Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 13/2012 - 14

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 15

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní třída 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného č. j. 1905/11, doručeného žalobci dne 14. 7. 2011, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2011, č. j. - 12,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, kterým bylo rozhodnuto, že se jeho návrh na provedení opravy usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2011, č. j. - 4, zamítá. Stěžovatel podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného č. j. 1905/11, které mu bylo doručeno dne 14. 7. 2011, Krajskému soudu v Praze. Jelikož však rozhodnutí vydala Česká advokátní komora, která má své sídlo v hlavním městě Praze, postoupil Krajský soud v Praze usnesením ze dne 9. 8. 2011 věc Městskému soudu v Praze s poukazem na ustanovení a , (dále jen „“).

Stěžovatel následně přípisem navrhl, aby Krajský soud provedl podle ve spojení s opravu svého shora uvedeného usnesení. Krajský soud v Praze vydal dne 12. 10. 2011 usnesení (nadepsané jako „opravné usnesení“) č. j. - 12, kterým návrh na opravu usnesení ze dne 9. 8. 2011, č. j. - 4, zamítl. V odůvodnění mj. uvedl, že usnesení neobsahuje žádné chyby v psaní či počtech ani jiné zjevné nesprávnosti.

V kasační stížnosti proti tomuto usnesení stěžovatel zejm. namítá, že soud byl při jeho vydání nesprávně obsazen a že nejde ve skutečnosti o opravné usnesení, když jím není nic opraveno.

Podle ustanovení je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že usnesení o návrhu žalobce na opravu dřívějšího usnesení je v tomto případě nutno považovat pouze za rozhodnutí upravující vedení řízení. Takovými rozhodnutími jsou v zásadě usnesení vydávaná v průběhu řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé. Tak tomu je i v případě usnesení, kterým soud zamítne návrh na opravu zjevných nesprávností. Pokud totiž tyto nesprávnosti mohou mít dopad do právní sféry účastníka řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, nebrání předmětnému účastníkovi nic v tom, aby sám proti vadnému rozhodnutí podal kasační stížnost.

Soud poukazuje i na ustanovení , dle něhož předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li rozhodnutí vydáno nikoliv ve formě rozsudku, nýbrž usnesení ( ). Z citovaného ustanovení plyne, že sice lze podat návrh na opravu zjevných nesprávností, nicméně v případě, že usnesení chyby neobsahuje, není třeba usnesení, které tuto skutečnost konstatuje, nazývat usnesením opravným (neboť nic neopravuje). Ani toto formální pochybení Krajského soudu v Praze však nemůže založit přípustnost kasační stížnosti v dané věci.

Závěr o nepřípustnosti kasační stížnosti proti usnesení, jímž se zamítá návrh na opravu chyb v psaní a počtech či jiných zjevných nesprávností, podporuje i znění , dle něhož kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zákon tedy zřetelně preferuje možnost podat kasační stížnost proti rozhodnutí, které bylo opraveno, nikoliv proti rozhodnutí, jímž bylo opraveno. V daném případě platí tento závěr o to silněji, že napadené usnesení návrh na opravu zamítlo.

Za této situace soud již nečinil procesní úkony, které by v případě přípustné kasační stížnosti činit musel (např. nebylo rozhodnuto o žádosti stěžovatele, aby mu byl ustanoven zástupcem advokát a aby byl stěžovatel osvobozen od soudních poplatků). Lze přiměřeně poukázat v tomto směru i na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2008, č. j. - 103, www.nssoud.cz, z něhož plyne, že je-li Nejvyššímu správnímu soudu předložena zjevně opožděná kasační stížnost, aniž bylo krajským soudem rozhodnuto o žádosti stěžovatele na osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, bylo by přepjatým formalismem a v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení, aby kasační soud vracel spis zpět krajskému soudu k odstranění nedostatku v podmínkách řízení, resp. k postupu podle , namísto toho, aby sám rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti podle

Na základě uvedeného proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s ve spojení s § 120 s. ř. s jako nepřípustnou odmítl.

Podle , nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. února 2012

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu