Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
Nao 178/2015 - 37.pdf
PDF · 0 B
No categories available
Nao 178/2015 - 37
Nao 178/2015 - 38
pokračování
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 1. 2015, č. j. 62 A 113/2014 – 14, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavě Skoumalové, JUDr. Lukáši Hlouchovi, Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi,
t a k t o :
Návrh s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2015, č. j. 62 A 113/2014 – 14, jímž byl odmítnut návrh žalobce v jiné věci. Krajský soud v Brně tuto žalobu usnesením ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 A 20/2015 – 24 (dále jen „usnesení o odmítnutí“), taktéž odmítl. Současně konstatoval, že dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), nelze podat žalobu proti rozhodnutí soudu, nýbrž jen proti rozhodnutí správního orgánu. Uvedl, že žalobu nebylo možné posoudit jako opravný prostředek, a proto byla nepřípustným návrhem ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s. ř. s.
[2] Usnesení o odmítnutí bylo žalobci doručeno dne 1. 6. 2015. Dne 5. 6. 2015 žalobce vznesl námitku podjatosti proti předsedkyni senátu JUDr. Jaroslavě Skoumalové a soudcům JUDr. Lukáši Hlouchovi, Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi. Důvod podjatosti spatřoval v tom, že uvedení soudci „úmyslně či neúmyslně rozhodují v rozporu s Ústavo u ČR, zákony ČR a dobrými mravy i např. v žalobě sp. zn. 31A 16/2015 , 31A 19/2015, 31A 20/2015, 31A 21/2015, 31A 22/2015“. Odmítnutím žaloby mělo dojít „k upření práva na spravedlivý proces a zákonnost u žalobce i dalších občanů ČR, protože soudy jsou určeny k ochraně práv občanů a nikoliv aby jim tuto ochranu svévolně odmítaly bez řádného projednání“.
[3] V reakci na to učinili dotčení soudci dne 9. 6. 2015 písemné prohlášení, v němž uvedli, že jim nejsou známy žádné důvody, pro které by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti.
[4] Nejvyšší správní soud shledal neodstranitelný nedostatek podmínek řízení pro rozhodnutí o námitce podjatosti.
[5] Předně je nutno uvést, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno v rámci řízení, které lze ve smyslu dispoziční zásady zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti. V rámci řízení o námitce podjatosti se proto aplikuje § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 – 7, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).
[6] Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit přímo na tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
[7] Jednou z podmínek, za nichž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle § 8 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. , je samotná existence takového řízení, tedy že řízení o této věci je stále vedeno a o věci samé nebylo dosud rozhodnuto. Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, toliko u těch rozhodnutí, u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost; v takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 – 7).
[8] V nyní posuzované věci Nejvyšší správní soud zjistil, že řízení vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 31 A 20/2015 bylo pravomocně skončeno dne 1. 6. 2015. Žalobce v zákonné dvoutýdenní lhůtě nepodal kasační stížnost proti usnesení o odmítnutí, a tedy neuplatnil kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. Taktéž přípis žalobce, prostřednictvím kterého vznesl námitku podjatosti, nelze podle jeho obsahu vyhodnotit jako kasační stížnost, jelikož žalobce nebrojil proti usnesení o odmítnutí, ale proti soudcům samotným. Žalobce rovněž nenavrhoval zrušení usnesení o odmítnutí, nýbrž vyloučení soudců z projednávané věci. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že je-li řízení ve věci žalobce pravomocně skončeno, představuje to neodstranitelný nedostatek podmínek řízení pro rozhodnutí o námitce podjatosti. Návrh žalobce na vyloučení soudců JUDr. Jaroslavy Skoumalové, JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 20/2015 proto odmítl.
[9] Nejvyšší správní soud nad rámec projednávané věci podotýká, že žalobce spatřoval důvod podjatosti dotčených soudců v jejich rozhodovací činnosti v minulých řízeních (srov. žalobcovu formulaci námitky podjatosti: „úmyslně či neúmyslně rozhodují v rozporu s Ústavo u ČR, zákony ČR a dobrými mravy i např. v žalobě sp. zn. 31A 16/2015 , 31A 19/2015, 31A 20/2015, 31A 21/2015, 31A 22/2015“). Dle § 8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. s. ř. s. však důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Postup v rozhodování dotčených soudců v jiných věcech tedy nemůže vést k jejich vyloučení, byť by v těchto věcech byl sám žalobce neúspěšný. Žalobce navíc neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o tom, že je dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti dotčených soudců, jak vyžaduje § 8 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. Ze spisu krajského soudu rovněž nevyplývá nic, co by nasvědčovalo tomu, že soudci měli k projednávané věci nebo k procesním stranám jakýkoliv vztah, což ve svém písemném prohlášení potvrdili i oni sami. V obdobných případech jako je tento, avšak běželo-li dosud řízení, v jehož rámci byla námitka podjatosti vznesena, Nejvyšší správní soud rozhodl o nepodjatosti soudců (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2015, č. j. Nao 82/2015 – 58, nebo usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. Nao 144/2015 - 13).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. července 2015
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu