Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 210/2016 - 12

-!Syntaktická chyba, +

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: JUDr. J. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, zastoupena JUDr. Janem Sykou, advokátem se sídlem Školská 1736/12, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2016, č. j. - 61,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Dne 4. 5. 2016 podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) k Městskému soudu v Praze návrh na vydání opravného usnesení, který odůvodnila tím, že v usnesení městského soudu ze dne 7. 4. 2016, č. j. - 40, nebyla správně a přesně označena.

[2] Městský soud návrh stěžovatelky zamítl usnesením ze dne 1. 9. 2016, č. j. - 61, neboť usoudil, že označení stěžovatelky v usnesení ze dne 7. 4. 2016 bylo postačující a bylo z něj zřejmé, kdo byl účastníkem řízení.

[3] Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost, v níž namítala, že došlo ke zjevné chybě v jejím označení, které není v souladu se , o advokacii, a dalšími právními předpisy ani s ustálenou judikaturou.

[4] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda je kasační stížnost přípustná.

[5] Podle není kasační stížnost přípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.

[6] V usnesení ze dne 14. 2. 2012, č. j. - 14, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že takovými rozhodnutími ve smyslu „jsou v zásadě usnesení vydávaná v průběhu řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé. Tak tomu je i v případě usnesení, kterým soud zamítne návrh na opravu zjevných nesprávností. Pokud totiž tyto nesprávnosti mohou mít dopad do právní sféry účastníka řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, nebrání předmětnému účastníkovi nic v tom, aby sám proti vadnému rozhodnutí podal kasační stížnost.“

[7] Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud i v usnesení ze dne 21. 5. 2013, č. j. - 12, v němž navíc konstatoval, že „[s]amotné zamítnutí návrhu na opravu zjevných nesprávností se práv stěžovatele nemohlo nikterak dotknout.“

[8] V nyní posuzované věci stěžovatelka kasační stížností taktéž napadla usnesení, kterým byl zamítnut její návrh na opravu zjevné nesprávnosti. Nejvyšší správní soud neshledal žádný důvod k odchýlení se od citovaných rozhodnutí a dospěl ve shodě s nimi k závěru, že napadené usnesení má povahu rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení ve smyslu Ostatně stěžovatelka v kasační stížnosti nijak nevysvětlila, jak se zamítnutí návrhu negativně dotklo jejích práv.

[9] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost žalobkyně podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s ve spojení s § 120 s. ř. s jako nepřípustnou odmítl.

[10] Tento závěr nemůže změnit ani nesprávné poučení městského soudu o přípustnosti kasační stížnosti (viz např. výše citované usnesení č. j. - 12 nebo usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. - 36, č. 737/2006 Sb. NSS).

[11] Stěžovatelka spolu s podáním kasační stížnosti požádala, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl ve věci bez zbytečného odkladu po předložení věci a po vykonání nezbytných procesních úkonů v řízení, nerozhodoval již z důvodu nadbytečnosti o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[12] Protože kasační stížnost byla odmítnuta, žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ve spojení s ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2016

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu