Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 102/2017 - 19

-1

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: T. R., proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 2, se sídlem Francouzská 19/808, Praha 2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2017, č. j. - 11,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 31. 3. 2017 formou emailu bez uznávaného elektronického podpisu se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2017, č. j. - 11 (dále je „napadené usnesení“), kterým byla odmítnuta žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného v podobě rozvrhu práce pro rok 2014. Napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 6. 3. 2017 (uplynutím lhůty 10 dnů dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů).

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), „Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“

Lhůta dvou týdnů pro podání kasační stížnosti proti napadenému usnesení stěžovateli počala běžet následující den (7. 3. 2017) a uplynula v pondělí dne 20. 3. 2015, tj. dnem, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek běhu lhůty, jímž bylo pondělí 6. 3. 2017 – shodně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2003, č. j. - 34.

Podal-li stěžovatel svou kasační stížnost prostřednictvím emailu bez uznávaného elektronického podpisu doručeného Nejvyššímu správnímu soudu dne 31. 3. 2017, nadto nebyl potvrzen v souladu 37 odst. 2 písemným podáním shodného obsahu ve lhůtě 3 dnů u zdejšího soudu, nelze hovořit o včasném a řádném podání. Na tom ničeho nemění ani to, že dne 3. 4. 2017 stěžovatel u městského soudu dodal originál předmětné kasační stížnosti, neboť tento originál měl předložit Nejvyššímu správnímu soudu – srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. - 16. Ani kasační stížnost podaná dne 3. 4. 2017, která již formální náležitosti podání splňuje, tak nemůže být považována za včasnou. Podání kasační stížnosti u Městského soudu v Praze dne 3. 4. 2017 v písemné podobě přitom odůvodňuje, aby Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodoval procesním způsobem, nikoli pouhým neformálním přípisem, jelikož toto podání samo o sobě splňuje formální náležitosti kladené na podání ustanovením

Otázkou posuzování lhůty k podání kasační stížnosti se mj. zabýval Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 26. 11. 2007, sp. zn. , v němž uvedl, že jestliže je lhůta určena na týdny, je rozhodný pro počítání nikoli začátek, ale konec lhůty. Lhůta k podání kasační stížnosti počne sice běžet dnem, který následuje po dni doručení rozhodnutí krajského soudu, avšak den, který určil počátek lhůty, je den doručení, takže konec lhůty se svým označením musí shodovat s označením dne doručení. Uvedený výklad odpovídá všeobecně známé, dostupné a konsolidované doktríně i judikatuře správních soudů.

Nejvyšší správní soud tedy musel kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2017, č. j. - 11, odmítnout podle ustanovení za přiměřeného použití ustanovení

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2017

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu