Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 228/2015 - 31

- 32

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: K. E., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2015, č. j. MV-1630-3/OAM-2015, o nesouhlasu soudu s postoupením věci podle , , ve znění pozdějších předpisů, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. je příslušný Městský soud v Praze.

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou dne 9. 2. 2015 u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 24. 11. 2014, č. j. CPR-16257-15/ČJ-2014-930310-V214. Tímto usnesením bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o vydání nového rozhodnutí ve věci zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění ve smyslu , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

[2] Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí věci je podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), Městský soud v Praze. V prvním stupni správního řízení totiž rozhodovala Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, a území města Prahy spadá do obvodu tohoto soudu. Proto usnesením ze dne 25. 5. 2015, č. j. - 20, jež nabylo právní moci 1. 6. 2015, vyslovil, že věc se postupuje Městskému soudu v Praze (, věta první, ).

[3] Městský soud v Praze s tímto závěrem nesouhlasil, proto věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti (, věta druhá, ). Vysvětlil, že dle jeho názoru není rozhodnutí žalovaného rozhodnutím o správním vyhoštění, ale rozhodnutím o žádosti žalobce podle zákona o pobytu cizinců. Místní příslušnost krajského soudu je proto stanovena , větou první, zákona o pobytu cizinců, a to podle místa pobytu žalobce, které bylo ke dni podání žaloby v Brně.

[4] Nejvyšší správní soud neshledal nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci důvodným.

[5] V soudním řízení správním je místní příslušnost obecně upravena v , dle kterého nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[6] obsahuje speciální úpravu místní příslušnosti v . Toto ustanovení obsahuje výjimku z obecného pravidla uvedeného výše, a to ve své první a druhé větě, dle kterých k řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost.

[7] Dle věty třetí to nicméně neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním deliktu. Ustanovení § 172 odst. 6, věta třetí, zákona o pobytu cizinců tedy vylučuje užití zvláštního pravidla pro určení místní příslušnosti ve vybraných věcech, mimo jiné jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění.

[8] Současné (a pro projednávanou věc rozhodné) znění uvedeného ustanovení bylo do zákona o pobytu cizinců zavedeno , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. I důvodová zpráva k tomuto zákonu výslovně uvádí, že „[c]ílem navržené změny je změnit místní příslušnost v řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí vydávanému podle zákona o pobytu cizinců. (...) Navrhovaná změna místní příslušnosti by měla eliminovat zatížení Městského soudu v Praze,“ současně však: „[n]ávrh rovněž počítá s případy, které se budou řídit obecnou místní příslušností stanovenou .“ Zákonodárce tedy sledoval eliminaci zatížení Městského soudu v Praze, přesto v určitých případech preferoval obecnou místní příslušnost upravenou v

[9] Spornou otázkou tedy je, zda rozhodnutí o žádosti o vydání nového rozhodnutí ve věci zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění (respektive rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo toto řízení zastaveno) je rozhodnutím o správním vyhoštění ve smyslu § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců.

[10] Podle zákona o pobytu cizinců policie vydá na žádost cizince, který se po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění stal občanem jiného členského státu Evropské unie, nové rozhodnutí [zde poznámka pod čarou odkazuje na , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)], kterým zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud nehrozí nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje v případě cizince, který se po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie.

[11] Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že rozhodnutí podle zákona o pobytu cizinců je novým rozhodnutím ve smyslu . Jedná se tedy o nové posouzení pravomocně rozhodnuté věci za změněných výchozích podmínek, které konkrétně předvídá, nicméně o rozhodnutí v téže věci. Proto řízení o žádosti podle zákona o pobytu cizinců s „klasickým“ řízením o správním vyhoštění nepochybně úzce souvisí.

[12] Z těchto důvodů se určení místní příslušnosti soudu k řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému ve výše uvedeném řízení řídí stejnými pravidly jako v případě žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění. K tomuto závěru ostatně Nejvyšší správní soud dospěl již v usnesení ze dne 19. 1. 2012, č. j. Nad 36/2011 – 17, nicméně je třeba podotknout, že za účinnosti předchozí právní úpravy, která nezakotvovala výjimku dle , věty třetí, zákona o pobytu cizinců. Pro rozhodnutí nyní projednávané věci je tak místně příslušný soud určený podle

[13] Nejvyšší správní soud vzhledem k výše uvedenému rozhodl o nesouhlasu Městského soudu v Praze tak, že soudem místně příslušným k vyřízení věci je Městský soud v Praze (, věta druhá, ), neboť sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, se nachází v jeho obvodu (viz příloha č. 2, bod 1., ve spojení s přílohou č. 4, bodem 3., k , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (, věta třetí, ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. srpna 2015

JUDr. Radan Malík

předseda senátu