Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 54/2015 - 37

- 38

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Zory Šmolkové v právní věci žalobce A. H., proti žalovanému Nejvyššímu správnímu soudu, se sídlem Brno, Moravské nám. 6, o námitce podjatosti, vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Marii Žižkové, JUDr. Josefu Baxovi, JUDr. Lence Kaniové a JUDr. Filipu Dienstbierovi,

t a k t o :

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žižková, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Filip Dienstbier n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce uplatnil dne 4. 2. 2015 námitku podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu, a to JUDr. Marie Žižkové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera, z důvodu, že mají k projednávané věci vztah a již rozhodovali v „tajném soudě“ pod sp. zn. . Nadto ve výše uvedené věci vystupuje soudce JUDr. Josef Baxa jako vedlejší účastník.

Výše uvedení soudci k námitce podjatosti vznesené žalobcem prohlásili, že nemají žádný vztah ani k věci projednávané pod sp. zn. , ani k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, a že si tak nejsou vědomi žádných okolností, které by byly na překážku tomu, aby ve věci rozhodli. Toto prohlášení stvrdili ve dnech 9. 2. 2015 a 11. 2. 2015 svými podpisy. Následně byla věc předložena předsedovi Nejvyššího správního soudu, který ve smyslu , , (dále jen „“) přidělil věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího správního soudu.

Námitka podjatosti je nedůvodná.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen „“) a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci a všichni soudci jsou povinni jej ctít a naplňovat.

Odrazem uvedeného principu je ustanovení , který uvádí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení , je nicméně nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (y). Tak jak zákon, a na něj navazující rozvrh práce, určuje osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16, citovaná rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz)

Podle může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. Oběma podmínkám přitom žalobce dostál: námitku podjatosti zdůvodnil (ač stručně, uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž ji dovodil) a rovněž ji uplatnil včas (o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který bude rozhodovat věc evidovanou pod sp. zn. , se žalobce dozvěděl dne 29. 1. 2015, kdy mu byla doručena zásilka obsahující informace o probíhajícím řízení, a námitku podjatosti proti osobám soudců vznesl dne 4. 2. 2015, tj. v rámci týdenní lhůty stanovené v ).

Nejvyšší správní soud dále uvádí, že nestrannost soudce se zkoumá jednak z hlediska subjektivního, jednak z hlediska objektivního, přičemž platí, že pro posouzení je rozhodující hledisko objektivní (okolnosti zakládající pochybnost o soudcově nepodjatosti), avšak podpůrně se přihlíží i k subjektivním hlediskům (osobnímu přesvědčení) účastníků či soudce samotného (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. - 68).

Subjektivní kritérium vypovídá o postoji soudce ve vztahu ke konkrétnímu případu. V dané věci nicméně vyplývá z vyjádření všech soudců, že se za podjaté v souzené věci nepovažují, neboť nemají vztah k projednávané věci, ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům, a současně jim není známa žádná skutečnost, která by mohla pochybnosti o jejich nepodjatosti vyvolat.

Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení věta třetí, , podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Z námitky podjatosti zřetelně vyplývá, že podjatost soudců prvního senátu Nejvyššího správního soudu má vyvěrat z participace členů prvního senátu na rozhodování (dosud neskončené) věci evidované tímto soudem pod sp. zn. , což však, právě ve světle citovaného věty třetí , za důvod podjatosti považovat nelze.

Konečně, co do stěžovatelem tvrzeného důvodu podjatosti soudce JUDr. Josefa Baxy, který údajně vystupuje v řízení vedeném pod sp. zn. jako vedlejší účastník, je Nejvyšší správní soud nucen uvést, že domnělé vedlejší účastenství JUDr. Josefa Baxy nemá v sebemenší oporu (a to ani v návaznosti na jím zastávanou funkci předsedy Nejvyššího správního soudu), a proto nemůže zakládat ani podjatost ve smyslu

Vzhledem tedy k tomu, že žalobcem uváděné skutečnosti nemohou být, ve smyslu ustanovení , důvodem pro vyloučení soudců, přičemž jiné relevantní skutečnosti žalobce neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žižková, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Filip Dienstbier z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. vyloučeni nejsou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. února 2015

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu