Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 31/2022 - 56

- 57

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: Josef KVAPIL a. s., sídlem Kubánské náměstí 1391/11, Praha 10, zastoupená Mgr. Alexandrem Klimešem, advokátem se sídlem Ve Vinicích 553, Mělník, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2016, č. j. 46205/16/530022443702189, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2021, č. j. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Filipa Dienstbiera, Ph.D., Mgr. Veroniky Juřičkové, roz. Baroňové, JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Viktora Kučery ve věci vedené pod sp. zn. ,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáš Langášek, JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. a Mgr. Veronika Juřičková, roz. Baroňová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] V řízení o kasační stížnosti proti výše označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) namítla žalobkyně v podání ze dne 11. 2. 2022 podjatost soudců zařazených do šestého a pátého senátu Nejvyššího správního soudu, konkrétně JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Filipa Dienstbiera, Ph.D., JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Viktora Kučery. Námitka podjatosti sice nebyla směřována výslovně vůči soudkyni Mgr. Veronice Juřičkové, roz. Baroňové, avšak v závěru podání žalobkyně konstatovala, že v případě vyhovění její námitce a vyloučení uvedených soudců by mělo být při určení jiných soudců, jimž bude věc přidělena, přihlédnuto k tomu, že tato soudkyně také rozhodovala v předešlé věci sp. zn. , s níž žalobkyně spojuje důvody podjatosti uvedených soudců (viz níže).

[2] Námitku podjatosti žalobkyně zdůvodnila tak, že uvedení soudci rozhodovali v předcházejících řízeních sp. zn. a . V rozsudcích ze dne 16. 12. 2020, č. j. , a ze dne 23. 7. 2021, č. j. , tito soudci nekriticky a bez relevantních důkazů preferovali stanoviska stěžovatele (Odvolacího finančního ředitelství), zcela ignorovali žalobní námitky žalobkyně i její vyjádření ke kasačním stížnostem a snažili se účelovými poznámkami ovlivnit nové rozhodování městského soudu, což se jim i podařilo, jak je zjevné z nových rozsudků tohoto soudu. Žalobkyně je názoru, že uvedenými rozsudky ve spojení s odvoláním vrchního státního zastupitelství, které bylo podáno v související trestní věci, by mohla být i naplněna skutková podstata trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Jde totiž o zjevnou snahu o poškození žalobkyně, přičemž se zdá, že soudci Nejvyššího správního soudu a městského soudu nerozhodovali nezávisle, neboť svými rozsudky sledovali stejný cíl jako vrchní státní zastupitelství, tedy bez smysluplné logické úvahy opřené o relevantní důkazy navodit zdání, že se žalobkyně vědomě dopustila podvodného jednání na dani z přidané hodnoty.

[3] Žalobkyně dále odkázala na rozsáhlou korespondenci, kterou v této věci vedla s bývalým předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. Michalem Mazancem, jakož i s nově jmenovaným předsedou JUDr. Karlem Šimkou, Ph.D. V ní zevrubně rozebrala oba předcházející rozsudky kasačního soudu, s nimiž polemizovala. Zpochybňovala také složení rozhodujícího senátu ve věci sp. zn. , v níž namísto členky pátého senátu JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D., rozhodoval v době její nepřítomnosti soudce šestého senátu JUDr. Tomáš Langášek.

[4] K námitce podjatosti se vyjádřili výše uvedení soudci zařazení do šestého a pátého senátu Nejvyššího správního soudu. Všichni uvedli, že žalobkyni, resp. osoby v jejích orgánech, jakož i právního zástupce žalobkyně osobně neznají, nemají k nim ani k věci samé žádný vztah a subjektivně se necítí být podjatými. Mají za to, že zde nejsou ani objektivní důvody pro jejich vyloučení, neboť žalobkyně svou námitku opírá o předchozí rozhodování senátů, jichž byli členy. Důvodem pro vyloučení soudce však nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Námitka podjatosti byla podle a 5 , (dále jen „ “), přidělena k rozhodnutí soudcům prvního senátu Nejvyššího správního soudu, kteří po seznámení se s obsahem vlastní námitky podjatosti a dalších dokumentů, na něž žalobkyně v námitce odkazovala, dospěli k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

[6] Jakkoli žalobkyně svou námitkou míří i proti soudcům zařazeným do pátého senátu Nejvyššího správního soudu, je třeba ji primárně vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané věci, tj. vůči soudcům šestého senátu. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, č. j. – 79, ze dne 11. 5. 2016, č. j. – 26, nebo ze dne 6. 8. 2020, č. j. ). Soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti směřující vůči JUDr. Tomáši Langáškovi, JUDr. Filipovi Dienstbierovi, Ph.D. a Mgr. Veronice Juřičkové, roz. Baroňové.

[7] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16, ze dne 18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020, č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).

[9] V projednávané věci založila žalobkyně námitku podjatosti na důvodech, které spočívají v rozhodování výše uvedených soudců v řízení o předchozích kasačních stížnostech v této věci (v rozsudcích č. j. a č. j. ). Těmto rozsudkům vytýká jednostranné hodnocení ve prospěch žalovaného a snahu ovlivnit následné rozhodování městského soudu.

[10] Tento důvod je však plně podřaditelný pod okolnosti, které podle poslední věty nejsou způsobilé založit vyloučení soudců. Postup soudců v předchozích řízeních o kasačních stížnostech žalovaného, jakož i právní názor, který v rozsudcích zaujali, nemohou zpochybnit jejich nestrannost a být důvodem pro jejich vyloučení z rozhodování nynější věci. Skutečnost, že uvedení soudci založili předchozí rozsudky na určitém hodnocení skutkových okolností a právním názoru na věc, byť by se žalobkyni jevily jako nesprávné či nespravedlivé, nemůže vyvolat pochybnosti o jejich nestrannosti v nynější věci a být důvodem pro jejich vyloučení.

[11] Námitky, jež žalobkyně a její zástupci opakovaně uplatňují vůči předcházejícím rozsudkům kasačního soudu také v podáních předsedům kasačního soudu, může (při splnění podmínky subsidiarity) případně uplatnit v opravném prostředku (ústavní stížnosti), ale nemohou být důvodem pro vyloučení zákonných soudců v této věci. Zavázání instančně podřízeného soudu určitým právním názorem je pak samotnou podstatou a smyslem rozhodování instančně nadřízených soudů o opravných prostředcích a výkonu soudnictví (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. ). Proto ani to, že soudci Nejvyššího správního soudu v předchozích rozsudcích zavázali městský soud určitým právním názorem a městský soud jej (alespoň dle názoru žalobkyně) respektoval, nemůže založit podjatost uvedených soudců a být důvodem pro jejich vyloučení.

[12] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudci JUDr. Tomáš Langášek, JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. a Mgr. Veronika Juřičková, roz. Baroňová byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. března 2022

JUDr. Ivo Pospíšil

předseda senátu