Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 291/2016 - 81

- 82

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci podatele: T. R., v řízení o podání podatele ze dne 21. 11. 2016,

takto:

I. Podání podatele ze dne 21. 11. 2016 s e o d m í t á .

II. Podatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] V podání ze dne 21. 11. 2016, podatel uvedl, že podává „KASAČNÍ STÍŽNOST PROTI rozhodnutí ve věci pod sp. zn.: , vydanému Krajským soudem v Praze, resp. insolvenčním správcem JUDr. Kamilem Andrée dne 7. 11. 2016 pod názvem „seznam přihlášených pohledávek“ v návaznosti na podání ze dne 14. 11. 2016„Námitka nezákonnosti, podjatosti, zmatečnosti, nulity a nicotnosti řízení pod sp.zn.:KSPH Krajského soudu v Praze-(MSPH u Městského soudu v Praze, sp.zn.:6 A 168/2016 a u Městského soudu v Praze)“. Dále požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce k doplnění kasační stížnosti.

[2] V podání ze dne 8. 12. 2016 uvedl, že podává „KASAČNÍ STÍŽNOST PROTI rozhodnutí ve věci sp. zn.: , vydanému Krajským soudem v Praze, resp. předsedkyní Krajského soudu v Praze JUDr.Ivanou Švehlovou dne 19. 8. 2016, publikovaným v insolvenčním rejstříku ISIR dne 22.8.2016, resp. 23.8. 2016“. V podání ze dne 27. 12. 2016 uvedl, že podává „[o]dvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze pod sp. zn.: -19 ze dne 8. 12. 2016 v celém rozsahu“. Obě tato podání podal bez uznávaného elektronického podpisu dle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tato podání vyhodnotil Nejvyšší správní soud jako doplnění podání ze dne 21. 11. 2016, jelikož se shodovalo označení spisové značky napadené věci; podatel zároveň svá podání nepotvrdil písemným podáním shodného obsahu, jak to vyžaduje , věta druhá, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), aby se k těmto podáním přihlíželo jako k úkonům, kterými se disponuje řízením.

[3] Jelikož z podání ze dne 21. 11. 2016, ani z jeho doplnění, nebylo soudu zřejmé, jaký typ řízení a v jaké věci jím navrhovatel hodlal zahájit, vyzval jej předseda senátu usnesením ze dne 21. 12. 2016, č. j. – 23, aby upřesnil, proti kterému rozhodnutí podání směřuje.

[4] Podatel reagoval přípisem ze dne 3. 1. 2017, v němž uvedl, že nerozumí výzvě k doplnění. Dle jeho přípisu uvedl vše vyčerpávajícím způsobem, jak nejlépe jako právní laik umí, včetně specifikace data rozhodnutí a jeho popisu. Odkázal se na řadu podání, která jiné senáty zdejšího soudu vyhodnotily jako kasační stížnosti. Poukázal na insolvenční rejstřík ISIR, ze kterého si soud může doplnit veškeré informace, které požaduje.

[5] Dále v podání uvedl, že nerozumí, proč podání ze dne 21. 11. 2016 a ze dne 8. 12. 2016, které označil jako kasační stížnosti, byla zařazena pod jednu spisovou značku, a to Na 291/2016. Z toho dovozuje, že byl porušen rozvrh práce Nejvyššího správního soudu.

[6] Ve dvou podáních ze dne 9. 1. 2017 nazvaných „Doplnění odůvodnění a procesních návrhů k odvoláním ze dne 27. 12. 2016 proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2016-B-19“ navrhoval, aby mu soud ustanovil zástupce a dále se vyjadřoval k řízení sp. zn. .

[7] Ve dvou totožných podáních podatele ze dne 10. 1. 2017 uvedl, že podává „KASAČNÍ STÍŽNOST PROTI rozhodnutí ve věci pod sp. zn.:KSPH 64 INS 4303/2016, vydanému správním orgánem Vrchním soudem v Praze, […] ze dne 15.12.2016 pod sp.zn.:3 VSPH 2313/2016“.

[8] V návaznosti na přípis ze dne 3. 1. 2017 Nejvyšší správní soud z insolvenčního rejstříku ISIR ověřil, že věc sp. zn. je řízení o úpadku s dlužníkem J. R. Dokument ze dne 7. 11. 2016 v tomto řízení o úpadku, který podatel zmiňoval v podání ze dne 21. 11. 2016, je zpráva o dosavadní činnosti insolvenčního správce a o hospodářské situaci dlužníka. Dokument publikovaný v insolvenčním rejstříku dne 23. 8. 2016, který podatel uvedl v podání ze dne 8. 12. 2016, je usnesení Krajského soudu v Praze, kterým mimo jiné byl na majetek dlužníka vyhlášen konkurs. Posledně dokument č. j. -19, který podatel uvedl v jeho podání ze dne 27. 12. 2016, je usnesení Krajského soudu v Praze, kterým mimo jiné vyzval podatele v pozici věřitele k doplnění podání. Dokument ze dne 15. 12. 2016, č. j. -30, který podatel uvedl v podání ze dne 10. 1. 2017, je usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání ve zmíněném řízení o úpadku.

[9] Nejvyšší správní soud dále zjistil, že řízení sp. zn. , které podatel uvedl v podání ze dne 21. 11. 2016, byla věc vedená u Městského soudu v Praze, která byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2016, č. j. Nad 243/2016 – 15, přikázána k projednání Krajskému soudu v Praze. Tam byla dále vedena pod sp. zn. . Proti konečnému rozhodnutí v této věci podal stěžovatel kasační stížnost, která je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. . Řízení sp. zn. vedené u Městského soudu v Praze, které taktéž podatel uvedl v podání ze dne 21. 11. 2016, nebylo dosud ukončeno.

[10] K podáním podatele směřujícím proti věci sp. zn. soud uvádí, že i přes jejich neurčitý a obtížně uchopitelný obsah je zřejmé, že nemohl iniciovat řízení podle , neboť nebrojí proti žádnému rozhodnutí správního orgánu ve smyslu a násl. , nebrojí proti nečinnosti správního orgánu dle a násl. a nedomáhá se ani ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu dle a násl. Z těchto podání je naopak zjevné, že nesouhlasí s tím, jak civilní soudy rozhodly v kauze J. R. týkající se řízení o úpadku. K řízením v těchto věcech jsou pravomocné soudy civilní, nikoliv soudy správní.

[11] Nejvyšší správní soud upozorňuje podatele, že dle se za správní orgány považují orgány moci výkonné, orgány územního samosprávného celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Do tohoto výčtu tak zejména nespadají soudy, proti jejichž rozhodnutím se lze bránit pouze řádnými a mimořádnými opravnými prostředky. Mezi tyto prostředky v civilním soudnictví patří např. odvolání, odpor, námitky nebo dovolání, nikoliv však žaloba podle .

[12] K podáním podatele ohledně věcí vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a soud uvádí, že podatel nesplnil výzvu soudu a neupřesnil, zda vůbec proti některému rozhodnutí či rozhodnutím v těchto věcech jeho podání směřují.

[13] K podatelově námitce, že jiné senáty Nejvyššího správního soudu vyhodnotily jeho podání jako kasační stížnost, soud uvádí, že v těchto jiných případech podatel jasně identifikoval rozhodnutí správních soudů, proti kterým je možné podat kasační stížnost.

[14] Soud tak uzavírá, že nemá pravomoc rozhodovat o opravném prostředku proti rozhodnutím insolvenčního soudu, tudíž je na místě v této části věc odmítnout dle

[15] Pokud byly v podání zmiňovány věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a , soud podání odmítá dle , jelikož podatel nesplnil výzvu soudu k odstranění vad podání, a soud tak není schopen posoudit, zda proti některému rozhodnutí v dané věci vydanému brojí.

[16] Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2014, č. j. – 10, musí být přednostně odstraněny vady podání, pro které není možné s jistotou určit, zda má být věc vyřízena ve správním soudnictví nebo v občanském soudním řízení. Teprve poté může soud činit další procesní kroky, například rozhodnout o žádosti o ustanovení zástupce ( ). Jelikož soud dospěl k závěru, že nemá pravomoc k rozhodování o podaných návrzích, případně nebylo ani na výzvu žádné takové rozhodnutí uvedeno, nemohl dle citovaného rozsudku ani rozhodnout o návrzích na ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků.

[17] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ve spojení s , dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li podání odmítnuto.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2017

JUDr. Radan Malík

předseda senátu