Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 255/2016 - 56

- 28

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Petra Průchy a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: Ing. F. B., proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. dubna 2015, č. j. ZKI BR-O-27/232/2015, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzaně Bystřické, JUDr. Kateřině Mrázové a Mgr. Petru Pospíšilovi ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová a Mgr. Petr Pospíšil n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce podal dne 8. června 2015 ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. dubna 2015, č. j. ZKI BR-O-27/232/2015, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice ze dne 22. ledna 2015, č. j. OR-1974/2014-741. Posledně uvedeným rozhodnutím nebylo vyhověno nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby v evidované výměře parcely katastru nemovitostí číslo st. X v katastrálním území M. B., neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle , o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[2] V řízení vedeném u krajského soudu pod výše uvedenou spisovou značkou byl žalobce poučen o složení senátu a o možnosti namítat podjatost soudců ve lhůtě jednoho týdne ode dne, kdy se o důvodech podjatosti dozví, přípisem ze dne 17. června 2015. Námitku podjatosti všech soudců senátu krajského soudu, jemuž byla věc přidělena, vznesl žalobce v podání datovaném a podaném k poštovní přepravě dne 12. září 2016 v návaznosti na poučení o složení senátu a výzvu k zaplacení soudního poplatku v jiném řízení vedeném u krajského soudu pod spisovou značnou , jehož je žalobce rovněž účastníkem. Uvedené usnesení a poučení bylo žalobci doručeno dne 5. září 2016.

[3] Žalobce spatřuje důvody pro pochyby o nepodjatosti a nestrannosti soudců krajského soudu ve způsobu jejich rozhodování o jiných žalobách žalobce. Odkázal na rozhodnutí ve věcech vedených pod spisovou značkou , , , a již zmíněnou , jimiž měla být porušena jeho ústavně zaručená práva, zejména právo na soudní ochranu a právo na ochranu vlastnictví. Nejvyšší správní soud proto naznal, že námitka podjatosti byla vznesena v zákonem stanovené týdenní lhůtě od okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl o jím tvrzených důvodech podjatosti (tj. o tom, že krajský soud po něm v řízení vedeném pod sp. zn. požaduje zaplacení soudního poplatku).

[4] Krajský soud následně věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o žalobcem vznesené námitce podjatosti. Všichni dotčení soudci se vyjádřili v tom smyslu, že se podjatými být necítí, k žalobci ani k věci nemají žádný osobní poměr, pouze se podíleli a podílejí na projednávání řady věcí žalobce. Okolnosti uváděné žalobcem nepovažují za důvody vylučující soudce z rozhodnutí ve věci.

[5] Podle , , ve znění pozdějších přepisů (dále jen „ “) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení d a v ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát ( y).

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. - 16).

[8] Vzhledem k tomu je nutné respektovat zákonem vymezené důvody pro vyloučení soudce z rozhodování pro podjatost. Poslední věta výslovně stanoví, že rozhodování soudce v jiných věcech nemůže být důvodem k jeho vyloučení. Žalobce však podjatost soudců krajského soudu dovozuje právě a pouze ze způsobu jejich rozhodování v jiných řízeních, jichž byl či je žalobce účastníkem. Tyto důvody však samy o sobě podjatost soudců založit nemohou, což Nejvyšší správní soud mnohokrát potvrdil ve své judikatuře (srov. např. usnesení ze dne 19. března 2003, č. j. Nao 2/2003 – 18, či rozsudek ze dne 19. března 2008, č. j. - 53).

[9] Nejvyšší správní soud tedy neshledal důvod, pro nějž by soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová a Mgr. Petr Pospíšil byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše vymezené věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. října 2016

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu