Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
Nao 198/2015 - 41.pdf
PDF · 0 B
No categories available
Nao 198/2015 - 41
9 As 150/2015 - 12
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti usnesení žalovaného ze dne 1. 10. 2014, č. j. 62 A 76/2014 – 13, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Brně JUDr. Davidu Rausovi, Ph.D., Mgr. Kateřině Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi, ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 132/2014 ,
takto:
Námitka podjatosti se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), domáhal zrušení usnesení krajského soudu ze dne 1. 10. 2014, č. j. 62 A 76/2014 - 13, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2014, č. j. 7 As 112/2014 - 30. Krajský soud tuto žalobu usnesením ze dne 25. 5. 2015, č. j. 62 A 132/2014 - 28, odmítl (dále jen „usnesení o odmítnutí“). Současně konstatoval, že dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), nelze podat žalobu proti rozhodnutí soudu, nýbrž jen proti rozhodnutí správního orgánu. Uvedl, že žalobu nebylo možné posoudit jako opravný prostředek, a proto byla nepřípustným návrhem ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s. ř. s.
[2] Usnesení o odmítnutí bylo žalobci doručeno dne 8. 6. 2015. Dne 12. 6. 2015 žalobce vznesl námitku podjatosti proti předsedovi senátu JUDr. Davidu Rausovi, Ph.D., a soudcům Mgr. Kateřině Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi. Důvodem podjatosti jsou námitky jak v řízení o žalobě sp. zn. 62 A 132/2014 , tak i v dalších sp. zn. 62 A 36/2014 , 62 A 105/2014 , 62 A 102/2014 , 62 A 113/2014 , 62 A 118/2014 atd. Uvedl, že soudci úmyslně či neúmyslně rozhodují v rozporu s Ústavo u ČR, zákony ČR a dobrými mravy.
[3] Dotčení soudci se k námitce podjatosti vyjádřili dne 18. 6. 2015 tak, že jim nejsou známy žádné důvody, pro které by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti. Upozornili současně, že námitka podjatosti byla vznesena až po vydání rozhodnutí ve věci.
[4] K námitce podjatosti je předně nutno uvést, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno v rámci řízení, které lze ve smyslu dispoziční zásady zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti.
[5] Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit přímo na tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
[6] Jednou z podmínek, za nichž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle § 8 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. , je tedy samotná existence takového řízení. Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, u těch rozhodnutí, u nichž s. ř. s. s. ř. s. připouští mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost. V takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 – 7).
[7] V nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud zjistil, že řízení vedené krajským soudem pod sp. zn. 62 A 132/2014 bylo pravomocně skončeno dne 8. 6. 2015. Žalobce v zákonné dvoutýdenní lhůtě nepodal kasační stížnost proti usnesení o odmítnutí. Taktéž přípis, prostřednictvím kterého vznesl námitku podjatosti, nelze podle jeho obsahu vyhodnotit jako kasační stížnost, jelikož nebrojil proti usnesení o odmítnutí, ale proti soudcům samotným, a nenavrhoval zrušení usnesení o odmítnutí, nýbrž vyloučení soudců z projednávané věci. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že je-li řízení ve věci žalobce pravomocně skončeno, představuje to neodstranitelný nedostatek podmínek řízení pro rozhodnutí o námitce podjatosti dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. Návrh byl proto odmítnut.
[8] Součástí podání žalobce ze dne 12. 6. 2015 byl i podnět ke kárnému řízení s týmiž soudci krajského soudu. K tomu Nejvyšší správní soud zmiňuje, že není kárným žalobcem, a proto mu nepřísluší s podnětem jakkoli nakládat. Nejvyšší správní soud je sice kárným soudem dle § 3 zákona č. 7/2002 Sb. , o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárné senáty zdejšího soudu však rozhodují až o kárných návrzích podaných kárnými žalobci. Ti jsou vyjmenováni v § 8 citovaného zákona. S případným podnětem ke kárnému řízení je tudíž třeba obrátit se na tyto osoby.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. července 2015
JUDr. Radan Malík
předseda senátu