Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Vol 16/2014 - 69.pdf
PDF · 0 B
No categories available
Vol 16/2014 - 69
21. Nynější volby do Evropského parlamentu jsou již třetími, které se konají v České republice. Zkušenosti ukazují, že uzavírací klauzule nijak neomezuje pestrost stranictví a reprezentativnost politických stran, které vysílají své zástupce do Evropského parlamentu. Ve volbách v roce 2004 se do Evropského parlamentu kvalifikovalo šest politických stran a hnutí (vedle tehdy silných stran ODS, KSČM, KDU-ČSL a ČSSD získali dva mandáty i nezávislí a tři mandáty SNK – Evropští demokraté), ve spíše výjimečných volbách v roce 2009 jen čtyři strany (ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL), ve volbách letošních pak pestrost českého volebního systému gradovala v celkem sedmi úspěšných stranách a hnutích. Úspěch Strany svobodných občanů přitom ukazuje, že pětiprocentní uzavírací klauzule nepředstavuje nepřekročitelný práh, dávající exkluzivitu jen stranám velkým, bohatým či tradičním. Ostatně tyto výsledky a pestrost stranického zastoupení víceméně korelují s efektem uzavírací klauzule ve volbách do Poslanecké sněmovny (srov. k tomu bod 22 usnesení NSS ze dne 27. listopadu 2013, č. j. Vol 142/2013 – 72, Pirátská strana, kde tehdy jednomyslný volební senát učinil naprosto srovnatelnou úvahu ve prospěch ústavnosti uzavírací klauzule ve volbách do Poslanecké sněmovny).
Otázka politická a otázka soudní
22. Mnohé argumenty uvedené v názoru většiny působí rozumně. Domníváme se však, že argumenty navrhovatelek jsou uplatněny na nesprávném fóru. Není to moc soudní, která by si měla vybírat z široké škály jediný správný, domněle ideální volební model. Argumenty, kterých se navrhovatelky v řízení před NSS dovolávají, by proto měly být adresovány zákonodárci, nikoliv našemu či Ústavnímu soudu. Soudní moc může jen říci, že určitý model se vychýlil z ústavních požadavků natolik, že je protiústavní. Jak trefně uvedl Ústavní soud, žádný soud nemůže „hodnotit výsledek voleb optikou toho, že proběhly podle pravidel, která se mu nejeví jako nejlepší“ (viz cit. nález sp. zn. Pl. ÚS 52/10, bod 44).
Malé povzdechnutí závěrem
23. Předložení návrhu Ústavnímu soudu na zrušení části zákona o volbách do Evropského parlamentu se může navenek jevit jako líbivý akt vstřícný k právům navrhovatelek. Opak je bohužel pravdou. Navrhovatelky díky úpravě řízení před Ústavním soudem nebudou mít postavení účastníků řízení (ani vedlejších účastníků), nebudou mít právo repliky k argumentům zákonodárných sborů ani k eventuálním stanoviskům dalších orgánů, které si Ústavní soud vyžádá. Nebudou moci ani žádat o odložení vykonatelnosti aktů souvisejících s volbami. Až do okamžiku rozhodnutí Ústavního soudu tak navrhovatelky nebudou subjektem řízení, ale spíše jakýmsi jeho „objektem“.
24. Protože Nejvyšší správní soud rozhoduje ve volebních věcech v jediné instanci, a to v krátké zákonné lhůtě, domníváme se, že by k právům navrhovatelek bylo paradoxně vstřícnější zamítnutí jejich návrhu volebním senátem. Ten by ve svém usnesení mohl případně artikulovat své výhrady k ústavnosti aplikovaného zákona. Jeho ústavnost by byla beztak posouzena na základě ústavní stížnosti podané navrhovatelkami, nepochybně (jimi samými) spojené s návrhem na zrušení těch zákonných ustanovení, které navrhovatelky považují za protiústavní.
V Brně dne 24. června 2014
Zdeněk Kühn
Radan Malík
Miloslav Výborný