Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 123/2015 - 14

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Ing. P. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2014, č. j. - 8,

t a k t o :

I. Návrh na ustanovení zástupce s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

III. Žalované s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) dne 13. 4. 2015 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2010, č. j. X, kterým žalovaná nevyhověla žádosti stěžovatele o poskytnutí informací o výši starobního důchodu, který pobíral zemřelý otec stěžovatele J. R. jednotlivě za každý měsíc v období let 2000 až 2010.

Napadeným usnesením byla věc postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Proti tomuto usnesení stěžovatel podal dne 19. 5. 2014 prostřednictvím krajského soudu Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost z důvodů, které podřadil pod , b) Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů.

V kasační stížnosti stěžovatel namítá, že žalovaná provádí výkon správy sociálního a důchodového zabezpečení, kam patří rovněž vedení údajů o výši vyplaceného starobního důchodu zemřelého otce stěžovatele. Proto poskytnutí údajů o vyplaceném starobním důchodu zemřelého otce stěžovatele jeho nejbližšímu příbuznému (stěžovateli) patří mezi výkon správy důchodového zabezpečení (pojištění) žalovanou. Jde tedy o věc týkající se problematiky důchodového zabezpečení a místně příslušným je podle Krajský soud v Praze.

Žalovaná uvedla, že se ke kasační stížnosti stěžovatele nemůže vyjádřit a sdělila, že dávkový spis otce stěžovatele J. R. včetně rozhodnutí ze dne 12. 11. 2010, č. j. X, již nemá k dispozici, neboť byl v roce 2012 skartován.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného usnesení ( ), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo ( ).

Zdejší soud v nyní projednávané věci nepožadoval zaplacení soudního poplatku ani zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu o postoupení věci není návrhem na zahájení řízení ve věci samé ani nepatří mezi jiné zpoplatněné návrhy či úkony vyjmenované v zákoně o soudních poplatcích; jedná se jen o procesní návrh podaný v probíhajícím řízení o žalobě, které je zpoplatněno a za něž má být poplatek vybrán. „Řízení“ o této kasační stížnosti tak není spojeno s další poplatkovou povinností a s povinným zastoupením advokátem (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. – 19, dostupné na www.nssoud.cz). Na základě uvedeného proto zdejší soud ani nerozhodoval o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Pokud jde o návrh na ustanovení zástupce, shledal Nejvyšší správní soud, že nejde o právně složitou věc, pro kterou by bylo nutno zástupce ustanovovat.

Nejvyšší správní soud poté přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (, 4 ) a zkoumal při tom, zda napadené usnesení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou.

Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem krajského soudu, že žalovaná je orgánem správy sociálního zabezpečení vykonávajícím působnost ve věcech důchodového pojištění [ a , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu podané žaloby ovšem plyne, že žaloba směřuje proti rozhodnutí (postupu) žalované podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Žalovaná proto při vydání napadeného rozhodnutí nevystupovala ve vztahu ke stěžovateli jako orgán sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, ale vystupovala na základě žádosti stěžovatele jako povinný subjekt ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Nejde proto o rozhodnutí ve věci důchodového pojištění či jiné věci související s výkonem správy sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu je rozhodujícím kritériem pro určení místně příslušného soudu nikoliv bydliště navrhovatele ( ), nýbrž sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni ( věta první ). Sídlo žalované, která rozhodovala jako správní orgán I. stupně, se nachází na území městské části Praha 5, která spadá do obvodu Městského soudu v Praze [srov. , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů dle Přílohy č. 2, bod 1 a Přílohy č. 4, bod 5]. Krajský soud proto postupoval správně, když věc podle postoupil Městskému soudu v Praze.

Závěr

Ze všech shora vyložených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost neshledal důvodnou, a proto ji zamítl ( in fine ).

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ve spojení s Stěžovatel neměl ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, které mu případně vznikly. Žalované žádné náklady nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly, proto soud žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. srpna 2015

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu