Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 58/2016 - 26

pokračování - 27

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Bc. J. M., proti žalované: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, se sídlem Okružní 517/10, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2013, č. j. VŠTE003054/2013, v řízení o námitce podjatosti při jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 10. 2. 2016,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová n e n í vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce se žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla jeho žádost o poskytnutí informace ohledně finančních plnění poskytnutých vedoucím představitelům žalované.

[2] Dne 24. 7. 2015 byli účastníci řízení před krajským soudem poučeni o složení senátu, který bude jejich věc projednávat a rozhodovat. Dle poučení v úvahu jako rozhodující soudci přicházeli Mgr. Helena Nutilová, JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Trnková, a JUDr. Zdeněk Strnad.

[3] Dne 9. 11. 2015 sdělila Mgr. Helena Nutilová předsedovi Krajského soudu v Českých Budějovicích, že je důvod pochybovat o její nepodjatosti, neboť je v přátelském vztahu s jednou z osob zúčastněných na řízení. Předseda krajského soudu opatřením ze dne 11. 11. 2015 uvedenou soudkyni z projednávání a rozhodnutí věci vyloučil a určil, že věc místo ní projedná JUDr. Věra Balejová.

[4] Dne 10. 2. 2016 se konalo ústní jednání ve věci. Na tomto jednání byli účastníci informováni o výše uvedeném opatření předsedy soudu. Pověřená pracovnice žalované namítla podjatost předsedkyně senátu JUDr. Věry Balejové a členky senátu Mgr. Evy Zvěřinové. Poukázala na to, že námitka souvisí i se sdělením soudu na čl. 78 a 79 spisu. Krajský soud žalovanou vyzval, aby písemné odůvodnění námitky podjatosti do spisu doplnil do 10 dní. Žalovaná námitku podjatosti rozvedla tak, že díky tomu, že v poučení o složení senátu nefigurovala Mgr. Eva Zvěřinová, byla odňata zákonnému soudci. Z toho dovozuje podjatost Mgr. Evy Zvěřinové. Podjatost JUDr. Věry Balejové dovozuje z toho, že takové obsazení jako předsedkyně senátu připustila. Obavu z podjatosti umocňuje sdělení této soudkyně na čl. 78 o tom, že procesní taktiku žalované považuje za zaujímání negativního postoje vůči krajskému soudu, který měl být patrný již z jejích předchozích podání. Žalovanou přitom nepoučila, z jakých předchozích podání toto hodnocení jejího postoje dovozuje.

[5] Soudkyně Mgr. Eva Zvěřinová se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že se podílela na projednávání této věci, neboť v době jednání byla v souladu s rozvrhem práce zařazena jako náhradník ve správním senátu. Od 1. 4. 2016 již náhradník na správním úseku není, a proto se na rozhodování této věci již podílet nemůže. Nadto uvádí, že se podjatá ve věci necítila.

[6] JUDr. Věra Balejová ve vyjádření k námitce uvedla, že informace o složení senátu byla v době zaslání zcela správná. Následně soud v reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu vyzval osoby zúčastněné na řízení k tomu, aby soudu oznámily, jestli budou v řízení uplatňovat svá práva. Jelikož se přihlásila osobní známá soudkyně Mgr. Heleny Nutilové, předseda na žádost soudkyně tuto soudkyni z projednání vyloučil a opatřením přidělil věc JUDr. Věry Balejové. Mgr. Eva Zvěřinová, dle rozvrhu práce v době jednání soudu náhradnice senátu, se tak stala členkou senátu na místo Mgr. Heleny Nutilové. Ke změně v obsazení senátu tak došlo na základě zjištění učiněných po poučení o složení senátu. Složení senátu proto po celou dobu odpovídalo rozvrhu práce.

[7] Dále JUDr. Věra Balejová ve vyjádření uvedla, že se podjatá být necítí, nemá k účastníkům ani zástupcům žádný vztah. Podjatost podle ní nezakládá ani sdělení na čl. 78. Z předchozích podání bylo zřejmé, že žalovaná byla obeznámena s rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ve věcech poskytování platů veřejných zaměstnanců. Právě v návaznosti na tuto judikaturu krajský soud žalovanou vyzval, aby poskytla osobní údaje vyjmenovaných pracovníků školy. Protože žalovaná této výzvě nevyhověla a požádala soud o poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, dostalo se jí sdělení, že povinnost sdělit údaje plyne z judikatury. Následně ji soud na její žádost poučil o následcích zastávání negativního postoje i nadále (uložení pořádkové pokuty) a opětovně požádal o splnění zaslané výzvy. Negativní postoj soud dovozoval právě z jeho žádosti o poučení o následcích nesplnění povinnosti uložené ve výzvě soudu. Dle soudkyně z tohoto sdělení nelze dovozovat podjatost, byť třeba nemusí žalované konvenovat. Závěrem soudkyně upozorňuje na nyní nově účinný rozvrh práce, dle kterého se již Mgr. Zvěřinová projednání věci nemůže zúčastnit.

[8] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, čj. - 79). V předmětné věci žalovaná namítla podjatost JUDr. Věry Balejové a Mgr. Zvěřinové. Druhá z uvedených soudkyň přitom dle aktuálně účinného rozvrhu práce ve věci nebude rozhodovat, proto je namístě zabývat se pouze námitkou podjatosti pouze ve vztahu k JUDr. Věře Balejové.

[9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že není žádný důvod o nepodjatosti této soudkyně pochybovat.

[10] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , , podle kterého jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[11] Žalovaná podjatost JUDr. Věry Balejové dovozuje ze dvou skutečností – přípisu na čl. 78 a změn v sestavení senátu v průběhu řízení. Aniž by Nejvyšší správní soud hodnotil správnost složení senátu či správnost postupu soudu v řízení, ani jedna z těchto skutečností bez dalšího nezakládá jakoukoli pochybnost o nepodjatosti JUDr. Věry Balejové. Z okolností není vůbec zřejmé, jak by obě skutečnosti mohly souviset s možnou podjatostí. Postup ve věci, kdy soud vyzve účastníka ke splnění nějaké povinnosti a následně při jeho zdráhavém přístupu mu sdělí, že v případě nesplnění výzvy mu uloží pořádkovou pokutu, je naprosto standardní a nelze v něm bez dalšího spatřovat jakýkoliv důvod podjatosti. Stejné lze říci i o textu sdělení soudu na čl. 78, ve kterém soud hovoří o negativním postoji žalované k původní výzvě. Označení postoje jako negativního přitom bylo zcela namístě, neboť žalovaná předchozí výzvu soudu odmítla splnit a místo toho po soudu požadovala informaci o možných následcích tohoto (negativního) postoje. Bez jakýchkoliv dalších indicií tedy výzva soudu a následné jeho sdělení představují postup soudce v řízení o projednávané věci, což není důvod podjatosti ( ).

[12] Stejné platí i pro námitku poukazující na nesprávné obsazení rozhodujícího senátu krajského soudu. Z námitky nelze nikterak dovodit, jak by mohla souviset s možnou podjatostí soudkyně JUDr. Věry Balejové. Obecně je jistě možné, že senát je nesprávně obsazen, jistě je to právně relevantní, nelze z toho ale bez dalšího dovozovat podjatost rozhodujících soudců. Případně nesprávné složení senátu totiž samo o sobě neznamená ohrožení nestrannosti rozhodujících soudců. Naopak, je to problém týkající se práva na zákonného soudce, k jehož případné ochraně slouží opravný prostředek spočívající v kasační stížnosti z důvodu zmatečnosti řízení spočívající v tom, že ve věci byl soud nesprávně obsazen [§ 103 odst. 1 písm. c)].

[13] Soud v tomto řízení o námitce podjatosti nemůže činit závěry o správnosti složení rozhodujícího senátu, může k tomu ale uvést to, že z uvedených změn ve složení senátu během řízení před krajským soudem není zřejmý žádný důvod pro spatřování pochybností o nestrannosti JUDr. Věry Balejové. Soudkyně složení senátu opírá o zcela racionální a objektivní důvody (viz výše rekapitulaci jejího vyjádření). Ze složení rozhodujícího senátu před krajským soudem tedy nelze jakkoliv rozumně propojovat s možnou nestranností soudkyně JUDr. Věry Balejové.

[14] Lze tedy uzavřít, že u soudkyně JUDr. Věry Balejové není dán žádný důvod k vyloučení. Stejně tak platí, že soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti postupu soudce v řízení (viz např. usnesení ze dne 20. 3. 2014, č. j. - 53, ze dne 28. 11. 2013, č. j. - 78, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

[15] Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti vůči soudkyni JUDr. Věře Balejové ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. května 2016

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu