému soudu podle spojeno s poplatkovou povinností ani s povinným zastoupením advokátem. O stěžovatelčině žádosti o osvobození od soudních poplatků proto Nejvyšší správní soud nerozhodoval.

[5] Pokud jde o stěžovatelčinu žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, podle lze navrhovateli na návrh ustanovit zástupce pro řízení o kasační stížnosti, jsou-li u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv; tyto podmínky přitom musí být splněny zároveň. Aniž by přistupoval ke zkoumání podmínky první, ve vztahu k podmínce druhé Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě postoupení místně příslušnému soudu nejde o právně natolik složitou věc, aby bylo nutné stěžovatelce zástupce pro řízení o kasační stížnosti ustanovovat (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 8. 2015, č. j. - 14). Jak ostatně konstatoval Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 6. 12. 2012, č. j. - 13, „otázka místní příslušnosti ( ) toho kterého krajského soudu k rozhodování o správních žalobách […] je natolik elementární záležitostí, že je každému soudu zřejmá bez jakéhokoliv bližšího zkoumání (na prvý pohled).“ Nejvyšší správní soud proto stěžovatelčinu žádost o ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti prvním výrokem zamítl.

IV.

[6] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] Podle je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. V projednávané věci vydal prvostupňové rozhodnutí Městský úřad Valašské Meziříčí, který má sídlo ve Valašském Meziříčí. Krajský soud proto správně uzavřel, že území města Valašské Meziříčí patří podle přílohy č. 3, bodu 71 , o soudech a soudcích, do obvodu Okresního soudu ve Vsetíně, který podle přílohy č. 2, bodu 8 zákona o soudech a soudcích spadá do obvodu Krajského soudu v Ostravě. Krajský soud proto otázku místní příslušnosti posoudil správně.

[9] Stěžovatelka v kasační stížnosti namítla, že podala žalobu proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, který spadá do místní příslušnosti Krajskému soudu v Brně. Tato skutečnost je však pro určení místní příslušnosti irelevantní, neboť podle je místní příslušnost soudu odvozena od sídla orgánu, jenž rozhodoval ve stupni prvním, a nikoliv od sídla orgánu, který rozhodoval o odvolání. Této námitce proto Nejvyšší správní soud nemohl přisvědčit.

[10] Nedůvodná je rovněž stěžovatelčina námitka, že proti soudcům Krajského soudu v Ostravě v minulosti podávala námitku podjatosti, které bylo vyhověno. Při zkoumání místní příslušnosti totiž případná podjatost soudců místně příslušného soudu nehraje roli. Tato otázka může být a je posuzována teprve po postoupení věci místně příslušnému soudu a přidělení věci konkrétnímu soudci, resp. senátu; soud rozhodující o postoupení věci soudu místně příslušnému ostatně nemá při zkoumání místní příslušnosti ani možnost tuto otázku posoudit. Ani tato námitka proto není důvodná.

[11] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl ( věta druhá ).

[12] Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle věty první za použití Stěžovatelka nebyla v řízení o kasační stížnosti úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. května 2017

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu