Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 A 89/2012 - 51

[OBRÁZEK]62 A 89/2012-51

ČES KÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida

Rause, Ph.D. a soudc ů Mgr. Kateřiny Kopečko vé , Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v pr ávní

věci žalobce T. V., zastoupeného JUDr. Milošem Švrč kem, advo kátem se sídlem

Hodonín, Masar yko vo nám. 18, proti žalovanému Stát ní mu úř adu inspekce práce,

se sídlem Opava, Hor ní náměstí 2, o žalobě proti rozhodnutí žalo vané ho ze dne

14. 6. 2012, č. j. 1918/1.30/12/14.3,

t a k t o :

I. Pokuta ulože ná žalobci se sni žuje na částku 50.000 Kč.

II. Žalo vaný je po vi nen zapl ati t žalobci náhr adu nákladů řízení ve výši

8.800 Kč, a to do třiceti dnů od pr ávní moci rozhodnutí k rukám

JUDr. Miloše Švrčka, advo káta se sídlem Hodonín, Masar yko vo

nám. 18.

III. Žalo vaný ne má pr ávo na náhr adu nákl adů řízení.

VI. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Br ně přeplatek soudního

poplatku ve výši 3.000 Kč.

[OBRÁZEK]pokračování 2

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce brojí žalobo u proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2012,

č. j. 1918/1.30/12/14.3, kterým bylo dle záko na č. , správní

řád (dále jen „s právní řád“) , zamítnuto žalobco vo odvolání proti rozhodnutí

Oblastního inspektorátu pr áce pro Jihomoravský kr aj a Zlínský kraj ze dne 23. 2. 2012,

č. j. 1243/9.30/12/14.3-RZ (dále jen „pr vost upňo vý orgán“) .

I. Podstata věci

Rozhodnutím pr vostupňo vé ho orgánu ze dne 23. 2. 2012, č. j.

1243/9.30/12/14.3-RZ, byl a žalobci uložena pokuta 120.000 Kč za to, že spác hal

správní delikt podle záko na č. , o zaměstnanosti, ve

zně ní účinném do 31. 12. 2011, tím, že umožnil dne 30. 10. 2011 ve s vé pro vozo vně

v bar u ……v …… na …… fyzickým osobám H. V., L. V., M. O. a P. V. výkon

nelegální pr áce, jak ji vymezuje § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti, když H.

V., L. V. a P. V. umo žnil vykonávat práci jako obsluha baru a M. O. umo žnil

vykonávat práci jako obsluha hude bní produkce ( „DJ “) dané ho dne bez uzavřeného

praco vněpr ávní ho vztahu nebo jiné smlouvy.

Proti tomuto rozhodnutí po dal žalobce odvolání, v němž uznal s voji vinu za

spáchaný správní delikt, avšak nesouhlasil s výší ulože né pokuty, kterou po važo val za

likvidač ní. Žalo vaný v napadeném rozhodnutí poukázal na mo žnost žalobce požádat

celní úřad o uhrazení pokuty ve s plát kách a pr vostupňo vé rozhodnutí pot vr dil.

II. Shrnutí žaloby

Žalobce namítá, že pokuta ve výš i 120.000 Kč je nepřiměřená a pro něho

s ohledem na osobní a majetko vé poměry likvi dač ní. Podle žalobce je tako vá výše

pokuty způsobilá sama o sobě při vodit jeho plate bní neschopnost. Žalobce dále uvádí,

že si na rozjezd hostinské činnosti vypůjčil částku 100.000 Kč a měsíční s plát ka tohoto

dluhu činí 3.100 Kč. Další půjčku v téže výši uzavřel se soukromou osobou, avš ak t uto

půjč ku již nemá z čeho splácet. Žalobce do dává, že je nemajetný a jeho průměrný čistý

měsíční příjem činí o kolo 12.000 Kč.

Žalobce tak navr huje, aby soud snížil ulože nou sankci tak, aby její výš e odpo ví dala hlediskům a kritériím, jež jsou obsaže na ve „st ávající konstantní judikatuře

[OBRÁZEK]pokračování 3

soudů ČR i Evro pského soudu pro lidská práva “. Na s vém procesním postoji žalobce

setrval po celou dobu říze ní před zdejším soudem.

III. Vyj ádře ní žalovaného

Žalo vaný k námitkám žalo bce uvádí, že při rozhodování o spáchání s právní ho

deliktu postupoval v souladu s právním řádem České republiky, zásadami správního

řádu, principy správního trestání a ustálenou soudní judikaturou a odkazuje na

rozsude k Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 9/2008. Žalo vaný po vyhodnocení

kritérií uvede nýc h v tomto rozsudku shledal, že výše ukladané s ankce je opovídající

nejenom závažnosti správního deliktu, způsobu jeho spáchání a jeho následkům

a okolnostem, za nichž byl spáchán, ale také osobním a m ajetko vým poměrům

účastníka řízení, ne boť doložené do klady, vztahující se k těmto poměrům, prokazují

přiměřenost uložené sankce.

Žalo vaný proto navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvo dnou zamítl. Taktéž žalo vaný setr val na svém procesním stano visku po celou do bu řízení před soudem.

IV. Posouzení věci

Žaloba byl a podána vč as ( , soudní řád

správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ), osobou k tomu oprávněnou (

odst. 1 ), žaloba je pří pust ná ( , a ).

Napade né rozhodnutí bylo přezkoumáno v mezích žalobních bodů, jak je

uplatnil žalobce v po dané žalobě dle , podle skutko vé ho a právního

stavu ke dni rozhodování žalova né ho dle

Soud dospěl k závěr u, že žaloba je důvo dná.

V daném případě žalobce zpochybňuje toliko výši ulo žené po kut y, kterou

po važuje za likvidační. K samotnému spác hání správního deliktu se nijak nevyjadřuje.

Vzhledem k tomu se také soud zabýval toliko ulo ženou po kutou.

Skutečnost, že žalobce je oprávněn žalobo u po žado vat po uze snížení ulo žené

pokuty (aniž by věcně brojil proti závěrům o spáchání správního deliktu) připustil i

Nej vyšší správní soud ve s vém rozsudku ze dne 26. 7. 2007, č. j. -45,

www.nssoud.cz, kde uve dl: „…Žalobní petit obsahující návrh na využití moderačního

práva soudem ve smyslu může být proto v žalobě obsažen samostatně

pokračování 4

tehdy, když žalobce neuvádí žádné věcné námitky proti rozhodnutí o správním deliktu,

ale pouze hodnotí výši sankce (tj. uložený trest za spáchaný správní delikt) za

nepřiměřený“.

Výše ukládané po kut y, jež byl a žalobci za jeho protiprávní jednání uložena, je

výsledkem spr ávní ho uvážení žalo vané ho. Tu soud připomíná, že je-li rozhodnutí

vydáváno s využitím záko nem ulo žené diskrece správního orgánu, je po vinností

správního orgánu předepsané vol né úvahy užít; to znamená, že se správní orgán musí

zabývat vše mi hledisky, která jsou pro posouzení konkrétní výše pokuty ne zbytná

(zákonem předepsaná), nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na

konkrétní výši po kut y vli v. Klíčo vou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo

seznatelné, jaké konkrétní úvahy ve dly správní orgán k ulo žení pokuty v příslušné

výši, a aby výše po kut y s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyho věla

podmínce přiměřenosti.

Podle § 141 odst. 2 záko na o zaměstnanosti se při určení výš e po kut y právnické

osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho s pác hání

a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

Podle § 141 odst. 6 tohoto zákona se na odpovědnost za jednání, k němuž došlo

při podnikání fyzické osoby ne bo v přímé souvislosti s ním, vztahují ustano vení

zákona o o dpo vě dnosti a postihu právnické osoby.

Vždy je třeba, aby stano ve ná výše pokuty byl a řádně přezkoumatelným

způsobem odůvodněna. Z j udi kat ury Nejvyššího správního soudu přitom vyplývá, že

jakkoli má s právní orgán při ukládání po kut y volnost správního uvážení, je vázán

základními principy správního rozho do vání ( viz např. rozsudky Nejvyššího správního

soudu ze dne 29. 6. 2005, č. j. -53, nebo ze dne 27. 3. 2008, č. j.

-68, oba dostupné na www.nssoud.cz). Me zi tyto principy pak jistě patří

i úplnost, resp. dostatečná odůvodněnost rozhodnutí s právní ho orgánu, která

v konečném důsledku vyvol á i jeho přes vědči vost podle § 3 odst. 4 správního ř ádu.

Spr ávní orgán tak při rozho do vání o výš i po kut y musí zohlednit všechny

skutečnosti, které výši pokuty moho u v konkrétním případě o vli vnit, ř ádně se s nimi

v odůvo dnění svého rozhodnutí vypořádat a přes vědči vě odůvo dnit, ke které okolnosti

přihlédl a j aký vli v měla na ko nečnou výši po kut y. Výše uložené pokuty tak musí být

v každém rozhodnutí zdůvo dněna způsobem, který nepřipouští rozumné pochyby

o tom, že pr ávě t ako vá výše pokuty o dpo vídá konkrétním okolnostem indi vi duál ního

případu. Tak tomu musí být bez ohledu na to, zda zákon, podle ně hož je pokuta

ukládána, obsahuje hlediska, k ni mž je správní orgán po vi nen při stano vení výše

pokuty přihlížet, či nikoli. K okolnostem, které je po vi nen žalo vaný vážit, tak

v případě, kdy zákon žádné vodít ko neobsahuje, bude ve dle významu zákonem

chráněného záj mu, který byl deliktem dotčen, zpr avi dla patřit také míra zavi nění

pokračování 5

pachatele deliktu, následky deliktního jednání, okolnosti protiprávního jednání, délka

trvání por ušo vání zákona, případně jeho opakování, osoba pachatele a jeho následná

spolupráce se správním orgánem. Rele vant ní mnohdy t aké bude pohnutka pachatele,

způsob s páchání deliktu či pac hatelo vy majetko vé poměry.

Jak již konstatoval Nejvyšší správní soud ve s vém rozsudku ze dne 27. 3. 2008,

č. j. -68, www.nssoud.cz, „řádné odůvodnění ukládané sankce v případě

správního trestání je základním předpokladem pro přezkoumatelnost úvahy, kterou byl

správní orgán při svém rozhodování veden. Zohledněním všech hledisek, jež lze

v konkrétní věci považovat za relevantní, pak určuje míru zákonnosti stanoveného

postihu. (…) Jednotlivé logické kroky, které vedly správní orgán ke stanovení

konkrétní výše pokuty, je přitom třeba formulovat precizně a jednoznačně, aby

odůvodnění stanovené výše pokuty bylo přezkoumatelné.“ Podle citovaného rozsudku

je rozhodnutí o ulo žení pokuty nepřezkoumatelné, je-li výše po kut y odůvodněna

pouhou rekapitulací skut ko vých zjištění a konst ato váním záko nných kritérií pro

uložení pokuty, ani ž by bylo zřejmé, zda a jakým způso bem byl a tato kritéria

hodnocena. Úvaha spr ávní ho orgánu musí vést k hodnocení indi vi duál ní po vahy

protiprávního jednání, přičemž zvažo vané okolnosti je třeba rozlišovat na přitěžující

a polehčující a vždy je posuzo vat z hlediska konkrétního dopadu na dano u věc .

Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího s právní ho soudu ze dne

20. 4. 2010, č. j. -133, je správní orgán ukládající pokutu za ji ný správní

delikt po vi nen přihlédnout k osobním a m ajetko vým poměrům pachatele tehdy, po kud

je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze ulo žit, zřejmé, že by pokuta mohla

mít likvi dač ní charakter, a to i v případech, kdy příslušný záko n osobní a majetko vé

poměry pachatele v t axati vním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty

neuvádí. Spr ávní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových po měrů z údajů

doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly

z dosavadního průběhu spr ávní ho řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti

s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávně n

stano vit je v nezbytném rozsahu odhadem.

V daném případě se pr vostupňo vý orgán výší ukládané po kut y zabýval na

straně 3 až 4 pr vostupňo vé ho rozhodnutí a alespoň v hr ubýc h rysech se vyslovil ke

vše m záko nným kritériím. Prvostupňo vý orgán předně ko nstato val, že delikt byl

spáchán mini mál ně z ne vě domé nedbalosti. Jako polehčující okolnost vyhodnotil

skutečnost, že „vzhledem k menšímu rozsahu výko nu práce čtyř osob, nelze toto

po važo vat za rozho dné pro český trh práce “. Záro ve ň však pr ávě počet osob byl

posouzen jako přitěžující okolnost. Dále se pr vostupňo vý orgán vyjádřil k osobním

a majetkovým poměrům žalobce. Vycházel přitom ze žalobcem předložených

podkladů, mj. daňo vé ho přiznání na daň z příjmů fyzických osob za rok 2010, z něhož

vyplynulo, že příjmy po odečtení výdaj ů t voří 158.024 Kč, a z nájemní smlouvy.

Prvostupňo vý orgán ro vněž uve dl, že přihlédl k žalobco vu tvr zení, že živnost

pro vozo val 10 dní bez návště vnosti, vz al si půjčku 100.000 Kč na vybave ní a pořízení

pokračování 6

bar u, žije s rodiči v bytě a žádný majetek nemá. Na základě toho vyměřil

pr vostupňo vý správní orgán žalobci za jeho protiprávní jednání pokutu ve výši

120.0 Kč. Podle prvostupňo vého orgánu se jedná o sankci při dolní hranici

zákonného ro zpětí a tato s ankce naplňuje jak f unkci pre venti vní, tak represivní.

Proti tomu podal žalobce odvolání, kde poukazo val na likvi dační charakter

pokuty. Podrobně odůvo dňo val , v čem spatřuje pokutu li kvi dač ní a neodpovídající

jeho majetkovým poměrům.

Žalo vaný se v napade ném rozhodnutí (strana 4 a 5) ztotožnil s odůvodnění m

výše ukládané pokuty orgánem prvního stupně a neshledal důvo d k jejímu snížení.

Poukázal ro vněž na možnost žalobce požádat celní úř ad o uhr aze ní pokuty ve

splátkách.

Z uve deného je zřejmé, že se pr vostupňo vý orgán alespo ň rámco vě vyslo vil ke

každému z kritérií zakot vených v § 141 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Byť se jedná

o vypořádání poměrně stručné a v určitých aspektech ne zcela jednoznačné

(pr vostupňo vý orgán zohlednil rozsah vykonávané práce čtyřmi osobami j ako

polehčující okolnost, zatímco samotnou skutečnost, že pro žalobce praco valy čtyři

osoby jako okolnost přitěžující), po važuje je soud za dostatečné a přezkoumatelné.

Stejně tomu bylo, pokud šlo o kritérium osobních a majetkových po měrů

žalo bce. Jak je uve deno výše, toto kritérium, v případě, kdy příslušný zákon osobní

a majetko vé poměry pachatele v taxativním výčt u hledisek rozhodných pro určení

výše po kut y výslo vně neuvádí, je správní orgán po vine n posuzo vat tehdy, pokud je

podle osoby pachatele a výše po kuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by po kut a mohla mít

likvidač ní charakter. V daném případě žalobce po celou dobu spr ávní ho řízení namítal,

že uložená pokuta je pro ně ho likvi dač ní (naposledy v odvolání proti pr vostupňo vému

rozhodnutí). Toto s voje tvr zení konkrétně odůvo dňo val a do kládal také řadou listin.

Podle § 140 odst. 4 písm. e) zákona o zaměstnanosti v rozhodném období bylo lze

žalo bci uložit za předmětný správní delikt po kut u do výše 5.000.000 Kč. Soud má tak

za to, že v daném případě byly naplněny podmínky stano vené v usnesení rozšířeného

senátu Nejvyššího spr ávní ho soudu pro to, aby správní orgán kritérium majetkových

a osobních poměrů žalobce v daném případě vážil.

Prvostupňo vý orgán se ve svém rozhodnutí k osobním a m ajetko vým poměrům

žalo bce také vyjádřil. Shr nul jednotli vá s kutko vá zjištění tak, že žalobce v roce 2010

vykázal zis k cca 150.000 Kč a z toho důvo du po važuje pokutu ve výši 120.000 Kč

uloženo u při dolní hranici za po kut u přiměřenou a odpo ví dající majetkovým poměrům

žalo bce. Žalo vaný v napade ném rozhodnutí setr val na závěr u, že se nejedná o pokutu

pro žalobce likvidační a naopak uložená výše je přiměřená jeho osobním

a majetkovým poměrům. Poukázal též na možnost požádat celní úřad o po volení

[OBRÁZEK]pokračování 7

placení pokuty ve s plát kách. Přes značnou stručnost tohoto vypořádání po važuje soud rozhodnutí i v této části za pře zko um atelné.

Žalobce vš ak ulo ženou pokutu po važuje za zje vně nepřiměřenou, právě

s ohledem na jeho majetko vé poměry. Zdejší soud proto posuzo val tento žalobcův

moderační návr h.

Podle druhého odst avce ro zho duje-li soud o žalobě proti rozhodnutí,

jímž správní orgán ulo žil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro

zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zje vně nepřiměřené výši,

upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem do volených, lze-li tako vé rozhodnutí

učinit na základě s kut ko vého stavu, z něho ž vyšel s právní orgán, a který soud případně

vl astní m dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navr hl-li tako vý postup

žalo bce v žalobě.

Zdejší soud se tedy zabýval otázko u, zda žalo vaný v daném případě uložil

pokutu ve zje vně nepřiměřené výši. K otázce zje vné nepřiměřenosti se vyslo vil

Nej vyšší správní soud ve s vém rozsudku ze dne 21. 8. 2003, č. j. -62,

publikovaném pod č. NSS, www.nssoud.cz, po dle něho ž za „zje vně

nepřiměřenou“ nejspíše nebude možno po važo vat po kut u ulo ženou ve 4 % zákonného

rozpětí.

V daném případě byl a žalobci uložena po kut a ve výši 120.000 Kč, přičemž

zákonná horní hr anice byla 5 mil. Kč. Uložená po kut a tedy nedosahuje ani 3 %

maximální záko nné výše. S o hledem na slůvko „nejspíše“ užité v cito vaném rozsudku

Nej vyššího s právní ho soudu po važuje zdejší soud za potřebné posuzo vat otázku zje vné

nepřiměřenosti dále a podrobněji a nikoli ustat pouze na tom, že ulože ná pokuta je

zcela při dolní hranici záko nné ho rozpětí. Zdejší soud má totiž za to, že i pokuta

nedosahující ani 3 % maximálního zákonného r ámce může být v určitém případě (byť

zřejmě výjimečně) zje vně nepřiměřenou. Tako vý postup po važuje soud za souladný

i se smyslem moderace vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne

19. 4. 2012, č. j. -23, podle něhož smyslem a účelem moderace (§ 78

odst. 2 ) není hledání „i deální “ výše sankce soude m místo správního orgánu, ale

její korekce v případech, že by sankce, pohybující se nejen v zákonném rozmezí

a odpo ví dající i všem zás adám pro její ukládání a zo hledňující kritéria potřebná pro

její indi vi dualizaci, zje vně neodpo ví dala zobecnitelné předst avě o adekvátnosti

a spr ave dlnosti sankce.

Soud se proto zabýval dále majetkovými poměry žalobce a dospěl k závěr u, že

daný případ je právě oním výjimečným, kdy je uložená pokuta zje vně nepřiměřená,

přestože její výše nedosahuje ani 3 % m axi mál ního záko nné ho rámce.

[OBRÁZEK]pokračování 8

Žalo vaný sice při stano vení výše po kut y správně vyšel z f unkce postihu

i z kritérií pro stanove ní výše pokuty, ty vš ak (konkrétně kritérium majetkových

a osobních poměrů žalo bce) neaplikoval správně. Pokud totiž žalobce t vrdil

a dokládal, že je ho „čístý“ příjem v roce 2010 činil cca 150.000 Kč, že nemá žádný

majetek a je navíc po vine n splácet dluh na podnikání, je třeba pokut u uloženo u ve výš i

120.000 Kč (tj. ve výši téměř dosahující jeho ročního příjmu) po važo vat za zje vně

nepřiměřenou. Soud má s ohledem na majetko vo u situaci žalobce, kterou žalo vaný

nikterak nezpochybnil, za to, že by uložená po kut a skutečně mohla být pro žalo bce

likvidač ní. Pokud jsou totiž roční příjmy žalobce cca 150.000 Kč, žalobce z této částky

splácí půjčku, resp. půjčky a má zaplatit po kut u ve výši 120.000 Kč, je zřejmé, že mu

již na „ži vo bytí “ ne zbude téměř nic. Na právě uvede ném přitom nic nemění ani

možnost žalo bce požádat celní úř ad o po volení placení po kut y ve splátkách, neboť

nelze presumovat, že bude jeho žádosti vyho vě no.

Soud tedy uzavír á, že ulože ná po kut a ve výši 120.000 Kč je v dané m případě

pokutou zje vně nepřiměřenou. Podle soudu danému případu odpo vídá pokuta ve výši

cca 1/3 žalobco va ročního čistého příjmu, tedy 50.000 Kč. I pokuta v této výši totiž

výr azně zasáhne do majetko vé sféry žalobce a spl ní tak funkci postihu, so učasně

nebude pro žalobce po kutou li kvi dač ní. Žalobce tedy bude moci nadále podnikat

a ukázat žalo vaném u, který jistě u žalobce pro vede v brzké době další kontrolu, že se

ze sankčního řízení poučil, a ve s vé pro vo zo vně již výko n nelegální práce ne umo žňuje.

V. Závěr

Soud tedy uzavírá, že ulože ná pokuta je ze shora uve dených důvo dů

zje vně nepřiměřenou. So ud proto využil s vého moderačního oprávnění, vyplývajícího

z , ne boť pro tento postup byly splněny i ostatní procesní předpoklady

zde uve dené - další dokazo vání nebylo nut né pro vádět a moderaci uložené sankce

žalo bce navr hl - a uloženo u pokutu s nížil na částku 50.000 Kč.

VI. Náklady říze ní

Podle nemá žalo vaný pr ávo na náhradu nákladů řízení, ne boť

procesně úspěšným byl žalobce (žalo bce požado val toliko snížení pokuty a soud jeho

návrhu vyho věl). Tomu soud přiznal náhr adu nákladů řízení za zaplacený soudní

poplatek (3.000 Kč za žalobu a 1.000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku

žalo bě) společně s nákl ady právního zastoupení ve výši 4.800 Kč ( dva úko ny pr ávní

služby po 2.100 Kč společně se dvěma režijními paušály po 300 Kč – převzetí

a příprava zastoupení a žaloba. To vše po dle § 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1

pokračování 9

písm. a) a d), vyhláš ky č. , o odměnách advokátů a náhradách

advokátů za poskytnutí právních služe b (advokátní tarif), ve znění účinném do

31. 12. 2012. Celkem tedy ve výši 8.800 Kč. K zaplacení byl a procesně neúspěšnému

žalo vaném u stano ve na přiměřená lhůta.

Vzhledem k tomu, že žalobce v daném případě zaplatil po platek za žalobu jak

v kolcích tak pře vo dem z účtu a namísto 3.000 Kč tak zaplatil 6.000 Kč, vr átil soud

žalo bci přeplatek soudního poplatku v částce 3.000 Kč (§ 10 odst. 1 druhá věta zákona

č. , o soudních poplatcích).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kas ační stížnost ve lhůtě dvo u týdnů ode dne

jeho doručení. Kasač ní stížnost se podává ve dvo u ( více) vyhoto veníc h u Nej vyššího

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasač ní stížnosti rozhoduje

Nej vyšší správní so ud.

Lhůta pro po dání kas ační stížnosti končí uplynutím dne, který se s vým

označením shoduje se dne m, který určil počáte k lhůty ( den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůt y na sobotu, neděli ne bo s vátek, je posledním dne m lhůty

nejblíže následující praco vní den. Zmeškání lhůty k podání kas ační stížnosti nelze

prominout.

Kas ační stížnost lze podat pouze z důvo dů uvede nýc h v

a kromě obecných náležitostí podání musí obs aho vat označe ní rozhodnutí, proti ně muž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advo kátem; to

neplatí, má-li stěžo vatel, jeho zaměstnanec ne bo člen, který za něj jedná nebo jej

zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvl áštních zákonů

vyžado váno pro výkon advo kacie.

V Br ně dne 11. února 2014

JUDr. David Raus, P h.D., v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhoto ve ní:

Barbora Zac ho valo vá